Mafia /CZ/

Gang

Marinette

,,Věřila bys tomu?! On mě pozval na rande. Sakra! Co mám dělat?!"
,,Alyo, nemusíš kvůli tomu tak vyvádět. Je to jen rande," snažila jsem se ji uklidnit. Sedla jsem si na pohovku v mém pokoji a sledovala Alyu, která běhala sem a tam po pokoji.
,,Jen rande?! Posloucháš se vůbec?!" vybouchla.
,,Proboha Alyo! Hlavně se uklidni. Vše dobře dopadne." řekla jsem a chytla jí za ramena.
Odstrčila mě a já dopadla spět na pohovku.
,,Promiň, promiň, promiň..." říkala a sedla si vedle mě.
,,To nic." řekla jsem.
Opřela se lokty o kolena a hlavu vložila do dlaní.
,,Ne, vážně. Proč tolik vyšiluješ. Je to jen rande." řekla jsem a objala jí rukou kolem ramen.
,,Tobě se to lehce řekne. Tebe Nino na rande nepozval." řekla zoufale.
,,Ne. Mně ne. Ale tebe jo. A to znamená, že se mu líbíš taková jaká jsi. Takže kvůli tomu nemusíš vyšilovat a můžeš se chovat, tak jako vždy. Klidně, pohodově..." řekla jsem.

Prudce mě objala. Chvíli mi trvalo vstřebat, co se děje, ale objetí jsem jí opětovala.
,,Díky, Marinette. Co bych si bez tebe počala. Jsi fakt super kámoška." řekla.
,,To byla maličkost." řekla jsem jí.
,,Ale teď se jdi domů trochu přichystat, ať na tebe nemusí Nino dlouho čekat."
,,Dobře. A ještě jednou díky Marinette." řekla a vyběhla z mého pokoje jako neřízená střela. Pak, až jsem slyšela bouchnout dveře, jsem si byla jistá, že už odešla.
Sešla jsem dolů po schodech. Dům zase prázdný. Nikde nikoho. Jenom já.

Máma s tátou pracují v pekárně, ale ta už pěkně dlouho nebyla otevřena. Bude to asi kolem šesti měsíců. Nemám jim to za zlé. Vím, že teď šli do gangu, do továrny. Pracují tam jako zástupci šéfa, který je mimochodem můj přítel.
Do gangu jsem nastoupila asi před dvěmi měsíci.

Když jsem mámě s tátou řekla, že taky pracuji v gangu, čekala jsem, že se naštvou. Nechtěli, aby jejich jediná dcera dělala něco jako oni. Báli se o mě a nechtěli, aby se mi něco stalo.
No jejich reakce na tuhle novinu mě překvapila. Čekala jsem křik, facku, domácí vězení, prostě všechno, no oni mě místo toho objali se slovy; ,,Jsme na tebe pyšní." a že jsou rádi, že jejich dcera jde v jejich šlépějích.

Do továrny chodím každý den, přesně jako oni. Beru to jako práci. A je to super. Za nic na světě bych ji nevyměnila. Bylo to to nejlepší rozhodnutí.

Jasně... Když se rozkřiklo, že dcera zástupců gangu je volná, dostalo se mi víc nabídek k práci. Dokonce mě oslovil i šéf mafie. Jenže já odmítla. Po tom jak mi o nich rodiče říkali (...dělají prí horší věci než my) jsem se rozhodla, že budu v gangu, kde jsou i oni. Tam to znám a vím co přesně ode mě chtějí.

Vzala jsem si tašku a vyšla z domu. Byla už tma, tak mě nikdo neviděl. Šla jsem do staré, opuštěné továrny, kterou koupil od majitelů ještě starý šéf. Gang po něm získal jeho syn.

Vešla jsem dovnitř a šla po schodech nahoru. Zaklepala jsem na dveře zástupce šéfa a po tichém 'dále' jsem vešla.
,,Aaaa... Ahoj zlatíčko." řekla máma a usmála se.
,,To je dost, že jdeš." řekl táta.
,,Taky tě ráda vidím, tati." řekla jsem ironicky.
,,S tímhle tónem na mě nechoď." prikázal mi, nač jsem jen zakoulela očima.
,,Přišla jsem vám jenom vrátit klíče od domu, ty moje už mám udělané, tak vám ty vaše vracím." řekla jsem a hodila je mámě na stůl.

Otevřela jsem dveře na kanceláři šéfa. Dělám za něj záskok, protože šel na služební cestu.
Naskytl se mi pohled na tmavou, prázdnou místnost, stůl s počítačem a křeslo, které bylo otočeno zády ke mně.
Když jsem za sebou zavřela dveře, křeslo se prudce otočilo směrem ke mě a v něm seděla mě moc známá osoba.

,,Nathe!" vykřikla jsem šťastně a rozběhla se k němu. Zvedl se z křesla a šel ke mě. Hodila jsem se mu kolem krku.
,,Chybělas mi." řekl a jeho stisk zesílil.
,,Ty mě taky. Jak bylo na služební cestě?" zeptala jsem se.
,,Hrozně." řekl.
Odtáhla jsem se od něj.
,,Jak to?" zeptala jsem se.
,,Nebyla jsi tam ty." řekl a dlouze mě políbil.

Byla jsem už na odchode. V továrně jsem dnes strávila pět hodin, takže jsem se domů chystala kolem jedné v noci. Chystala...
Ale nejdřív mě zastavil Nathanielův hlas:
,,Jo a... Zítra přijď už v sedm. Potřebuji abys zanesla zásilku." řekl a vtáhl mě do objetí.
,,Jasně. Přijdu v sedm." řekla jsem.
,,To je moje holka." řekl a políbil mě na čelo.

Pak už jsem šla domů a svalila se od únavy do postele. Usnula jsem hned. Navíc s tou nejhorší myšlenkou ze všech.
Že musím ráno do školy...

Tak první díl nové story je na světě, jak se vám líbil?
TarinaStrkov ❤