Mafia /CZ/

Záchrana

Adrien/Chat Noir

,,Nech ji být." okřikl jsem toho slizkého chlapa, co se lepil na tu holku.

Úkol byl jasný. Šéf mě poslal vyzvednout zásilku a odevzdat tuhle krabici. Normální věc. Dělám to skoro pořád.
Jenomže to jsem nevěděl, že když přijdu na místo, bude tam nějakej úchyl a bude se pokoušet o to, dostat jí do postele.
Naštěstí není blbá. Chtěla se i dostat od něj prič. Nepomohlo.

Oba se na mě hned podívali.
,,A co s tím jako hodláš udělat, číčo?!" řekl drze.
Číčo? Tak to sis posral vole.
...jen proto, že mi šéf přidělil úbor kocoura neznamená, že mi někdo bude říkat číčo.

Zamračil jsem se na něj.
,,Co kdybys radši odešel a nechal tady slečnu napokoji."
,,A co z toho jako budu mít já?" zeptal se pobaveně.
Nenech se vytočit. Ovládej se! Víš jak to dopadlo naposled...říkal mi hlas v hlavě.
,,Nedostaneš přes hubu." řekl jsem.
,,A co ty jako jsi, že mi tu vyhrožuješ?! Její strážce nebo co?! Radši odejdi ty!" křičel na mě.

To už mě naštvalo. Stiskl jsem ruce v pěst.
Přišel jsem k němu a pořádně mu jednu vrazil. Doufám, že jsem mu ten nos zlomil.
Zakymácel sebou, ale zůstal stát. Držel si nos, z ktorého mu tekla krev.
Podíval se na svou ruku od krve z nosu. Nevěřícně se na mě podíval.
Chytil jsem ho za triko a vyzdvihl nad zem.
,,Ještě jednou uvidím, že se neumíš chovat, tak..." přerušil mě.
,,Tak co?!" zařval mi do tváře.
Zašklebil jsem sa a pustil ho na zem. Z kapsy u kalhot jsem vytáhl svou vizitku a ukázal mu ji. Stálo na ní, že pracuji v mafii.
Vykulil na tu vizitku oči a pak se vyděšeně podíval na mě.
,,Doufám, že jsme se pochopili." řekl jsem s úšklebem.

Zdrhnul. Zbabělec. Neměl si začínat...

Podíval jsem se spátky na tu holku. Z očí jí bylo pořád znát vyděšení.
Přistoupil jsem k ní blíž.
,,V pohodě?" zeptal jsem se pro jistotu.
Váhavě přikývla.
,,Dobře." řekl jsem a otočil se ke kufříku, který jsem si při té 'bitce' odložil ke zdi.
Otočil jsem se spátky na ní.
Seděla na zemi a měla nepřítomný výraz. Dívala se na zeď před ní. Přistoupil jsem opět k ní a sedl si i s kufříkem vedle ní.

,,Díky." řekla, ale zrak od té stěny neodlepila.
,,To byla maličkost. Ale..." odmlčel jsem se a konečně se mi podařilo získat si její pozornost.
,,Kdybys nebyla tak sexy oblečená, nepotřebovala bys mou pomoc." dořekl jsem.
Jen se uchechtla.
,,Jo, já vím." řekla.
,,Tak proč sis to, kruci, dala?"
,,To můj přít... Tedy, můj šéf." přeřekla se. Ale já to pochopil.
,,Tvůj šéf je tvůj přítel a dal ti tohle jako pracovní úbor?!"
Přikývla.
,,Páni, ten by tě i prodal." řekl jsem.
,,To je nesmysl. Na to mě má až moc rád." řekla uraženě.
,,Jo, jasně." řekl jsem ironicky.

,,Víš co, pojďme si odevzdat zásilky abych mohla jít domů." změnila téma.
Uchechtl jsem se.
,,Dobře." řekl jsem a oba jsme se postavili.
Spoza novin vytáhla krabici s drogami. Asi ani neví, co v ní je...
Podala mi jí.
,,Díky. Mimochodem, jsem Chat Noir." řekl jsem.
,,Ladybug." řekla a potřásli jsme si rucema. Pak jsem jí podal ten kufřík.
,,Taky děkuji. Jo a..." nervózně se zadrbala na krku.
,,Ano?"
,,Nevíš.... Co je v tom kufříku? Nath, tedy, šéf...mi to nechtěl říct. Prý se to dozvím až pozítří." řekla.
,,Proč až pozítří?" zeptal jsem se.
,,Prý je to pro mě, protože mám narozeniny." řekla a mávla nad tím rukou.
,,Jo, Aha... Promiň, ale nevím." zalhal jsem. Jasně, že to vím. Jen jí to nemůžu říct. Nařídil mi tak její i můj šéf, a taky... Ranilo by jí to. Takový dárek bych na narozeniny vážně nechtěl.

,,Aha. Nevadí. Tak díky a měj se." řekla a oba jsme začali vycházet z té uličky.
,,Ty taky." řekl jsem a vybral se spátky do budovy, kde sídlí mafie. Odevzdal jsem šéfovi ty drogy a šel domů.

Ahojky, lidi. Nakonec jsem to volno neměla, tak jsem to napsala dnes ráno.
Snad se líbila.
Co myslíte?... Co je ten dárek pro Ladybug/Mari?
Pište do komentářů a taky i svůj názor.
Díky všem.
TarinaStrkov ❤