Mafia /CZ/

Měj se

Adrien

Marinette byla z toho všeho úplně zničená. Celý den chodila se svěšenou hlavou. Bylo mi jí líto. Chvílemi se mi i v hlavě rodil plán, jak to vše Nathovi oplatit. To jak ublížil Mari.
Jak ji mohl, sakra, prodat?! Pořád jsem to nechápal.
Kdo už by jen jí mohl ublížit?!

Zazvonilo na konec školy. Ve třídě jsem zůstal už jen já, Nino a Alya.

,,Já to prostě nechápu. Jak ji to mohl ten bastard udělat?" mumlala si popod nos Alya.
,,Rozchod. O narozeninách. Kretén." řekl Nino.
,,A pak jí ještě k tomu prodá." řekla Alya.
Nino zamrzl v pohybu a pak se prudce otočil k ní.
,,Co?!" vykřikl na celou místnost.
,,Jo. Víš ta holka, co si bude Chat brát?" zeptala se ho. (Nino je pochopitelně taky v mafii.)
Nino nenápadně hodil očkem po mně. Jen on ví, že já jsem Chat. Nikdo jiný. Tedy když nepočítám sebe a otce...

,,Ladybug, no..." řekl.
,,No tak to je Marinette." řekla rozčíleně.
Nino na ní vyvalil oči. Hrál jsem to s ní. Ona o tom nemusí vědět. Zatím...

,,To jako fakt?" zeptal se.
,,Jo." řekla Alya.
,,Ten hajzl." zaťal ruce v pěsti. ,,Tohle si odskáče." řekl a rozzuřeně vyšel ze třídy.
,,Proč se tak chová?" nechápala Alya.
,,Pochop ho. Znají se s Mari už od školky a ona je pro něj jako mladší sestra. On by klidně i vraždil, jen aby byla v pohodě." řekl jsem.
Oba jsme se zarazili nad mou poslední větou.
,,Sakra." řekl jsem a oba jsme vyběhli ven za ním.

Marinette

Škola konečně skončila. Mohla jsem se tak vrátit domů.
Vyšla jsem z budovy školy a nadechla se čerstvého vzduchu. Najednou mě někdo popadl za ruku a odtáhl nabok.
Když mě pustil, podívala jsem se mu do tváře a já tak zjistila, že je to Nath.
,,Tak hele. Moc dobře vím očem jste se bavili s Alyou a těma dvěma buzerantama, ale jedno si zapamatuj... Jestli někomu řekneš, co přesně se včera stalo, budeš toho litovat. Vážně nechtěj vědět, co by se mohlo stát, no bylo by to o hodně víc kruté a bolestivé." řekl nenávistně.
Mlčela jsem. Nechtěla jsem s ním mluvit. Už nikdy.
No jemu se to zřejmě nelíbilo. Chytil mě pod krk a narazil se mnou o stěnu za mnou. Tlačil mě na ní.

,,Chci slyšet, že to nikomu neřekneš!" zařval na mě.
,,To radši umřu, než na to vzpomínát či mluvit o tom." řekla jsem. Jeho stisk ruky na mém krky pak povolil, no pořád mě držel.
,,Skvěle." řekl. ,,Zrovna odjíždím, abych si užil své tři miliony, tak bych se chtěl alespoň rozloučit. Ale nějak pořádně. Třeba jako včera." řekl slizce a přiblížil se hlavou ke mě.

,,Nech ji být Nathe!" ozvalo se od dveří školy.
Nath se tam rychle podíval.
Stál tam Nino, Alya a Adrien.

Nathova ruka konečně opustila můj krk a já se mohla zhluboka nadechnout.
,,Klidně si tu špínu nechte. Stejně je mi na nic." řekl Nath a kopl do mě. Svézla jsem se na zem.
,,Zbohem Mari. Doufám, že se ještě někdy uvidíme." řekl mi.
,,Zhiň v pekle." řekla jsem.
Slizce se zasmál se.
,,Měj se..." řekl a odešel.

Postavila jsem se na nohy a ostatní ke mě doběhli.
,,Mari jsi celá?" ptala se mě Alya.
,,Jo, jsem." řekla jsem.
Alya mě objala.
Do očí se mi nahrnuli další slzy, ale ty už jsem ze sebe dostat nechtěla. Už jsem brečela dost...
Po chvíli mě pustila se slovy:
,,Všechno bude dobré."
Adrien mi položil ruku na rameno.

Zakroutila jsem hlavou.
,,Ne, nic nebude dobré." řekla jsem, setřásla Adrienovu ruku a odešla domů.

Adrien

,,Ne, nic nebude dobré" řekla a odešla.
Alya si povzdechla.
,,Proč mám pocit, že je v tom něco víc?" zeptal jsem se.
,,Proč myslíš?" zeptala se.
,,Třeba proto, že když jsme přišli, zaslechli jsme Nathovi slova?" zeptal jsem se.
,,Chtěl bych se rozloučit pořádně, třeba jako včera." řekl Nino Nathova slova.
,,Přesně." řekl jsem.
Alya si povzdechla.
,,Nevím, co to znamená, no vím, že když se jedná o Natha, radši to vědět ani nechci." řekla Alya.
Zato já jo...

Ahojky. Jak se máte?
Berte do úvahy, že jsem tuhle část psala ve dvě ráno, protože jsem nemohla usnout. Ale snad se líbila.
TarinaStrkov ❤