Mafia /CZ/

Chate?... Měl si pravdu

Adrien/Chat Noir

Billy mě zavezl před luxusní vilu.
Ach bože...

Vyšel jsem z limuzíny a šel ke dveřím. Billy a Ray zůstali venku.
Přešel jsem do předsíně. Šel jsem omrknout obývák a kuchyň.
Celkem to ujde...
Při schodech byla místnost s vířivkou.
Tak to je moc i na mě...
Šel jsem ma horu po schodech. Nejdřív na balkón, pak do koupelny, pak do jedné ložnice a nakonec pokoj pro hosty.

Seděla tam a brečela. Seděla na červené postely s hlavou v dlaních. Pak si sundala masku a odložila jí vedle sebe. Brečela dal.
Ani se jí nedivím, že brečí. Při spomínce na to, co se bude dít a při pohledu na ní bylo i mně. Nechtěl jsem aby byla smutná.
Už chápu proč si sundala masku...z očí jí vylezlo tolik slz.

Počkat!!!!
Ona nemá masku!!! Panebože, co teď?!?!...

Svalila se na záda a ruce hodila vedle sebe.
A já ji tak mohl vidět do tváře.
Marinette?
Díky bohu, už jsem si vážně myslel, že jí Nath podvádí z nějakou courou.
Ale moment... On ji prodal a zdrhnul. Asi mu ten zadek vážně nakopu.

Odvážil jsem se jít o krok blíž.
,,Mari?" ozval jsem se.
Prudce otočila hlavu ke mě.
,,Chate?" zeptala se s uslzenými očima a rostřeseným hlasem.
,,Odkud mě znáš?" zeptala se zmateně.
,,Na tom teď nezáleží." řekl jsem a šel k ní blíž.

,,T-ty... Ty jsi syn pana M?" zeptala se.
,,Ano." přikývl jsem.
Opět si hlavu schovala do dlaní. Došel jsem k ní blíž a sedl si vedle ní.
Vůbec jsem nevěděl co dělat. Objal jsem jí. Myslím, že to teď potřebuje nejvíc... Objetí.

,,Chate?" zeptala se.
,,Ano Mari?"
,,Měl si pravdu... Prodal mě." řekla a vzlykla.
V hlavě se mi vybavil náš rozhovor z předevčíra.
Povzdechl jsem si.
,,Ja jí mít nechtěl, věř mi." řekl jsem a víc jí objal a hladil jí po vlasech.

Neřešil jsem to, že jsem od jejích slz měl mokré tričko, ani to, že už tu sedíme asi půl hodinu. Potřebovala obejmout a já ji poskytl oporu.

,,Děkuji." řekla tiše, když přestala plakat.
,,Neděkuj mi. Já to udělal rád Mari." řekl jsem a pohladil jí po vlasech.

,,Odkud mě znáš? Znám tě taky?" zeptala se a pohlédla mi do očí.
,,Brzy se to dozvíš, neboj." ujistil jsem jí.
Teď na to ještě není vhodný čas. Až příště...

,,Jak to teď vlastně bude?" zeptala se po chvíli ticha.
,,Jo, to kdybych věděl. Ale asi bychom měli předstírat, že se milujeme. Před gangem a mafii nemusíme, ale... Rozumíš, že?"
,,Jo. A co s tím bydlením? Jak se budeme k sobě chovat?"
,,Budem se k sobě chovat jako kamarádi, co spolu bydlí. Jakoby se nic nestalo." řekl jsem.
,,Po svatbě ti to už tak snadné připadat nebude." řekla smutně.
Povzdechl jsem si.

,,Mafie ví, že se budeme brát?" zeptala se.
,,Otec jim to šel říct, když jsem šel sem." řekl jsem a ona jen přikývla.

Pak se vymanila z mého objetí a postavila se.
,,Je pozdě. Asi bych už měla jít domů." řekla. Postavil jsem se a šel s ní ven z domu.
Oba jsme nastoupili do limuzíny. Nejdřív jsme zavezli jí a pak mě.
Doma jsem únavou lehl do postele a zaspal s myšlenkou na ní.
Mari je Ladybug...