Mafia /CZ/

Oficiálně prodaná

Marinette/Ladybug

Byla jsem jak zhypnotizovaná. Nemohla jsem se hnout, nemohla jsem ani mrkat, natož dýchat. Celý svět de se mnou točil a bylo mi na omdlení. Chtěla jsem křičet, ale z mého hrdla nevyšel žádný zvuk.

Ještě pořád jsem se dívala na tu scénku přede mnou, jak si ti dva podávají ruce a usmívají se na sebe. Ne, oni se na sebe spíš šklebili.

,,T-ty... Tys mě prodal?!" nevěřila jsem tomu, co se dělo.
Mými slovy jsem upoutala jejich pozornost. Nath se na mě soucitně podíval a přišel ke mě blíž.
,,Ale no tak, Lady. Chci pro tebe jenom to nejlepší..." řekl, ale skočila jsem mu do řeči.
,,Jak?! Tím, že mě prodáš a pak zmizíš?!" řvala jsem na něj.

,,Dělám to protože tě miluji." řekl naštvaně.
,,Ne! Ty miluješ jenom peníze a v srdci už místo pro lásku nemáš!" řekla jsem mu a z očí mi dnes už podruhé začali téct slzy.

,,Díky za krásné narozeniny Nathe." řekla jsem ironicky a jeho jméno vyslovila nenávistným tónem. Jakoby to byla ta nejhorší věc, co kdy opustila má ústa. Ale on mi tak i připadal. Jako nejhorší člověk na světě...

Vyběhla jsem z místnosti a běžela do kanceláře mých rodičů. Rozrazila jsem dveře. Oba na mě zmateně hleděli. Pak se máma spamatovala a doběhla ke mě.
,,Proboha, broučku, co se stalo?" ptala se mě, ale já ji to nechtěla říct.
,,Zeptej se Natha, ten ti řekne..." řekla jsem. Hlas se mi na konci věty zlomil a já propukla v pláč.

Oba se zvedli a šli za ním. Pak se vrátili s litostným pohledem.
Máma doběhla opět ke mě a tuze mě objala.
,,Oh, zlato... Je mi to tak líto." z jejího hlasu byl znát plač, který se snažila skrýt, ale nešlo jí to a taky se rozbrečela. Do našeho objetí se přidal i táta.
,,Je mi líto, že ti nemůžeme pomoct, víš co vše se pak může stát..." řekla přes pláč.
Přikývla jsem.
Moc dobře jsem věděla, co se pak může stát, když se do toho začnou plést... Můžou je pak i zabít, jen aby jim šli z cesty. A to já nechci. Nemohla bych žít z pocitem, že můžu za jejich smrt já.

Dveře se otevřeli a dovnitř vstoupila jedna z goril.
,,Promiňte..." začala mluvit a tím si upoutala naší pozornost. No v objetí jsme stáli dál.
,,Ale bylo mi nařízeno, abych vás přišel vyzvednout. Pan M s vámi chce mluvit. A s vašimi rodiči taky." řekla ta gorila. A my jsme byly donucení se od sebe odtrhnout.

Přešli jsme ke dveřím a vyšli ven.
Šli jsme k ředitelně gangu, odkud právě vycházel Nath. Nenávistně jsem se na něj podívala. Právě odcházel i se svými třemi miliony a usmíval se od ucha k uchu.
Pak konečně zmizel.

Šli jsme ke dveřím.
,,Vy počkejte tady." řekla gorila mým rodičům a otevřela mi dveře, abych vstoupila. Oba dva jsme vstoupili a on za námi zavřel dveře.
Pan M seděl v křesle za stolem a usmíval se.

,,Ladybug. Rád tě opět vidím. Prosím, sedni si." řekl hned jak se dveře zavřeli a ukázal na židli naproti stolu. Sedla jsem si na ni a čekala, co řekne.
,,Koukni, jde čistě jen o práci, nejde o lásku, takže se do mého syna nemusíš zamilovat, ani nic podobného. Ale před okololitým světem by jste to měli alespoň předstírat, protože když se to dozví Hawk Moth, může být naše práce zmařená. Proto budete spolu bydlet. Už jsem vám jeden dům i pořídil. Můžete se tam nastěhovat příští týden po maturitě. Do školy pak nemusíte, to zařídím." řekl. Celou dobu jsem ho pečlivě poslouchala.

Nakonec jsem na něj vykulila oči a pusa mi spadla skoro až na zem. Rychle jsem jí však zavřela a neochotně přikývla hlavou, že rozumím.
,,Výborně." řekl pan M a kývl na gorilu. Dovnitř pak vstoupili i mí rodiče. Ti se postavili za mě a dívali se na pana M s kamennými výrazy. Z jejich pohledů nešli rozeznat žádne emoce či pocity.

,,Jsem pan M. Vy bude asi její rodiče, rád vás spoznavám, ale přejdeme rovnou k věci." řekl jim pan M a opět spustil další svůj monológ.

,,Právě jsem vaší dceři říkal, že jde čistě jen o práci, ale svou lásku by měli na veřejnosti alespoň předstírat, aby se to Hawk Mothova mafie nedozvěděla. Koupil jsem těm dvěma i dům a po maturitě se tam nastěhují. Do školy už po ní nepůjdou, to zařídím. Ale otázkou ještě pořád zůstává termín svatby. Oddávajícího jsem už sehnal, teď už jen vybavit termín. Navrhoval bych ještě tento měsíc." řekl.
,,No... Já nevím... Zlato kdy by si chtěla mít tu svatbu?" zeptala se mě máma, ale já mlčela a po tváři mi stékla slza.

Máma si jen povzdechla a pohladila mě po rameni.
,,Tak nic. Co takhle..." zamyslel se pan M. ,,o tři týdny, 13-ého v sobotu?" navrhl.
Další slza sjela po mém líci.
,,To by šlo, ne?" zeptala se máma a opět mě pohladila po rameni.
Nepřítomně jsem přikývla a setřela si slzy.
,,Tak domluveno. Ray! Billy!" zakřičel a ty dvě goril přišli k němu.
,,Áno pane?" zeptali se jednohlasně.
,,Ukažte, prosím, Ladybug její nové bydlení. Pak jí zaveďte domů." řekl jim a oni přikývli.

Všichni jsme vyšli z kanceláře.
Pan M ještě řekl všem gangstarům o tom, co se děje. Nebyli zrovna nadšení, ale co jiného měli dělat... Byli však naštvaní hlavně na Natha, protože je prodal.
A mě ne?...

Pak jsme vyšli z továrny a já nasedla do limuzíny, která mě měla odvést podívat se na můj nový domov.