Mafia /CZ/

Stěhování

Adrien

Rány. Po jehlách.
Sakra. Doufal jsem, že to neudělal.
No předtím, než udělám ukvapené závěry, měl bych si to nejspíš ověřit.

Stříkaček bylo pět. Rány dvě. Ještě tři...

Marinette

,,Ahoj kočko. Přišli jsme pomoct naložit věci do auta, ale jak koukám, auto tu ještě není." řekla Alya, když se v deset i s Ninem objevila u mě doma.
,,Ahoj vy dva. Ne, zřejmě má jen menší spoždění." mykla jsem rameny.
,,Nevadí. Můžeme zatím vynést krabice před dům." řekl Nino. Zavedla jsem je do pokoje a společně jsme je začali vynášet ven. Cestou jsem do někoho narazila.

,,Opatrně, nebo spadneš." řekl mi známý hlas a pak mi vzal krabici z rukou a položil jí na zem vedle ostatních.
Adrien.
,,Už jsem si myslela, že ani nedorazíš." řekla jsem.
,,Ale dorazil." zašklebil se.

Před námi zastavilo černé auto i s dodávkou.
Nino a Adrien zanesli do dodávky krabice a můj kufr. Já se zatím obímala s Alyou. Obímali jsme se dlouho. Pak jsem ji vyměnila za Nina a pak i za Adriena.

,,Tak fajn. Budete mi chybět lidi." řekla jsem.
,,Brzy přijdeme na návštěvu." řekla Alya a já nastoupila do auta. Ještě jsem jim zamávala a pak už jsme jeli.

Cesta netrvala dlouho a už jsme byly před vilou. Řidič mi krabice donesl až do domu a pak odjel, zřejmě pro Chata.
Začala jsem nosit krabice nahoru do svého pokoje. Pak jsem je začala vybalovat.

,,Mari?!" ozvalo se zdola.
,,Nahoře!" zakřičela jsem.
Pak jsem slyšela dupot nohou na schodech a kroků na chodbě. Ve dveřích se objevila Chatova hlava (zbytek těla zůstal za dveřmi).
,,Vybalueš?" zeptal se.
,,Jo. Ale za chvíli to už budu mít." řekla jsem.
,,Dobře." řekl a odešel.

Vybalila jsem si věci a oblečení, uložila je na svá místa a šla jsem dolů. Na chodbě bylo pár krabice, zřejmě s jeho věcmi. Vešla jsem do obýváku a sedla si na gauč. Chat byl v kuchyni u stolu a stál ke mně zády. Až teď jsem si všimla, že ze svého kostýmu má jen masku. Na sobě měl šedou mikinu a černé džíny.

Zapla jsem televizi a tím upozornila na svojí přítomnost.
Zaslechl zvuky z telky.

,,Mari, můžeš sem na chvíli, prosím." zeptal se.
,,Tak jo." mykla jsem rameny a vypla televizi, ať zbytečně neběží.
Došla jsem až k němu. Pořád stál zády ke mně. Postavila jsem se vedle něj.
Vypadal zamyšleně.
,,Děje se něco Chate?" zeptala jsem se pro jistotu.
,,Nemusíš mi říkat Chat." řekl.
Zamračila jsem se na něj.
,,A jak ti mám tedy říkat?" zeptala jsem se nechápavě.
Otočil hlavu ke mně.

,,Vlastně je nefér, že já tvou identitu znám a ty mou ne. Navíc, oba se známe... A ví to i Alya a Nino." řekl a zahleděl se mi do očí.
,,Ty je znáš?" zeptala jsem se.
Uchechtl se.
,,Jo. A oni mě taky. Navíc vědí kdo jsem. Znají obě mé stránky a ty bys měla taky." řekl
Prsty se dotkl masky a pomalu si ji sundal.
Nemohla jsem věřit v to, co jsem uviděla.

,,Adriene?"

Taaaak... Mari už ví Chatovu identitu. Sice je ta část celkem o ničem, beztak doufám, že se líbila.
Přidala bych ji i dřív, ale barvila jsem si konečky vlasů. Je to bohužel jenom pastelovými barvami. No aspoň můžu vyzkoušet všechny (mám jich 24...Muhahaha). Pak si je dám nabarvit opravdu (až zjistím, která barva se mi nejvíc hodí, znáte to...)

TarinaStrkov ❤