Mafia /CZ/

Co? Test! Proč?

Marinette

Ráno jsem se probudila v příjemném Adrienovém objetí.
Otevřela jsem oči a trochu se pohla.
,,Dobré ráno." řekl Adrien chraplavým ranním hlasem. Usmála jsem se.
,,Tobě taky dobré." řekla jsem.

Posadila jsem se, ale udělalo se mi zle, tak jsem vyběhla z pokoje a včerejší večeře skončila v záchodě.
Umyla jsem si zuby, abych se zbavila té pachutě.
,,Mari, jsi v pořádku?" zaklepal Adrien na dveře od koupelny.
,,Snad jo." řekla jsem a vyšla za ním ven.

,,Co to bylo?" zeptal se.
,,Včerejší večeře." řekla jsem jednoduše a šla k sobě do pokoje.
,,Za chvíli mi bude určitě líp." řekla jsem mu a lehla si do postele.
No moc jsem si nepoležela, protože jsem každou chvíli běžela do koupelny k mé nové kámošce, míse.

Kolem třetí se domem roznesl zvonek. Postavila jsem se z postele a šla na chodbu.
,,Nikam." prikázal mi Adrien, který právě vyšel ze svého pokoje. ,,Běž si lehnout, já jdu otevřít." dodal a šel po schodech dolů.
Postavila jsem se ke schodem a koukala se, kdo přišel.

Adrien došel ke dveřím a otevřel je.
,,Nazdárek." ozvalo se ze dveří.
,,Alyo, Nino. Co tu děláte? Pojďte dál." řekl Adrien a o kousek ustoupil ode dveří, aby mohli vejít dovnitř.
,,Přišli jsme se podívat na váš nový dům." řekla Alya. Všichni se přemístili do obýváku.
Sešla jsem po schodech dolů a čekala, co se bude dít dál.

,,Páni. Tvůj taťka si dal záležet." řekl Nino.
,,To jo. Taky jsem se divil." uchechtl se Adrien.
,,Myslím, že tady se vám s Mari
bude bydlet dobře." řekl Nino.
,,Asi jo." usmál se Adrien.
,,A vlastně... Kde je Marinette?" zeptala se Alya.
,,Už od rána jí je zle, tak jsem ji poslal lehnout si." řekl Adrien.

Vešla jsem za nimi do obýváku. Všichni seděli na gauči.
,,Ahoj." řekla jsem chraplavým hlasem.
Alya na mě vyvalila oči. ,,Proboha, Mari, jsi úplně bledá." řekla.
,,A divíš se? Celý den jen zvracím." řekla jsem a šla do kuchyně pro sklenici vody. Bohužel, byla na horní poličce a já na ní kvůli své 'výšce' nedosáhla.

,,Adriene?" zeptala jsem se dost nahlas, aby mě do obýváku slyšel.
,,Ano?" doběhl hned ke mně. ,,Děje se něco? Je ti zle? Potřebu..." nedořekl to, protože jsem ho přerušila:
,,Klídek Adriene. Chtěla jsem tě jen poprosit, jestli bys mi nepodal sklenici, já na ní nedosáhnu."
Adrien si oddechl a natáhl se pro ni.
,,Díky." řekla jsem a šla mu ji sebrat, no on mi ji nechtěl dát a napustil do ní vodu.

Otráveně jsem si povzdechla.
,,Až tak mi zle není, abych si neuměla napustit vodu do sklenice." zamračila jsem se.
Můj žaludek mě ale zradil a udělal přemet ,,Sakra."
Běžela jsem do koupelny a...

Vrátila jsem se spátky k nim. Adrien seděl na gauči vedle Alye a Nina. Když mě uviděl, postavil se podal mi tu sklenici.
,,Díky." řekla jsem a sedla si do křesla.

,,Proč ti je vlastně tak zle?" zeptal se Nino.
,,Nevím. Asi jsem jen něco snědla." mykla jsem rameny.
,,Hmm... Mojí mámě bylo takhle zle poslední tři roky. Ale to jen proto, že byla těhotná." řekla Alya.

Všechnu vodu, co jsem měla v puse, jsem ze šoku vyplivla a vykulila na ní oči.

,,Cos to řekla?" zeptal se stejně šokovaný Adrien. Nino taky vypadal, že je vyvedený z míry.
,,Mám čtyři sourozence, takže vím, z čeho jí bývá zle. Většinou je to z těhotenství."
,,Ch-chceš tím říct, ž-že... že jsem..." koktala jsem.
,,Hmm... Možná." řekla Alya.
Nahlas jsem polkla.
,,Ale vždyť to není možný, já přece ještěže s nikým ne..." zasekla jsem se. ,,Narozeniny... SAKRA!!!" vykřikla jsem.
,,Ou." vydal ze sebe Adrien, který jediný ví, co se tehdy stalo.
,,Ale Nath přece použil o..." opět jsem se zasekla. ,,Ne, nepoužil. SAKRA!!!"

,,Měla by sis udělat test." řekla Alya.
,,No, asi jo." řekla jsem, pořád zaskočená.
,,Mám ti pro něj skočit? Máma by ještě nějakej měla mít doma." zeptala se Alya, já přikývla a ona šla prič.