4.Kapitola - Ty jseš taky primuska, Jamesi?

3.6K 231 3
                                    

,,Takže, může mi jeden z vás vysvětlit, co se tu děje??" ptala se rozzuřeně McGonagallová. Nadechovala jsem se, abych to po pravdě vysvětlila, ale Black mě předběhl.

,,Vůbec nevím paní profesorko. Sedl jsem si na svoje obvyklé místo a tady slečna McKinnonová na mne seslala takovouhle ošklivou kletbu," pokrčil rameny Black a poukázal na svůj krásný komplet.

Bylo vidět, jak McGonagallové zacukaly koutky, ale ovládla se.

„Tedy slečno.  A jaké pro to máte vysvětlení vy?"

Už jsem se nadechovala, abych jí to všechno vysvětlila, ale někdo vtrhl do dveří. Byla to Lily, která byla promočená až na kost a vedle ní se řechtal Potter, který měl na hlavě rozkydlé syrové vajíčko.

„A co vy dva zase tady?" rozčilovala se McGonagallová. Chudák už z nás byla celá zoufalá.

„Pani profesorko, to bylo tak," začala Lily, ale McGonagallka ji přerušila.

„Víte co, slečno Evansová? Já to radši ani nechci slyšet. Doufala jsem, že alespoň váš poslední ročník proběhne v klidu," zakroutila hlavou.

,,Všichni školní tresty. Evansová a Potter v sobotu v kuchyni u skřítků a McKinnonová a Black v neděli ve Velké síni. Nashle."

McGonagallová mávla rukou a všichni jsme se objevili v Nebelvírské společenské místnosti.

„No skvělý! Takže my s Lily máme trest kvůli vám!" rozčilovala jsem se.

,,To jsem jedinej, kdo se na to těší?" usmál se Potter.

„Jo!" zakřičeli jsme na něj všichni naráz. Potter pokrčil rameny a sedl si do křesla.

„Ale já bych rád připomněl, že MY s Jamesem máme ten trest taky," zastával je Black a já jsem protočila očima.

„No a? Ale vy dva si za to můžete sami! A Lily je primuska!" vyštěkla jsem na něj.

„Ehm, ehm, to já taky," odkašlal si Potter. „Taky jseš primuska, Jamesi?" zasmál se Black. Mě to ale moc vtipné nepřišlo. Jak se tohle mohlo stát, to teda opravdu netušim.

„Marlene klid. Nádech, výdech," otočila se na mě Lily a snažila se mě uklidnit.

„Dobrou," odsekla jsem a vyběhla po schodech nahoru.

„Co vy tu děláte?" zasekla jsem se ve dveřích, když jsme uviděla Mary a Dorcas.

,,Už je po večerce," poznamenala Mary.

„Už?" vykulila oči Lily a podívala se na hodiny. Ani jsem si nevšimla, že přišla.

„Tak já jdu spát," oznámila Cas a lehla si do postele.

„Nevíte někdo něco o Alice a Frankovi?" zeptala jsem se a ignorovala Dořinu poznámku o spánku.

„Těžko říct, ale slyšela jsem, že,"

„Povíme si to zítra. Dobrou," skočila Mary do řeči Cas. Ta taky dokáže být pěkně protivná, když chce.

,,Dobrou," zamumlala ještě - myslím Mary - . Všude bylo zhasnuto a já stála uprostřed pokoje ještě stále v mé uni- ne, vlastně ne. Měla jsem na sobě ten ,,krásný" komplet od Blacka.

,,Super," odfrkla jsem si potichu a kouzlem jsem se převlékla do pyžama.

Lehla jsem si do mé krásně vyhřáté postele a skoro hned jsem usnula. Zdál se mi hodně zvláštní sen...

Blackinnon I. | czKde žijí příběhy. Začni objevovat