Hned jak jsme dorazili do Bradavic, vybalila jsem si věci a vyrazila rovnou do sovince, abych napsala rodičům. Hned jak jsem tam dorazila tak jsem si vzpomněla na to, že doma nikdo neni. Doma. Nikdo. Neni. Cítila jsem, jak mi po tváři začínají téct vodopády slz.
Rychle jsem si je utřela, protože se v sovinci začaly hromadit prváci, kteří jdou psát domů. Potřebovala jsem klid. Jediné klidné místo, co mě teď napadlo, byla obloha. Rychlým krokem jsem zamířila zpátky do ložnice a tam si vzala něco teplejšího na sebe. Ona je totiž na začátku ledna docela zima. Holky v ložnici nebyly. Lily byla v knihovně, Mary s tim jejím a Cas v kuchyni.
Oblékla jsem se a běžela si pro koště. Vyběhla jsem na bradavické pozemky a nadechla se čerstvého vzduchu. Nasedla jsem na koště. Byl to tak skvělý pocit. Letěla jsem kolem Černého jezera a zastavila jsem se nad vrbou mlátičkou. Tomuhle se nic na světě nevyrovná! No i když...
Sirius
,,Hele jestli si chceš dát dneska pohov, my to zvládneme. Že jo, Reme?" 0odíval se na mě James s ustaraným výrazem. Podíval jsem se na Remuse, který vypadal, že bude zvracet. Peter se poslední dobou ukazoval čím dál tím míň, ale říkal, že s ním máme na dnešek počítat.
,,No já nevim," zakroutil jsem hlavou.
,,Neboj kámo, já jsem v klidu, klidně můžeš zůstat," snažil se mě utěšit Remus, ale moc to nešlo, když byl bílej jako stěna.
,,Dneska to nech na nás. Ty si lehneš a budeš spát, je ti to jasný?" rozhodl James a potom ještě dodal: ,,Ale před tim se pořádně vykoupej, dost smrdíš." Wau, tak ten fakt dokáže povzbudit. Ušklíbl se na mě a poplácal mě po zádech.
Já jsem se jen děkovně usmál a uposlech jsem jeho radu a šel si dát sprchu. Když jsem se sprchoval, slyšel jsem jak se kluci pomalu připravují a jdou na věc (hahaha). V jednu chvíli jsem se měl chuť sebrat a jít s nimi, ale pak jsem to radši hned odpískal. Musim je nějak hlídat, ale jak?
Napadlo mě, že bych je mohl kontrolovat z výšky. Usušil jsem se a oblékl. Vyběhl jsem si pro koště a v tu ránu jsem byl nahoře.
Jak jsem si tak letěl, uviděl jsem předemnou osobu, která pohledem směřovala přesně na to místo. Na vrbu mlátičku.
Marlene
Viděla jsem, jak se k ní blížila tři nějaká stvoření. Tady bych teď asi neměla být. Pomyslela jsem si. Potřebuju se nějak odreagovat, tak jsem slétla níž, abych pořádně viděla.
Nějaká gazela, myš a tygr. Co by tady do háje dělala gazela a tygr? Slétla jsem ještě trošku níž, abych si pořádně zaostřila. Tak znova...
Velká myš -krysa, jelen a... a vlkodlak!
Třetí pohled
Sirius se k Marlene neslyšně přiblížil a poklepal jí na rameno. Musim nějak odvést její pozornost. Pomyslel si.
,,Sakra já se lekla," zaklela Marlene a ještě otráveně dodala: ,,Jo to jsi ty, super..."
,,Taky tě rád vidim, ale musim ti něco ukázat," táhl jí za ruku opačným směrem od té záhadné trojice.
,,Co na mě saháš? Pusť mě!" Snažila se mu vysmeknout a přitom po očku sledovala hýbající se trojici.
Marlene
,,Hele, to, co se tady bude odehrávat nebude pěkný a-"
,,Počkej, ty víš co se bude dít?" skočila jsme mu do řeči a čekala na vysvětlení. Nejspíš mu došlo, že bez vysvětlení nikam neodletí, tak si povzdechl a začal vysvětlovat.
Ok, ok, já vim! Zase jsem změnila cover úplně na něco jinýho, než jsem původně plánovala, no... :D pardon :D
Tyhlety části jsou tak trochu o ničem, ale snad se to za pár dílů zase rozjede :)
Jenom takový menší info:) :
Hodlám dokončit tuhle povídku na "konci roku" a potom udělat jakoby "druhý díl" o tom, co se dělo po Bradavicích i s těmi všemi "osudnými dny"....
Byl by o to zájem? :)
Tak se mějte hezky a dobrou noc! :D
#AllieSubrae
ČTEŠ
Blackinnon I. | cz
Fiksi Penggemar,,Strašně dlouho jsem o tom přemejšlel, ale prakticky jsem nic nevymyslel. Jen to, abys mi do toho vůbec neskákala a nechala mě to domluvit. S výsledkem už si potom nalož jak chceš." Odmlčel se a po chvíli zase začal. ,,Už to mam. Řeknu ti takovou...
