,,Strašně dlouho jsem o tom přemejšlel, ale prakticky jsem nic nevymyslel. Jen to, abys mi do toho vůbec neskákala a nechala mě to domluvit. S výsledkem už si potom nalož jak chceš."
Odmlčel se a po chvíli zase začal.
,,Už to mam. Řeknu ti takovou...
Vyběhla jsem schody a hodila sebou do postele. Musela jsem usnout, protože jsem slyšela nějaké mumlání u mých dveřích.
,,Sečenka Majín!"
,,Nene, Willie, Marlene spinká. Nech jí spát a zítra jí můžeš probudit. Jo?"
,,Tak jo." Dveře se zavřely.
,,Díky bohu," zamumlala jsem do polštáře a opravdu usnula.
Hodně spím...
***
,,Majín! Majín! Jsou Vánoce!"
Skákal mi po posteli můj milovaný bratránek.
,,Willie, já bych chtěla ještě spinkat," zsmumlala jsem a koukla se na hodiny. Teprve 10 ráno?!
,,Ale maminka říkala, že tě mám vzbudit. Jsou přece Vánoce! A budeme slavit tvoje narozeniny."
Willie je sladkej, mám ho ráda, ale někdy je fakt otravnej.
,,Ale já mám narozeniny až zítra," vymlouvala jsem se.
,,Ne ne, máš je dneska! A máš si na sebe vzít hezké obječení," odpověděl, seskočil mi z postele a utíkal pryč.
,,Tak fajn. Zvednu se a obléknu se."
Teda to je velký rozhodnutí, Marlene. Musela jsem se pochválit.
Opravdu jsem se zvedla a převlékla se.
Ze skříně jsem vytáhla šaty, které jsem snad neměla ani jednou na sobě. Už si ani nepamatuju, kde jsem je vzala, ale jsou moc hezké a já si je stejně nemám kam obléknout, tak proč ne?
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seběhla jsem schody a tam už si všichni povídali.
,,Áaaa, tak slečna se nám vyhrabala z postýlky." zasmál se táta.
,,No co no, tak ráda spim," rozhodila jsem rukama a hned potom jsem šla samozřejmě pozdravit strejdu s tetou.
,,Ale jak jí to sluší," pobrekla si mamka a šla mi dát pusu na čelo.
,,Dobrý mami, v pohodě."
Snažila jsem se jí vyklouznout z objetí, ale bohužel. Z toho mě musel vysvobodit strejda.
,,No ty jsi krásná mladá holka! Co nějaký ten chlapec?" zeptal se strýček zvídavě a já na to jen mávla rukou.
,,To fakt nestojí za řeč," uchechtla jsem se.
Pak mi všichni popřáli a šlo se na dárky (k Vánocům). Willie dostal samo sebou dárků nejvíc, vždyť je malej.
,,Tak, Marlene. Mám pro tebe jeden velký dárek, který ti dáme už teď," řekl táta, když jsme šli slavit moje narozeniny.
,,Budeš je zítra potřebovat," dodala mamka, ,,byly moje, ale já už se do nich nevejdu, takže teď jsou tvoje," usmála se a podala mi větší krabici.
Otevřela jsem jí a... WOW.
,,Ma-mami, ale to nemůžu. Vždyť jsou nádherný."
,,No, a právě roto musíš." Byly to šaty. Ale takový, jsem nikdy v životě neviděla. Úplně jako pro princeznu. Vršek byl světlounce růžový a sukně hodně tmavě zelená. Přes vršek k začátku sukně vedly květiny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Děkuju, děkuju, děkuju!" vrhla jsem se mamce okolo krku.
,,Hlavně nám maminku neuškrť, budeme jí ještě potřebovat," zasmál se taťka a všichni ostatní s ním.
,,No ale-"
Než jsem se stihla na cokoliv zeptat, už mi teta Fray podávala další krabičku.
,,A k tomu máš ještě od nás tohle."
Byla v ní světloůince růžová škraboška!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Moc děkuju!" Objala jsem tetu i strejdu, ale pak přišel čas na vrácení se do reality.
,,Ale k čemu mi to bude?" zeptala jsem se a podívala se na ty čtyři plus Willa tázavým pohledem.
,,Zítra se koná ples. Víme, že bys chtěla pozvat Lily, ale jedou tam jen čistokrevné rodiny a to ještě ne všechny! Koná se to jednou za 15 let, takže asi chápeš, že je to důležitý," vysvětlil mi strýček Johna a já na ně koukala jak na magory.
,,Ehm, co?" zamračila jsem se. Já nechci na žádnej ples! Tyhle šaty i škraboška... Je to krásný, ale ples?
,,No, my jsme ti o tom nechtěli psát. Báli jsme se, aby ses nám vrátila," poplácal mě táta ze srandy po rameni a šel si sednout do křesla. Strejda s tetou šli za ním si pro kafe.
,,Já - děkuju hrozně moc za ty šaty, jsou krásný, ale-"
