Blackinnon I. | cz

8.Kapitola - Bylo by lepší, kdyby ses...

Marlene view

Konečně mě pustili z ošetřovny. Je pátek dopoledne a v neděli se koná
famrfpálový konkurz, kde s Dorou nesmíme chybět. Lily a Mary to teda moc nezajímá, ale přijdou nás podpořit.

Šla jsem směrem do Velké síně na oběd, protože na ošetřovně to není žádný zázrak. Když jsem tam vešla, tak jsem okamžitě zamířila k Nebelvírskému stolu, ale u Profesorského jsem uslyšela McGonagallovou jak říká Brumbálovi:

„Nevíme co to bylo za kouzlo, které zasáhlo slečnu McKinnonovou. Myslím, že bychom měli Bradavice více střežit."

,,Víc už to nejde Minervo, ale můžeme se pokusit."

Vic jsem neslyšela, protože už mě začaly vítat holky.

„Je! Marlene! Konečně!"

„Ahoj, co je k jídlu?" Typická já. Moje myšlenky zahrnují mé kamarádky a jídlo.

Možná ještě rodina a fafrpál...

„Opečené kuře," zatleskala Alice, která právě dorazila k nám a společně jsme si sedly. Já vedle Lily a ona vedle Dory. Nandala jsem si na talíř a pustily jsme se do diskuze.

„Půjdete se na nás v neděli podívat?" zeptala se Dora.

„No jasně, že příjdeme," usmála se na nás Lily a hned za ní se objevil Potter.

,,Tak ty se na mě přijdeš podívat Evansová, jo?"

Sedl si vedle Lily z druhé strany a nadzvedl obočí.

„S tebou se nikdo nebaví, Pottere," odfrkla si a přisunula se blíž ke mně.

„Ale notak, Lilyanko. Nebuď taková nepřistupná," zašvitořil.

„A kde máš zbytek tý svý bandy?" optala se Mary.

,,No, takže hádám, že Remns bude v knihovně, Peter asi zaspal a Sirius asi vite kde je,"ušklíbl se.

„A kde?" vyptávala se dál Mary.

,,Ehm, řekl bych, že buď s Rachel, Amandou, Tracy a nebo Rebeccou," zasmál se Potter a nandal si jídlo. Jen jsem se ušklíbla.

,,Jak jinak," ušklíbla jsem se. „Žárlíš?" uchechtl se James a já ho probodla pohledem.

,,Jo a Evansová, půjdeš se mnou na rande?" zeptal se Lily na všem známou otázku.

„Kolikrát ti mam Pottere opakovat, že s tebou nikdy nikam nepůjdu!" odsekla Lily a pomalinku začala rudnout vzteky. To už jsem to nevydržela.

„Můžeš jí laskavě přestat štvát Pottere?"

„Co nechápeš na tom, McKinnonová, že miluju."

„Ok, tak si jí miluj, ale přestaň jí otravovat!"

„Hele, přestaň tu řvát na mýho kámoše!" No ten aby se nepřidal. Jak jinak?

„No já bych tu neřvala, kdyby sis toho svýho kamaráda uklidnil!"

„Všechno bylo v klidu, než jsi přišla."

„Co to meleš? To ty se tady do toho zase sereš! Příjdeš si z nějakýho svýho rande a děláš borce, že já se vůbec divim!"

,,Co máš zase za problém McKinnonová?"

„Já co mam za problém?"

„Jo. Ty si jen tak příjdeš a..."

„A? Blacku! Co a?"

„A chováš se jako naprostá kráva. Říkám ti to naposled, přestáň mě srát, jinak uvidíš!"

,,Co uvidím, hm?"

,,Kazíš tady všem náladu a sereš se ostatním lidem do života. Bylo lepší, kdyby ses nikdy neprobudila a byla bys chcípla!"

Tak tohle jsem od něj nečekala. Ani od něj. Nechce se mi to přiznávat, ale měla jsem na krajíčku. Ještě, než jsem se otočila a odešla z Velké síně, tak jsem se zhluboka nadechla a tím nejvyrovnanějším hlasem, kterej se mi teď povedl jsem mu řekla:

„Ty jsi takovej blbec. Jsi jako zbytek tý tvojí rodinky, o který básníš. Seš úplně stejnej a já nechapu, jak může někdo něco takovýho říct. Fakt ubohost, tohle."

Otočila jsem se na podpatku a co nejrychlejší chůzí jsem šla do pokoje.

Tam jsem si sedla na postel, koukala do okna a cítila, jak mi pomalu po tváři ztéká první slza. A po ni další. A další. A další...