42.Kapitola - Nesnášim loučení...

2.1K 159 6
                                    

,,Ale ale! Kampak jsme se to vydali," ozvalo se za mnou. Sakra, Filch.

,,No, já šla do kuchyně, mám hlad," řekla jsem hned první lež, co mě napadla.

,,To se ale asi paní profesorce McGonagalové líbit nebude," zachechtal se, popadl mě za zápěstí a velkl mě k Minervě.

Ta z toho naštěstí neudělala žádnou velkou pohromu, jen jsem jí měla vypracovat extra úkol přes prázdniny.

Vrátila jsem se tak do pokoje a lehla zpátky do postele. Tak dneska to bohužel nevykoumám...

...

,,Já. Nikam. Nejedu," protestovala jsem a seděla na kufrech uprostěd ložnice.

„Marlene, nechci ti to všechno nějak kazit, ale ty musíš," smála se Lily. Kromě nás dvou a Pobertů už tu nikdo (teda z těch co mají odjet) nebyl. Cas a Mary odjely dnes ráno a my s Lily jsme čekaly do oběda.

„Neee" zakňourala jsem, ale zvedla jsem se i s kufrem. Sešly jsme do společenky a tam, k naší smůle, byli Potter s Blackem. Proč tam nemůže být třeba Rem?

Nevšímaly jsme si jich a nenápadně proběhly ven.

,,Tak a rychle jdeme do vlaku k volnému kupé." Řekla jsem a rozběhly jsme se s kuframa směr vlak.

Vlak byl poloprázdný (byli tam vlastně jen prváci a pár sedmáků), takže se místo hledalo celkem snadno.

Cestou jsme si povídaly o tom, co se všechno za tento rok stalo.

„Má drahá Evansová."

,,A ta nejhorší osoba na světě McKinnonová."

„Potter..."

,,Black..."

„Vypalte," řekla jsem jakmile si sedli naproti nám.

,,Ne-e," usmál se Potter a položil si nohy na sedadlo vedle mě.

,,Fuj ty prase, dej ty nohy pryč!" Bouchla jsem do něj, ale on se ani nehnul. Lily protočila očima.

,,Až se mnou půjde tady Evansová na rande."

No čekala jsem jinou odpověď? Ne. Samozřejmě, že ne.

,,Nikam s tebou nejdu, Pottere," odsekla Lily.

„Ale jednou půjdeš," zakroutil hlavou.

„No nejsou roztomilý?" Naklonil se ke mně Black a kývl směrem k Lily a Potterovy. Chvíli jsem se na ně tak koukala, nakonec jsem se jen usmála a přikývla.

Tohle je naštěstí po chvíli omrzelo, takže jsme prostě jen v tichosti seděli a koukali na krajinu, která probíhala kolem nás.

,,Lils, jsme tu," drkla jsem do ní, když krajinu vystřídalo nádraží King's Cross.

„No výborně," Splácla ruce Lily a vlak se zastavil. Vyšly jsme z kupé a ty dva hned za náma.

Vzaly jsme si naše kufry, které byly ve vedlejším zamčeném kupé a vyběhly jsme ven.

„Evansová?" Zavolal na ni Potter, když se chystala jít k rodičům a ta se otočila.

„Nesnáším loučení jsem dál a v hlavě mě máš!

Mně na tom záleží to zlý a hloupý smaž!

Já už přišel na to, proč mám tě rád,

Na to, že láska je největší z mých nálezů a ztrát..."

Začal Potter zpívat nějakou mudlovskou písničku a Lily nevěděla, jestli se má smát, nebo brečet. Očividně to nebyl úplně dobrý zpěvák, ten co tohleto napsal.

„Napíšem si," rozloučila jsem se s Lily a utíkala směrem kde byli moji rodiče.

Blackinnon I. | czKde žijí příběhy. Začni objevovat