Po pár dnech mě pustili z nemocnice, tak jsem odjela na posledních pár dní k Lily. Být jí, tak se na mě naprosto vykašlu, protože moje chování nebylo úplně ok. Tak co by kdo čekal? Rodiče mam v blázinci a zbytek rodiny zabili Smrtijedi. (To jsou přívrženci Lorda Voldemorta, o kterých mi Lily řekla).
Upřímně, tyhle dva fakty byly hrozně stresující, ale musela jsem se držet. Ne, nechci si hrát na takovou tu "statečnou hrdinku", která přežila útok Smrtijedů, ale co mi zbývá jiného?
Což mi připomíná, nebyla jsem sama, kdo to přežil bez žádných trvalých následků. Teda doufám. On. Ani nevím jak se jmenoval. Každopádně, když jsem na něj myslela, připadala jsem si jako kdyby mě někdo zaklel kletbou Imperius a já lítala v obláčcích jako naprostej magor.
Abychom se vrátili k tématu...
U Lily jsem měla svůj vlastní pokoj a pan a paní Evansovi, byli hrozně hodní. Znala jsem je sice už z nástupiště, ale tolik dní jsem s nimi nestrávila. Lily i její rodiče mi pomáhali, rozveselovali mě a snažili se, abych se u nich cítila jako doma.
Jediný, kdo byl jasně proti, byla Lilyina sestra Petunie. No, tak ta byla na zabití. A když už jsme u toho zabíjení protivných lidí, co je s Blackem? Teď myslím staršího. Ví o tom, co se stalo?
V mém přemýšlení, mě vyrušilo zaklepání na dveře mého dočasného pokoje.
,,Dále," houkla jsem a dokonce jsem se i posadila.
,,Večeře je na stole," usmála se zářivě rudovlasá osůbka ve dveřích a nechala pootevřené dveře. Zvedla jsem se z postele a šla se podívat, co nám paní Evansová přichystala dobrého.
Jak jsem si hned po příchodu do kuchyně všimla, na večeři dorazil i kluk Petunie, Vernon. Podle fyzické stránky (a jak jsem později u večeře pozanal tak i psychicky) se hledali, až se našli.
Měli jsme obrovské, pečené kuře a bylo moc dobré. ,,A co vy holky? Zítra vám to zase začíná!" odtrhnul se od tématu "Vernonova nová brigáda" pan Evans.
,,No jo. Je to tak," povzdechla jsem si, i když na to, že už se to zítra všechno vrací do starých kolejí (doslova), jsem ani nepomyslela.
Po večeři jsem se jen vysprchovala, umyla si vlasy a připravila věci na zítřek.
Poté, co jsem měla všechno připraveno, jsem si jen lehla do postele a zase jsem nechala myšlenkám volný průchod.
Já tohle hrozně nesnášim, ale prostě.... ÚPLNĚ MEGA HROZNĚ MOC vám děkuju za všechny ty povzbuzující komentáře!!💞 kdyby nebylo jich, tak vydávám míň, ale když si čtu, co mi tam vždycky napíšete (čtu to nejčastěji ve škole), tak se potom zase o něco víc těšim domu, abych vám mohla ještě ten den tu kapitolu vydat!!💞💞
Takže za to, že teď poslední dobou vydávám relativně často, můžete hlavně VY!!💞💞
#AllieSubrae
ČTEŠ
Blackinnon I. | cz
Fanfiction,,Strašně dlouho jsem o tom přemejšlel, ale prakticky jsem nic nevymyslel. Jen to, abys mi do toho vůbec neskákala a nechala mě to domluvit. S výsledkem už si potom nalož jak chceš." Odmlčel se a po chvíli zase začal. ,,Už to mam. Řeknu ti takovou...
