Blackinnon I. | cz

66.Kapitola - Tohle už neni sranda

Marlene

Pomalu jsem otevřela oči a oslnilo mě světlo. Chtěla jsem se posadit, ale nešlo to. Zase ty prokletý záda.

,,Marlene!" vykřikl nějaký hlas a já se otočila.

,,Lily!" rozzářila jsem se a ona se mi vrhla kolem krku.

,,No konečně. Už jsme mysleli, že se neprobudíš." Podívala jsem se za Lily a tam byl Potter.

,,Jak dlouho už tu jsem?" zeptala jsem se, když mě Lily konečně pustila a sedla si zpátky na židli vedle mé postele.

,,48 dní, 13 hodin a 6 minut," ozval se člověk, který právě koukal z okna ošetřovny. Black. Otočil se a zamířil k nám. Vypadal strašně. Obrovské kruhy pod očima, suché rty, takový celý pohublý a roztřesený. Jako kdyby celé dny nic nejedl, nepil a nespal.

Chvíli jsme koukali jeden na druhého. Vypadal opravdu příšerně.

,,Prostě strašně dlouho. Poskytnu ti ze všeho doučování. OVCE zvládneš i kdybys byla mrtvá. S Jamesem a holkama ti pomůžeme," usmála se na mě povzbudila mě Lily a stiskla mi ruku. Pokusila jsem se na ní taky usmát, ale pochybuju, že se mi to povedlo.

,,Dojdu pro Pomfreyovou, že jsi se probrala." řekl z ničeho nic Black a odešel.

,,Jdu s ním, ještě to s nim někde sekne a ten už by se neprobudil určitě," zvedl se ze židle Potter a vydal se s ním. Očividně byl čas oběda.

,,Co se mu stalo?" zeptala jsem se Lily a kývla směrem k dveřím, kterými před chvílí odešel objekt, na který jsem se ptala.

,,Marlene, myslim, že tohle tě dost udiví a věř mi prosím, že říkám pravdu." Poposedla si Lily a zhlubok se nadechla a vydechla. Já jsem jen čekala, co příjde.

,,Víš, když tě našli, vypadalo to s tebou fakt špatně. Ležela jsi celá v krvi a chvíli ti ani nebilo srdce. N-nenašli jsme ti ani tep," rozklepala se Lily, ale pokračovala, ,,opravdu jsi málem přišla o život, Marlene. Byla jsi na tom strašně špatně. Všichni jsme dělali něco proto, aby ti bylo líp. Až na něj." Lily se na chvíli odmlčela a já si odfrkla. Tak on ani nepohnul zadkem, aby mi pomohl? Fajn vědět, díky Blacku.

,,Nechodil skoro vůbec do školy, nejedl, skoro nepil, nespal, s nikým se moc nebavil, ani s nikým nespal. Nedělal vůbec nic. Jediné co dělal bylo, že seděl na týhle židli," ukázala na židli na druhé straně, než seděla on, ,,a koukal na tebe, jak spíš. Když jsme mysleli, že už se neprobudíš a já jsem se psychicky zhroutila, byla na pokoji a brečela, on byl pořád tady a koukal na tebe. S Jamesem jsme ho od tebe museli odtáhnout. Dokonce musela jednou přijít i McGonagalová, aby mu donesla jídlo."

Cože? Co jsem proboha všechno zmeškala?

,,Nevim, co se stalo, ale všechno co jsem ti tu řekla je pravda. Měla by sis s ním promluvit. Očividně jsi jedinej člověk, koho teď poslechne. Ani nevíš, kolikrát se s Jamesem pohádali," řekla mi a já jsem jen šokovaně přikývla. V tom se otevřely dveře a v nich stála Pomfreyová a už se řítila ke mně. Ještě než se Lily zvedla, tak mi zašeptala: ,,Marlene, on se fakt psychicky zhroutil a málem tu umřel hlady. Tohle už neni sranda."

Potom už se mě jen Pomfreyová ptala, jak mi je a já jsem jí to všechno odkývala. Pořád jsem myslela na to, co mi Lily řekla o Blackovi. O Siriusovi Blackovi.

,,Všechno je v pořádku. Do pátku si vás tu ještě nechám a potom můžete jít," oznámila mi Pomfreyová a donutila mě vypít nějaký hnusný lektvar.

,,Málem bych zapomněla," plácla se do čela, ,,tohle vám mám předat. Je to od pana Blacka a máte si to přečíst o samotě." Podala mi zmuchlaný papírek a odešla. Okamžitě jsem papírek rozbalila a tam bylo napsáno:

"V pátek buď v atronomické věži kolem jedenácté v noci. Přijď prosím, je to důležitý."

SB

Tady je další kapitola :) nevim jak vy, ale já jsem Siriuse i Marlene po téhle kapitole zamilovala ještě víc :) upřímně, tenhle příběh naprosto miluju a jsem hrozně ráda, že se povedl obnovit a ještě radši, že se líbí i vám :,)

#AllieSubrae