Blackinnon I. | cz

64.Kapitola - Pro příště nejsem fuj

Jestli je to doopravdy ona, ví o tom, že jsem to já?

Jasný, že neví. Kdyby věděla, chovala by se ke mně jinak.

A chci vůbec, aby to věděla? Nemůžeme to prostě hodit za hlavu?

Ne, nemůžeme. Tu holku jsem si fakt zamiloval.

V mé samomluvě bych pokračoval dál, kdyby se osoba ležící vedle měl nezačala nějak hýbat. Snad se neprobudí!

Nemůžu jí to vysvětlovat, když to ani sám celý nechápu. Ale když to zjistí a někdo a nějak příjde na to, že jsem to věděl, tak se nedožiju druhýho dne.

Lily

,,Co si o nich myslíš?" zeptal se mě na rovinu James, když jsme šli z oběda.

,,Jako o Marlene a Panu Blackovi?" ujistila jsem se a on přikývl. ,,Těžko říct. Na jednu stranu si myslím, že kdyby spolu měli spolupracovat, nedopadne to dobře, ale na tu druhou, že kdyby chtěli, kamarádi by být mohli. Přijde mi, že mu na ní hodně záleží," povzdechla jsem si.

,,To teda," zakroutil hlavou James. ,,Jsou si vlastně hrozně podobný,"

,,Ale zároveň úplně jiný," doplnila jsem ho. ,,I když ty jejich vtípky se jim někdy fakt povedli," musela jsem uznat se smíchem a James se mnou očividně souhlasil.

,,Třeba jak Marlene Siriuse ztrapnila s McGonagalkou," navrhl jeden z mnoha příkladů dokonalého vtipu. Musela jsem se zasmát, protože jsem si na tu pitomou básničku vzpomněla.

,,To teda," smála jsem se a pak jsem si oddychla. ,,Chybí mi."

,,Já vím," zašeptal James a dal mi ruku kolem ramen. ,,To by chtělo nějaký rozptýlení!"

,,Ne. Na rande s tebou nikam nepůjdu," přerušila jsme ho, aniž by cokoliv říkal.

,,To jsem teda fakt říct nechtěl," zamračil se James.

,,Takže jsem ti křivdila?" zeptala jsem se ho jako malého dítěte a on horlivě přikývl.
,,Chudáčku," politovala jsem ho a pokračovala jsem v chůzi do společenky.

Když mě doběhl, tak to nevypadalo na to, že si zase hrál na malé dítě. ,,Ale to rande bych si zasloužil..." prohodil jen tak náhodou. Já jsem jen protočila oči a nechala to bez odezvy.

Sirius

Co mam sakra dělat? Jsem fakt strašně zmatenej, ještě když toho vim zase o trochu víc.

,,Řekni mi, co mam dělat!" To ze mě vyšlo nahlas omylem. Očividně už je mi hlava moc malá. K mému překvapení se mi dostalo i odpovědi.

,,Svlíkat se a běhat."

,,McKinnonová? Spíš?" šťouchl jsem do ní, ale tentokrát už nevydala ani hlásku. Já už blouzním. Teď už se mi i zdá, že na mě mluví?

Za to se mi dostalo zase jiné odpovědi.

,,Pane Blacku! Nebuďte slečnu McKinnonovou. Potřebuje si odpočinout!" vyřítila se ke mně Poppy.

,,Fuj," oklepal jsem se. Hrozně jsem se lekl.

,,Pane Blacku. Pro příště nejsem fuj, ale madam Pomfreyová. Návštěvy zkončily."

Nevypadala, že bych s ní mohl nějak smlouvat, takže jsem odevzdaně popadl brašnu a odploužil se zpátky do Nebelvíru.

Jej. Trochu nezáživná kapitola, já vim, ale tak nějak mě nic moc nenapadlo😕

Jenom nějak nestíhám vydávatv pondělí a středu, protože mam tréninky, tak to bude jenom kapitola sem a kapitola tam😂

Btw. kikovi radši to sem ani psát nebudu😂😂

#AllieSubrae