Kočičí dívka [ÚPRAVA]

kapitola 3.

Ráno jsem vstala docela brzo bylo 7:30, oblékla jsem se do lososových kraťasů s bílím tílkem, šla jsem se do koupelny upravit. Rodiče ještě nebyli vzhůru, koukala jsem na vedlejší dům, kde teď žili nový sousedé.Posadila jsem se na parapet, v okně naproti mně jsem uviděla kluka asi mého věku, měl hnědošedé vlasy a světle žluté oči. Otočil se na mě, zvedla jsem se a šla si dát snídani, jako normálně cereálie s mlékem.

V našem domě jsem byla pořád jediná vzhůru ,,Tak upeču těm novým sousedům koláč." řekla jsem nadšeně, pečení miluju, vždy když vidím ty rozzářené oči toho, pro koho jsem to dělala jsou k nezaplacení. Pustila jsem se do pečení, vše co je potřeba tu mám mouku, vejce, mléko, cukr atd... Asi po hodině a půl jsem měla hotovo, krásně to vonělo, musím se pochválit. Teď ještě abych jim to tam donesla aniž by mi to spadlo, no jo jsem šikula.

Opatrně jsem přišla před jejich dveře, než jsem stihla zaklepat nebo zazvonit otevřela mi jedna paní ,,Dobrý den, upekla jsem vám koláč na přivítanou." usmála jsem se na ni, ona mi můj úsměv opětovala ,,Děkuji, jmenuji se Amy a ty jsi?" pořád se tak mile usmívala, byla mi hrozně povědomá. ,,Mia, nechcete s něčím pomoct?" vypadalo to že na tuto otázku čekala, ale je jasné že teď toho budou mít hodně. ,,To je v pořádku, nebudu tě obtěžovat, ale děkuji, jsi moc milé děvče." chtěla mě odmítnout, ale nepovedlo se jí to. ,,Udělám cokoliv, vím jak je stěhování náročné." znovu jsem se na ni usmála. Zasmála se ,,Tak dobře, nevadilo by ti na chvilku ohlídat naši malou Kate?" zasalutovala jsem ,,Bez problému madam." jakmile jsem to dořekla, tak jsem se začala smát. Amy poděkovala a přivedla Kate.

Měla hnědé vlasy sepnuté do dvou culíků, hnědé oči, byla roztomilá, tipuju jí na 6. ,,Ahoj Kate já jsem Mia, nechceš se projít?" usmála jsem se na ni, ona mi ho oplatila ještě sladším úsměvem, vzala mě za ruku a táhla na louku u lesa. ,,Máš babu!" křikla na mě jejím dětským hláskem, takhle jsme se tam asi čtvrt hodiny honily, až jsme obě skončily na zemi se záchvatem smíchu. Z kapsy mi vypadlo zelené klubíčko toho černého kocoura, Kate se na mě podívá, poté jí pohled sklouznul k onu klubíčku. V očích se jí rozzářily jiskřičky, proměnila se v malé šedé kotě, popadla klubíčko a utíkala. Vykulila jsem na ni oči, vzdalovala se mi, neváhala jsem, změnila jsem se v bílou kočku a utíkala za ní. Hned jsem ji dohonila, převalila jsem ji na záda, šlo to lehce, když je ještě malá. Obě jsme se proměnili zpátky. ,,Nevěděla jsem, že jsi taky neko." řekla překvapeně ,,Kdo?" začala se smát ,,Napůl kočka.". Vyprávěla mi o historii neko, o tom jak rodinné klany proti sobě útočili kvůli území, že kvůli tomu jich hodně zemřelo a je jen pár rodin neko, většinou se skrývají a neukazují své tajemství, navíc žijí lovci a dark neko ,,Tak proto mi nikdo nic neřekl, mamka se bála." říkám si pro sebe. Byla jsem jedno velké ucho, poslouchala jsem ji snad hodinu, bylo to úžasné.

Už byl čas na oběd, tak jsme šli k našim domům. Zazvonily jsme, otevřel ten kluk, koukali jsme se do očí, Kate mezitím vběhla zpátky do domu.

Je to ona? Nevím jak dlouho jsme tam takhle stáli, najednou z kapsy vytáhla MOJE zelené klubíčko ,,Není to tvoje?" mile se usmála ,,Ano." natáhl jsem k ní ruku a klubíčko jsem si vzal. ,,Jak se jmenuješ?" hned odpověděla ,,Mia, ty?" zajímavé jméno ,,Rene." usmál jsem se na ni, rozloučili jsme se a ona se vrátila domů.

----

Tak tady je další část, budu ráda když mi do komentářů napíšete jak se vám můj příběh líbí.