,,Tvůj otec byl s dark neko, nebyl jeden z nás ani neměl žádnou schopnost. Dával jim informace, aby nás dokázali porazit, ani nevím jestli k nám choval nějaké city." pokračovala ,,Ale proč ho zabili?" zajímalo mě ,,Nevěděl že jsi vyvolená, vlastně nikdo to nevěděl." co?? ,,Vyvolená? Co je to za nesmysl?" zakroutila hlavou ,,Žádný nesmysl, ty jediná dokážeš zabít dark neko, a tak vrátit mír do našeho světa." vůbec to nechápu, bohužel už musela jít, rozloučili jsme se, před dveřmi mi mamka strčila do rukou starší knihu.
Na přípravu obědu byl ještě čas, tak jsem se usadila na gauč s otevřenou knihou. Bylo tam to co mamka říkala, že se jednou zrodí vyvolený. Ale bylo tam ještě víc, že ten vyvolený bude mít neobvyklé oči které přechází z fialové až do světle modré, a že bude mít přírodně zbarvené vlasy do bíla. Ten vyvolený měl vše co mám já, to ovšem neznamená že to jsem já. Pokračovala jsem ve čtení.
Nemůžu tu jen tak ležet, musím Mie aspoň nějak pomoct. Když jsem se konečně vykopal z postele a sešel schody do obýváku uviděl jsem Miu jak něco čte. ,,Co to čteš?" ptám se když pokládám Lilly na gauč. ,,Máš odpočívat!" okřikne mě, posadil jsem se ,,Teď odpočívám." šibalsky se na ni usměju, ona si jen povzdychne. Ukáže mi tu knihu kterou četla, plácl jsem se rukou do čela ,,No ano, že mi to nedošlo, žádný neko nemá nijak zvláštní schopnosti. Ničím se neliší, ale ty ano." dívá se na mě trochu nechápavě, ale já pokračuju ,,Ta světla na té střeše, to byl jen malí kousek tvé moci."
Co? Někdo jako já nemůže být tak důležitý, aby udržel rovnováhu. Nedokázala jsem zabít ani Akemi. ,,Co mám dělat?"Rene se usmál ,,Budu tě učit, hodně jsem o tom četl." hodně o tom četl? To nemyslí vážně? Co když někomu ublížím nebo tak něco?? Zřejmě mé obavy prokoukl, pohladil mě po vlasech ,,To zvládneme, začneme zítra, dnes přijdena večeři Aimi, tak něco uvaříme ne?" jen jsem na to kývla. Nejdřív oběd ,,lehni si máme dost času." řeknu přísně, tohle asi nečekal, jen co se otočím se musím pro sebe usmát ,,Tohle bylo super." řeknu si. K obědu jsem uvařila kuře na kari s rýží, nandala jsem jídlo na talíř pro Rena. Donesla jsem mu jídlo ke gauči, hned si sedl a mlsně se olízl ,,Dobrou chuť." usměju se, on mi můj úsměv opětoval, ale hned se pustil do jídla. Když jsem nandavala další porci akorát přišel Happy ze školy ,,Jaké to tam bylo?" provokuju. Happy si sedl ke stolu, divím se že to tu nezboural ,,Neptej se." odbyl mě. Po chvilce co jsem mu podala talíř s jídlem už má skoro snědeno, a to jsem se jen otočila aby jsem si taky nandala. Když bylo jídlo snědené a nádobí umyté, všichni jsme se naskládali na gauč aby nám Happy řekl co dělaly ve škole. Zatím co se snažil nám to vysvětlit jsem se chovala jako bych tam byla, nedávala jsem pozor a koukala z okna. Happy mě napomenul, jen se usměju, a pokračujeme dál.
---
Další kapitola je na světě! :3
ČTEŠ
Kočičí dívka [ÚPRAVA]
FantasyMia je obyčejná šestnáctiletá dívka s normálním životem středoškolačky, nikdy neměla moc přátel, ale díky její milující rodině jí to nevadilo. Jednou vejde na půdu a objeví staré fotoalbum které jí její máma neukázala. Objeví tajemství kvůli kterému...