Kočičí dívka [ÚPRAVA]

kapitola 17.

Při sednutí na gauč jsem si do růžového hrnku se šedivou myškou nalila horký čaj ze skleněné konve. Radši jsem čaj nalila i klukům, do jejich hrnků aby jim to vystydlo. Rene se začal vrtět ,,Kolik je?" ozval se ospale z pod peřiny ,,Devět." pípnu když srkám čaj z mého hrnku. ,,Tolik?." vyjekl když se rychle posadil. ,,Nemůžu za to že tak dlouho spíte." zazubím se na něj. Tak když už je vzhůru tak bych mu ty rány od drápků mohla vyčistit. Vyhoupnu se z gauče, když už jsem na schodech Rene na mě něco volal, ale tak rozespalým tónem že jsem ho ani neslyšela.

,,Hej kam jdeš?" vyjeknu ale není mi to moc platné, na chvilku se otočila, hned však pokračovala ve své cestě po schodech nahoru. ,,Happy vstávej." vrčím na ještě spícího kluka vedle mě, trochu se zavrtěl ale nic. Až teď jsem si všiml ruky která mě objímá okolo pasu, odhodím Happyho ruku zase zpátky k němu, ani se neotočím, a už se vrací jako bumerang který jsem hodil před sebe. Založím si ruce na hrudi ,,To vypadá divně, a co teprve když jsme oba spali?" odfrknu si. Teď mě ale něco napadlo, zazubím se pro sebe ,,Happy zaspal jsi!" ječím na něj ,,Co? CO?!? Já zaspal?" vyskočil z postele jako by ho kousalo tisíce červených mravenců, neudržel jsem se, se záchvatem smíchu jsem se opět svalil na pohodlný gauč. ,,Nejdřív Mia, a teď i ty?" odfrkne naštvaně.

,,Jee Happy, dobré ráno princezny." vyjeknu když vcházím do obýváku s lékárničkou v rukou a pohledem na ještě polomrtvé kluky. ,,Co to máš?" ptá se podezřívavě Rene, celou mě projel pohledem až se zastavil u menšího kufříku. ,,Jdu vám ošetřit škrábance." usměju se starostlivě ,,Né, to bude štípat." vyjekl Happy, a s bleskovou rychlostí se zahrabal pod dekou. Je pravda že je to povrchoví a štípe to samo o sobě, k tomu ještě dezinfekce která pálí, super dvojce. ,,Tak ty půjdeš první." zazubila jsem se na Reneho, ale on začal protestovat s vrtěním hlavy. ,,Mám vytasit drápky?" usměju se na něj trochu psychopaticky, ale jenom trošičku. Založil si ruce na hrudi ,,Fajn." odfoukl si pramen světle hnědých vlasů co mu vlezl do obličeje, ale ten se vrátil zpátky na obličej. Kleknu si před něj, neposedný pramínek jeho vlasů mu strčím za ucho, jemně ho políbím na čelo se slovy že se budu snažit aby to nebolelo, cítím se jak starostlivá mamka která se stará o svého malého syna, který si právě rozbil koleno na kole. 

Otevřu kufřík, vytáhnu z něj desinfekci s vatovými tampóny, na jeden nakapu průhlednou tekutinu. Rene si sundal tričko ,,Jaj." vyhrknu, měl celý hrudník podrápaný, nebylo to tak hrozné, rány nebyli velké ale divím se že jich je tam docela hodně. Hned jak se polštářek dotkl rány, Rene zasyčel ,,Promiň." pípnu, usmál se na mě že se nic neděje, jeho úsměv jsem mu opětovala. Po dvaceti minutách měl všechny rány vyčištěné, teď ale ta horší část ,,Jak ho dostaneme ven?" zašeptám s prstem namířeným na deku, Rene rukou přejížděl po gauči, jako by naznačoval že tam leze pavouk. ,,ííííííí pavouk!" zaječím z plných plic, v tu ránu si Happy sedne ,,Kde?" vyjekne, otočím se na něj s úsměvem, ale má smůlu už mu Rene vzal deku, Ha!

---

Po dlouhé době tu máme další kapitolu! :3 Budu mooc ráda za každý hlas i komentář. ^^