Kočičí dívka [ÚPRAVA]

kapitola 14.

Když jsem se probudila už byli prázdniny! Vlastně je mi to  docela jedno, stejně jsem byla doma a starala se o Reneho. Bylo po deváté, mám nápad! Jen co doběhnu k Happyho pokoji skočím na něj s křikem ,,Vstávej, zaspal si!" Happy se rychle vyhrabe z postele, navleče si na sebe školní uniformu. Dostala jsem záchvat smíchu, jen se na mě podezřívavě koukl ,,Nemyslela jsem si že mi na to skočíš." probodne mě vražedným pohledem, a hodí po mě polštář, já mu to oplatím. Při naší kruté polštářové bitce vejde do pokoje Rene, podívá se na nás nechápavě ,,Vážně?" ale hned se začne smát.

,,Dáte si snídani?" zeptá se, s Happym jen kývneme. Rychle jsme do sebe naházeli vločky s mlékem. ,,Ještě se musím obléknout." řeknu si v hlavě, běžím nahoru. Dnešek je trochu chladnější tak si na sebe vezmu džíny, bílé tílko s kostkovanou černo tyrkysovou košilí. Hned jak jsem vešla do koupelny začal mi v kapse vibrovat mobil ,,Aimi?" co asi potřebuje? ,,Ahoj." řeknu do telefonu, volala mi jen aby mi řekla že do práce musí dřív, že se sejdeme před Happyho domem za pět minut. Rychle jsem si vyčistila zuby, opláchla obličej a učesala vlasy. Aimi už stála před domem ,,Ahoj!" obejmu ji ,,Ahoj Mio, musíme jít." odtáhnu se od ní s kývnutím. 

,,Tak to je to království ke kterém pracuju." ukázala nadšeně na malé, útulné cukrářství. Vešli jsme dovnitř ,,Ahoj Aimi, vedeš posilu?" řekne mile majitelka obchůdku, obě na ni kývneme s úsměvem. Aimi můžeš začít," ukázala na pult ,,a ty pojď z mnou." pokračovala. Odešla jsem za ní dozadu, kde měla všechny papíry ,,Tady to vyplň." podala mi pracovní smlouvu. Vše jsem vyplnila, jméno, příjmení, věk, bydliště s dalšími "důležitými" věcmi. ,,Dobře Mio," přečetla mé jméno na papíře ,,tady máš uniformu, nastoupíš už od dneška. Aimi ti vše ukáže, hodně štěstí." pokračovala s úsměvem. Rychle jsem se převlékla v šatně, jestli se tomu vůbec dá tak říkat. Naše pracovní uniforma se skládala z černých podkolenek, bíle košile s černou stuhou kolem krku a černé sukně se kšandami. Doběhla jsem za Aimi ,,Musím si něco zařídit, vím že to tu zvládnete." řekla šéfová s úsměvem když odcházela. 

 ,,První zákazníci!" vyjekla nadšeně Aimi. ,,Je to ten typ lidí co jdou do práce tak si jen objednají kafe na cestu. Tamhle je stroj na latte, kapučíno a tak, hned vedle máš stroj, ve kterém z kávových zrnek odkapává černá káva." rychle mi vše vysvětlila. ,,Teď ta těší část." povzdychnu si. Zákazníci si objednávají a já dělám co můžu, sice jsem si jednou spletla latte s kapučínem, ale to jen proto že jsem toho měla moc. Poslední objednávka, udělala jsem ledovou kávu, natočila do ní vanilkovou zmrzlinu ze stroje který stál vzadu, ušlehala jsem šlehačku, dala jí do kelímku, vše ještě posypu kakaem a strčím do kelímku "brčkolžičku" ,,Tady." řeknu s úsměvem poslední zákaznici. No vlastně nebyla poslední, po chvilce se tam nahrnulo více lidí, roznášeli jsme zákusky s kávou, točili zmrzlinu, utírali stoly, myli nádobí a mnoho dalších věcí. Konečně přišla šéfka ,,Vidím že jste vše zvládli." obdrželi jsme pochvalu,to potěší.

---

Přemohla jsem se a napsala další díl i když je po půlnoci, ne vlastně jsem se nepřemáhala, chtěla jsem to napsat. Bohužel to trochu nestíhám :(. Omlouvám se jestli je něco napsané špatně a za výraz "brčkolžičku" netuším jak se to jmenuje :D. Jinak na fotce máte uniformu do cukrárny.