Kočičí dívka [ÚPRAVA]

kapitola 27.

,,Mio sedni si!" řekla naštvaně mamka. ,,Nejsem nemocná." nafoukla jsem tváře, a odebrala se do kuchyně. Tam jsem rychle připravila kuře s rýží, jakmile jsem to nachystala na talíře někdo mě zezadu objal. Okamžitě mi zrudly tváře. Cítila jsem jeho tlukot srdce, každý výdech s nádechem. Zabořil mi hlavu do vlasů ,,Měla by jsi odpočívat." pošeptal. ,,Nic mi není." usmála jsem se. Otočila jsem se, a podala Happymu dva talíře, hlavou jsem naznačila, ať je připraví na stůl. 

Mia zavolala z kuchyně, aby jsme šli jíst. Když jsem tam vešel viděl jsem jak vedle ní stojí Happy, ani jsem si nevšiml že odešel.. Okamžitě jsem ho probodával vražedným pohledem, ale na to se jen zazubil, a poškrábal na zátylku.

Posadili jsme se k lahodně vypadajícímu jídlu, Mia s Happym nám ještě podali pití. ,,Sedni si ke.." ani jsem to nestihl doříct a posadil se vedle mě Happy ,,Díky." zasmál se ,,Ale já nemyslel tebe!" zrudl jsem vzteky. ,,To je dobrý." Mia mi ukázala zářiví úsměv. To mu nedaruju, má štěstí, že tu jsou i ostatní. Grrr. Zkřížil jsem ruce na prsou, a pomalu sjížděl ze židle. Úplně mě přešla chuť k jídlu.

Rene se ani nedotkl jídla, asi mu to nechutná. Obrátila jsem smutně pohled zpátky k mému talíři. 

Angel uklidila talíře. Poděkovala jsem jí, a nenápadně se vytratila. Aimi jela za prarodiči, a je mimo město. Tak jsem musela vzít její směnu. Ještě jsem měla čas, tak jsem se posadila do nedaleko ležícího parku, moc lidí sem nechodí. Byl tu krásný klid, pozorovala jsem rozkvetlé sakury, miluji je. Nadýchané obláčky se houpaly ve větru, a k tomu jsem poslouchala veselý zpěv malých ptáčků, se šuměním lehkého vánku, který mi pročesával každičký pramínek mích bílých vlasů. Sluneční paprsky mě hladily po každém kousku holé kůže. Byl to nádherný pocit.

...

Pomalu jsem se ploužila po chodníku, otočila jsem svůj pohled na druhou stranu silnice. Stál tam ,,Ne, to není možné.." šeptala jsem si pro sebe, zatajil se mi dech. Naše pohledy se střetli ,,Ne, je mrtvý.." prohánělo se mi hlavou. S projíždějícím autem zmizel ,,Takashi." řekla jsem jeho jméno do větru.

Rychle jsem se vzpamatovala, a šla do cukrárny. Šéfová byla šťastná, že tu nemusí zaskakovat za Aimi, a může se věnovat papírování. Po chvilce rozdávání, kafe a zákusků přišel ten pár, co si minule objednal kakao s marshmallow. Okamžitě jsem k nim doklusala se zápisníkem, a zářivým úsměvem ,,Co si dáte?" ptám se dvou známých zákazníků. Dívka na mě upřela svůj pohled ,,Dali by jsme si.." nestihla to doříct ,,Kakao s marshmallow?" předběhla jsem ji ,,Jak to víte? Vy si nás pamatujete?" přikývla jsem, a rychle odběhla za pult. Vzala jsem dva velké hrnky, nalila jsem do nich horké kakao, přidala tři marsfmallowny, a šlehačku posypanou nastrouhanou čokoládou. Odnesla jsem jim sladké pití ,,Děkujeme." řekla sladce dívka, nestihla jsem nic udělat a už měla knírek od šlehačky. Podala jsem jí ubrousek ,,Tady." a odešla jsem.

Zanedlouho do cukrárny přišla paní s asi čtyřletým chlapečkem ,,Co si dáte?" zeptala jsem se mile ,,Bylinkový čaj prosím." jelikož jsem doma měla hodně bylinek, tak jsem je přinesla i sem. Udělala jsem jí teplý čaj do bílého hrnečku. Pár bylinek jsem jí nasypala do papírového sáčku. Položila jsem to k ní na stůl, malý chlapeček začal plakat ,,Neboj se, toho medvídka najdeme." řekla starostlivě jeho máma. Natáhla jsem k němu ruku ,,Něco ti ukážu, chceš?" usmála jsem se na něj mile, a podala mu ruku. Opatrně tu svou natáhl ke mně, odvedla jsem ho za pult. Po chvilce jsme přišli, malý Alexandr měl na tváři krásný úsměv, a v ruce jahodovou zmrzlinu. ,,Kolik to bude stát?" zeptala se vyděšeně jeho maminka ,,Nic, je to na mě." usmála jsem se. Bylo vidět že má vše až nad hlavu, podala jsem jí papírek se svým číslem. ,,Kdyby jste potřebovala s něčím pomoct, nebo jen pohlídat malého Alexe, zavolejte. Udělám to ráda, a zadarmo." děkovně se na mě usmála.

...

Pomalu jsem šla temnou ulicí. Začínalo pršet, chladné kapky deště mi stékali po obličeji. Znovu jsem pocítila slabost, nedostatek energie, pomalu jsem zavřela oči, a sesunula se na studenou zem.

---

Taak, to by bylo pro dnešek vše ^^, doufám že se vám má kapitola líbila :33 Jinak na obrázku je Miina máma (Kazumi).