Fireproof //Narry-ff [cz]//

43.part

,,Dobrá, jen se prosím nezlob."objal Marcel blonďáka a já se usmál. No úsměv mi hned přešel, když mi prstem a celým tělem projela ostrá bolest. Zvedl jsem nůž a všiml si červené skvrny. Sakra! Sykl jsem bolestí a podíval se na svůj prst, ze kterého mi tekla krev. Nebylo to nic vážného, jen hlubší rána, která by se šila pouze jedním stehem, kdyby na to došlo. Ihned jsem si dal prst pod vodu, jenže to jsem netušil, jaké překvápko mě čeká. Vařící voda se dostala do rány a já zařval bolestí. Do kuchyně vtrhl Marcel a podíval se na krev na prkýnku. ,,Šmarja! Nialle!"zasmál se a já s ním, protože už to ani nebolelo, a připadalo mi to směšné. Marcel vytáhl ze skříňky polštářky s dezinfekcí a náplastí. Rychle mi prst ošetřil a já s poděkováním zmizel do svého pokoje. Byl jsem šťastný že se Marcel a blonďák usmířili, a já jim mohl pomoci. Ale šťastný jsem rozhodně nebyl z mého prstu.

*************************

,,Díky za všechno. Nashledanou."potřásl jsem si rukou s ředitelem a otočil se i s taškou k odchodu. Přejel jsem na letiště a nastoupil do letadla. Byla noc a já byl strašně unavený. Ale bál jsem se, abych se nevzbudil se křikem z mé noční můry. Nechtěl bych tu probudit lidi, kteří spánek potřebují. Rozhodl jsem se proto pro chvilkové spaní, aby se mi sen nestihl zdát.

Z letadla jsem vystoupil celý pomačkaný, nevyspalý a polámaný. Z nedostatku spanku jsem měl červené oči a klepali se mi ruce z většího přijmu kofeinu, než jsem byl zvyklý. Dopravil jsem se před můj barák a vláčel se s větší taškou pomalu domů. Výtahem jsem vyjel nahoru a podíval se na hodinky. Bylo 8 ráno, což znamenalo, že by měl být Harry 100% doma. Otevřel jsem dveře a do nosu mi udeřila Harryho vůně. Tašku jsem položil k prádelnímu koši a hodil tam všechny věci z tašky. Samotnou tašku jsem pak strčil na skříň a rozhodl se najít Harryho. V kuchyni ani obýváku nebyl. To samé v koupelně. Opatrně jsem otevřel dveře do ložnice a uviděl ho. V klidu oddechoval na mé půlce postele a objímal můj polštář. Usmál jsem se nad tím, jak moc mu chybím. Převlékl jsem se do domácího oblečení a zašel se do koupelny po dlouhém letu umýt. Vylezl jsem celý voňavý a znovu zalezl do ložnice. Sedl jsem si, abych mohl pozorovat jeho obličej a napadlo mě ho trochu poškádlit. Vlezl jsem do kuchyně na balkon a vytočil Harryho číslo. Chvíli trvalo, než telefon zvednul, ale nakonec se ozval jeho ochraptělý ranní hlas.

,,Nialle? Ahoj, copak je?"vyhrkl na jeden nádech, jako by se bál, že se něco stalo.

,,Ahoj Harry, nic se neděje. Já jen, že tu musím ještě zůstat. Nějak se pokazilo čerpadlo a chtějí, abych ho opravil. Takže..asi tak brzy nepřijedu."povzdechl jsem si a snažil se potlačit smích.

,,Ehh.."povzdechl si smutně a naštvaně zároveň a mě smích trochu přešel. ,,..a to jako fakt musíš? Věděl jsem, že když tu ještě nejsi, něco se děje. Nialle, už je to dost dlouho a já.. chybíš mi a prostě..je mi bez tebe tak divně, nevím co to se mnou je."zesmutněl a tím mě odzbrojil. Sakra! Buď přišel na můj plán, nebo to myslí vážně!

,,Harry..fakt bych moc rád, ale nejde to."zavrtěl jsem hlavou a podíval se na parkoviště.

,,Chybíš mi"vzlykl a to mě donutilo přestat. Dál ho trápit nebudu, vždyť sám jsem celý nedočkavý na jeho přivítání.

,,Ty mně taky Harry."šeptl jsem. ,,Víš co. Jdi na balkon, teď hned, něco ti ukážu."vyhrkl jsem na něj, ale neslyšel zvuk vstávání.

,,Proč? Jsem ještě v posteli."zakňoural.

,,Věř mi že nebudeš litovat."pronesl jsem vážně a také to tak myslel. Jsem tu a to chtěl.

,,Nialle, jestli tam bude nějaká blbost tak tě zastřelim!"naštval se a konečně vstal.