Pod křídly ptáka [DOKONČENO]

Tajná místnost

Se zeď poposunula do předu a vjela do stropu. Tam byly dveře, které jsme otevřeli a vztoupili do následující místnosti. Zavřeli jsme dveře a ty se najednou ztratily. Nevěděli jsme co dělat. Byl tam stůl a leželi na něm tři klíče a cedulka s nápisem: jen jeden je ten správný, ale pozor když si vezmeš ten špatný, budete mít jeden z nejvyšších trestů. Jen jsem dočetla a ukázal se mi celý život před sebou. V duchu jsem si říkala, že když si žádný nevezmeme, tak tu zůstaneme na věky, ale naopak když si jeden z nich vezmeme a bude to ten špatný, budeme mít ten největší trest. Tom navrhl, že to musíme skusit, jinak se z téhle díry nedostaneme. Já mu na to odpověděla, že ještě chvíli počkáme, třeba nás napadne nějaký nápad, jak se odsud dostat. V ten moment jsme měla výčitky z neznámého důvodu. Asi po půl hodině úmorného sezení na podlaze a přemýšlení, jak se odsud dostat, mě napadlo se odsud probourat. Tom řekl, že to zkusit můžeme. Jen udělal první ránu a zhasla světla. ,,No super já prostě vezmu jeden z těch klíčů." Pravil Tom. Potom sáhl po jednom z těch klíčů a zrovna to byl ten špatný. Najednou jsme uslyšeli nepříjemný hluk. Pak zničeno nic hluk přestal a světla začala nepříjemně blikat. Začaly mě bolet oči, tak jsem je zavřela oči a zeptala jsem se Toma, jestli ví co se stane. A on odpověděl, že nemá ani nejmenší tušení. ,,Aaaaaaaaaaa!" Začali jsme s Tomem křičet. Místnost začala pískat a kvičet, až jsem z toho málem ohlucha. Do toho začaly padat kusy stropu a místnost se otřásala tak silně, až jsem se neudržela na vlastních nohou. Asi po pěti minutách se z podlahy začaly vynořovat ostré bodáky. Vzala jsem Toma do náručí a povylétla jsem lehce nad podlahu. V ten moment se ve zdi objevila díra a já jsem...

Jestli se vám tento díl líbil dejte hlas, a nebo komentář. Děkuji a čau.