Pod křídly ptáka [DOKONČENO]

(o 2 roky později) Mé 16. narozeniny

Byl den před mími narozeniny. No vlastně dnes bylo 22.6., takže  22. Července. Moc jsem se těšila, že bude oslava a já nevím co, no prostě něco. Ale naopak na co jsem se netěšila byla druhá zkoužka. A to co mi o ní říkal pán hradu, no neznělo to mo hezky. Prý to nebude na dva nebo tři dny, ale na měsíc na dva.

Při obědě jsem si sedla jako vždy vedle Any. Ale vedle Any seděl taky její kluk Eduard. Chtěla jsem jí říct, že zítra dělám oslavu narozenin. A to co mi pověděla by se měla stydět. Když jsem jí tuto novinu vzdělila, otočila se k Eduardovi, nakonec se otočila zase na mě a řekla ,,Eduard si to nepřeje, protože chce být se mnou!" V to chvíli kdy mi to řekla, jsem se zrovna napila a díky této větě mi zaskočilo. V hlavě jsem si říkala, jak si tohle může dovolit, vždy to mohla říct aspoň hezky a ne jako no prostě něco hnusného. A vůbec vždyť je s ním pořád a jeden den by je vůbec nezabil.

Po obědě jsem se šla vykoupat do jezera. Víte moje máma mi vždy říkala, že když se před narozeninami vykoupu v přírodní vodě, budu mít celý život šťastný. A tuto tradici dodržuji už od narození. Dnes jsem šla na svoje oblíbené místo. Jsou tam vysoké útesy a velké vlny. Vylezla jsem na útes a skočila do vody. Dnes byla voda velice příjemná. Když jsem se potopila pod vodu, mé oči zahlédli potopenou loď. Ale byla už pod vodou několik let, jelikož byla rozpadlá. Nadechla jsem se znova se ponořila. Plavala jsem blíže k lodi. Pořád jsem si ji prohlížela a byla fakt nádherná. Pak když mě to už nebavilo, vyplavala jsem na hladinu a šla jsem zpět na hrad.

Rano jsem se probudila a měla narozeniny!! To je prostě skvělé. Vylezla jsem z postele a šla se obléct do letních šatů. Z vlasů jsem si udělala dva drdoly a nasadila si bílou čelenku. Vyšla jsem ze dveří a úplně nečekaně všichni moji kamarádi na mě zakřičeli: ,,všechno nejlepší!" Štěstím mi kápla slzička na zem. Všichni mi gratulovali a předávali dárky. Po dlouhém blahopřání jsme šli všichni na snídani. Pan hradu mi nechal udělat jako malou pozornost ke snídani zmrzlinový pohár a jahodový dort. Byla jsem nadšená, a tak jsem poprosila pána hradu aby mi druhý úkol přesunul na druhý den. Říkal, že to tak nemůže být, kvůli porušování pravidel, ale já jsem ho tak přemlouvala, až nakonec povolil. ,,Jupíí!" Jsem vykřikla po celé místnosti. Cestou do pokoje jsem si vesele poskakovala a v pokoji.......
Pokračování příště.

Doufám, že se vám tato část líbila a omlouvám se za chyby které najdate. A je mi líto že jsem přes vánoce nenapsala tento díl ale snad vám to nevadí. A ahooooj!
Typ: Tichá jako voda