Pod křídly ptáka [DOKONČENO]

Fénix Azul

V tom souboji se utkal Fénix vs Fénix Azul. Pro ty kdo neví kdo je Fénix Azul, je to modrý Fénix, ale proč je modrý nemám tušení. Je úplně stejný, až na barvu. Jenomže já jsem dost zvědavá a šla jsem si zjistit více informací.

V knihovně jsem hledala knížku, která by mi řekla více. Hodiny jsem bloudila v knihovně, ale žádná tam nebyla. Prohledávala jsem knihu od knihy, ale marně. Prolezla jsem i každou knihu v zakázaném území, marně. Jiní by to vzdali, ale já ne.

Když už jsem se tam plazila od regálu k regálu, přišel správce knihovny. To byla dobrá zpráva. Zeptala jsem se ho:,,Prosím vás, smim se na něco zeptat?"
,,Ale jistě, co potřebuješ?"
,,Ráda bych věděla, kde najdu knihu o Fénixech."
,,Ó, mé dítě, jak víš o knize Fénixů? Taková kniha je na světě jenom jedna, a ta je tu."
,,Kde je?"
,,A k čemu ji potřebuješ. Ta kniha je v zakázaném území. Tu ti jen tak nemohu dát."
,,Prosím, já vám ji zítra ráno vrátím, věřte mi."
,,Tak dobrá, ale nikomu to neříkej, ano."
,,jistě, spolehněte se."
Jen co jsme vztoupili do zakázaného území, zakřikl správce: ,,Kde je, někdo ji ukradl!" Bohužel jsem to byla já, kdysy.
,,Já jsem taková blbka!"
,,Ale, co to říkáš?"
,,To já jsem vlastně ukradla tu knihu. Asi před třemi lety."
Pak přišel do knihovny pán hradu a řekl, jaká kniha se ukradla?
,,Prosím, pomozte mi." A podívala se na správce.
,,Pane, žádná kniha se neukradla." Řekl správce knihovny.
,,Tak ti se mohu podívat, že ano?"
,,Ale jistě, podívejte se."
Oddělení s obyčejnými knihami si ani neprohlédnul, šel se podívat k nám. Měla jsem trochu obavy, ale věřila jsem správci, že něco vymyslí. Když si nás pán hradu nevšímal, zeptala jsme se správce, co budeme dělat. On potichu odpověděl:,,Dřív nebo později se to dozví. Bež do pokoje vem knihu a dej ji ke mě do bytu, tam se rozhodně dívat nebude." Poslechla jsem ho a v klidu jsem odkráčela pryč.
,,Nashledanou!"
,,Ellen, ty už půjdeš? Počkej! A zůstaň tady." Řekl pán hradu.
Pomalu jsem zase natáčela zpět a postavila jsem se vedle správce. ,,Co budeme dělat?"
,,Buď v klidu, nic se ti němuž stát."

,,Kde je kniha Fénixů!" Zakřičel pán hradu.
,,Mílíte se pane, ta tu musí někde být." Bránil mě správce.
,,To tedy ne! Bude kontrola." A s naštváním odešel.
Zeptala jsem se správce co je to za kontrolu? A on sklamaně řekl:,,Každému obyvateli hradu, budou kontrolovat věci."
,,Každému?"
,,Ano, i tobě, ale je tu jedna možnost, uteč s knihou do lesa a v noci se vrať!"
S jistým pohledem jsem kývla a utíkala do pokoje.

Nějakou chvíli mi trvalo najít knihu, ale pak jsem si vzpomněla, dala jsem ji pod skříň. Rychle jsem ji nahmatala a utíkala na chodbu. Pak jsem se rozletěla.
,,Krucy, krucy, krucy!" Po chodbě šel pán hradu. Musela jsem se otočit a letět zpátky, ale všimli si mě. Musela jsem letět k nim, a pak mě čekala prohlídka. Naštěstí nic nenašli. Ještě že jsem knihu položila nenápadně do květináče. Letěla jsem do pokoje a vyletěla oknem.

V lese jsem otevřela knihu a listovala stránky, dokud jsem nenašla tu kterou potřebuji. Prý je Fénix Azul bratrem Fénixe. Dříve měl Fénix Azul měl obyčejnou červenou barvu, ale pak začala žárlit na svého bratra. Začal dělat zlé věci. Ale Fénix který nedělá co by měl se začne zbavovat do modré barvy. A čím je modrá barva zářivější, tím je zlejší. Spojenectví s ním, znamená odevzdat mu duši.
Pokračování příště.

Doufám, že se vám tato část líbila a omlouvám se za chyby které najdete. Ahoj.
Typ: mezi hvězdami