Vadak alebo Hoggy

Toto nie

Vadim

Mněl jsem hrozný výčitky svědomí. Při oběde jsem se tvářil, že se nic nestalo, no od doby, co mi vysvětlila, jak to bylo s Petrem, jsem trpěl. Chtěl jsem jí to nějak vynahradit, tak jsem se trochu posnažil a připravil pro ní to, co jsi zaslouží. Při každém pohledu na ní jsem se musel přemáhat, abych jí neřekl, že jsem jí podvedl. I když to byla jenom pusa, i tak jsem to tak bral a vím, že by to tak cítila i Zuzka. A také vím, že bych jí tým hrozne ublížil. Nechtěl jsem jí ztratit, tolik jsem o ni bojoval a tak dlouho jí chtěl, no tehdy jsem si ještě myslel, že mně podvedla s Petrem. Mněl jsem se nejdřív zeptat jí, vypadá to tak, že nás Petr chce rozeštvat. Pak si to s ním budu muset vyřídit, no teď chci být jenom ze Zuzkou a užívat si náš první společní romantický večer. Po večeři jsem mněl ještě připravený film, naštěstí má ráda horory, takže se nemusím dívat na žádný zamilovaný sračky a pak půjdeme do postele, kde mám taky pro ni něco připraveného. Nechal jsem jí s Horym, tak ten jí za tím zabaví a počkám si na její výraz, až to všechno uvidí.

Zuzka (druhý deň ráno)

Ráno som sa prebrala plná energie. Včerajší večer dopadol nad moje očakávania a i keď sme boli dlho hore, necítila som vôbec únavu. Vadim ešte spal, tak som sa potichu zodvihla a zašla do kúpeľne. Keď som sa vrátila naspäť do izby, Vadim len zmenil polohu, no očividne sa vstávať nechystal, tak som si zapla notebook a chcela sa pozrieť na komentáre pod najnovším videom, ktoré sme spolu točili. Konečne som sa dostala na stránku a pomaly rolovala. Čím ďalej som sa dostávala, tým viac som mala slzy v očiach. Tie komentáre boli strašné. Čakala som, že ma odsúdia za to, že je Vadim odo mňa mladší, no toto bolo aj na mňa moc. Od miernejších komentárov, že sa k sebe nehodíme, až po tie naozaj urážlivé, pri ktorých som asi pár fanúšičiek sklamala, prebrala im ich „budúceho" partnera a priali mi doslova smrť. Rýchlo som zatvorila stránku a snažila sa dať dokopy. Ľahla som si naspäť k Vadimovi a natisla sa na jeho chrbát. Jeho vôňa ma upokojovala. Obrátil sa ku mne a pomaly otváral oči. Asi si všimol mojich mokrých očí, vydesene na mňa pozrel a chcel vedieť, čo sa stalo.

„Čítal si si už komentáre pod našimi videami?"

„Ne, ještě ne, proč, někdo napsal něco urážlivého?"

„Tak tých v pohode komentárov, ktoré by nám priali, je tam málo, tak hádaj."

„Kašli na ně, nemůže tě zajímat názor druhých, kdybychom se mněli týmy komentáři řídit, tak by jsme nedopadli moc dobře."

„No tak podľa nich by som mala byť mŕtva," povedala som smutne a vypustila nové slzy.

„To až tak?"

„Hej...ja som ti to vravela, veď to bolo hneď jasné. Na čo sme to točili? Na čo si ma do toho nútil?" bola som nahnevaná a chcela som všetku vinu hodiť na neho, i keď viem, že za nič nemohol.

„Podívej, vím, že jsi naštvaná, no není to moje vina tak klid, klidně je mužem zmazat, nic se neděje, nebo některé komenty prostě zablokujeme."

„Nie, prepáč, nechajme to tak, ja to zvládnem, veď sa milujeme, tak sa nebudeme riadiť komentármi nejakých neznámych."

„Přesně, no vidíš...jsem hrozně hladový, půjdeme někam na snídani? Pozívám."

„Chceš povedať obed, už bude 11 a kým sa dáš dokopy, chápeš make up a pár šminiek, tak už bude aj 12." Zasmial sa: „Jaký make up, já jsem takhle přirozeně krásny."

„No dobre ty krásavec, obleč sa teda a pôjdeme," povedala som so smiechom.

Ako som predpokladala, kým sme sa vyšuchtali z domu, bolo už trištvrte na 12. I keď bolo takto skoro, už bolo celkom teplo, čo sme si obaja užívali. Ruka v ruke sme kráčali cez park, keď zrazu na Vadima zakričalo nejaké dievča.

„Vadime, počkej, proč si předevčírem tak zmizel? Tak krásně si se rozjel a pak odešel." Vtom akoby si všimla, že som tam aj ja, uškrnula sa a ironicky sa spýtala:A ty si jako kdo?" Práve som chcela odpovedať, keď ma Vadim predbehol: „Tohle je Zuzka, má přítelkyně, takže by si mněla držet hubu a dát si odchod."

„Proč? Nechceš, aby tvoje přítelkyně věděla, co jsme spolu dělali?" Pri slove „přítelkyně" ukázala úvodzovky, čo ma dosť naštvalo a povedala som jej: „Mňa netrápi, že si kedysi s Vadimom chodila a nevieš sa preniesť cez to, že takú škratu, ako si ty už nechce, takže by si ho mala poslúchnuť a vrátiť sa do toho kurníka, z ktorého si utiekla."

Videla som, ako sčervenala a vystrelila jej ruka. Našťastie sa ukázalo, že Vadim má skvelé reflexy zdrapil ju za ňu a cez zuby jej povedal: "Mněla bys zmizet". Úlisne sa naňho pozrela: „Mněl jsi hned říct, že to máš rád natvrdo a pro tvou informaci, pozrela sa na mňa, s Vadimem jsme si ještě před dvěma dni vyměňovali tekutiny a o tobě nebyla ani řeč." Potom so smiechom ustúpila a šla si po svojom. Dívala som sa na Vadima a čakala, že povie, že si ju nemám všímať, že dievča berie lieky na hlavu alebo niečo podobné, no on povedal len: "Promiň". Vtedy som si želala, aby mi tá baba radšej strelila facku, pretože by to asi bolelo rovnako. Chvíľu som sa nevedela ani pohnúť, no vtom som nabrala síl a urobila to, čo som vedela v každej situácií najlepšie – rozbehla som sa. Cítila som, ako Vadim uteká za mnou, kričal moje meno. Po pár metroch ma dobehol, chytil za ruku a objal. Snažila som sa od neho odtrhnúť, no nepustil ma, tak som ho začala byť, všade, kde som mohla. Po pár úderoch mi sily zlyhali a zošuchla som sa na zem. Vadim si čupol ku mne a plakal so mnou.