Den první

832 71 2
                                    

Tonyho probudily sluneční paprsky. Pomalu se otočil a promnul si kořen nosu. Myslel na včerejšek a na to, co ho čeká dnes. Když vstal, otevřel skříň a vytáhl první tepláky a triko, na které narazil. Vyšel z ložnice, očekával cokoliv. Když procházel chodbou, ucítil sladkou vůni sušenek čerstvě vytažených z trouby. Takové, jaké dělávala jeho matka, když byl malý. Hned ho napadlo, že je to další iluze. Loki by taky nepekl sušenky, že. Obývací pokoj a kuchyň byla rozdělena pouze barovým pultem. Tony vešel do obýváku, ale nikoho neviděl. Chvíli tam jen tak stál a přemýšlel. Byl si jistý, že v tom něco bude.

Z chodby najednou vyběhla Pepper. Měla na sobě jenom jeho košily a s úsměvem na rtech Tonyho pozdravila a darovala mu polibek na tvář, spěchala ale k troubě se sušenkami. Stark tam jenom stál a nic nechápal.

-"Co tam tak postáváš?" vrátila pohled na něj. "Pojď ochutnat." pobídla Tonyho s úsměvem. Ten se sebral a došel až k ní do kuchyně, vzal si jeden kousek z plechu, přičemž neustále pozoroval Pepper. Ale hlavně její okouzlující oči, které kdysi tak miloval. Vzpomněl si na ten večer, kdy odešla. S tím už se ale smířil, i když teď, když ji tady viděl před sebou usmívajíc se na něj, ho to zasáhlo. Byla jedinou ženou, kterou kdy skutečně miloval.

-"Jsi skutečná?" zeptal se jí.

-"To záleží na tobě." usmála se. "Víš Tony...ten den, kdy jsem odešla, jsem si uvědomila, že tě stejně budu navždy milovat. Byl jsi a navždy budeš mou pravou láskou." pohladila ho po tváři. Tony zavřel oči a snažil se uklidnit. Téměř však zapomněl, že to není realita. Pepper však najednou vyjekla bolestí a na košily na břiše se rozlévalo obrovské množství její krve. V tom okamžiku se za ní objevil Loki a ze zad jí vytáhl dlouhou dýku, kterou do ní před okamžikem vrazil. Pepper upadla na zem a stále krvacela. Tony na ni vyděšeně upíral svůj zrak. Chvíli na Lokiho, a hned potom na ni. Sklonil se k ní a prosil Boha, aby ji zachránil. Ona však po krátké chvíli vydechla naposled. Anthony vstal a zatínal pěsti, aby z potěšeného Boha nevymlátil duši. Loki se jen usmíval a díval se Tonymu hluboko do jeho čokoládových očí. Olíznul si spodní ret a spustil.

-"Snad sis nemyslel, že bys ji zachránil. Byl to předem prohraný boj. Tak jako byl váš vztah v realitě, jestli se to dalo vůbec nazývat vztahem." zasmál se. Starkovi začaly stékat slzy po tvářích. Myslel, že z odchodu Pepper se vzpamatoval, ale zanechalo to v něm jizvy. Tělo jeho kdysi milované zmizelo a s ní i sušenky. Zůstali v prázdné kuchyni pouze oni dva. Tony se opřel o linku a snažil se vzpamatovat. Nemohl se na něj ani podívat, nejraději by jej zabil. Neměl vztek ani tak z falešné smrti Pepper, ale spíš z toho, že se Lokimu podařilo jej zasáhnout přímo do srdce a on mu to ukázal.

-"Konečně jsi projevil svou lidskost. Už jsem si začínal myslet, že snad nejsi jedna z těch pozemských prašivých krys." naklonil se k němu.

-"Radši budu pozemská krysa, než být zrůda jako ty!" vyjel po něm. Loki jej vzal pod krkem a zvedl z podlahy.

-"To měla být poklona, jestli sis nevšimnul. Ze všech Midgarďanů jsi ty jediný hoden mé přítomnosti. Tak si toho važ, princezno." zašeptal mu Loki do tváře.

-"Tak to jsem vskutku poctěn." zasýpal ironicky.

-"Však ty to všechno brzo pochopíš." zasmál se a pustil Starka na zem.

V tu chvíli zmizel. Stark tam zůstal stát na místě jako přibitý. Absolutně nechápal Lokiho chování. V hlavě měl naprosto prázdno. A když už, tak naprostý chaos.

Když se po pár minutách vzpamatoval, konečně si nachystal něco k jídlu. V celičké kuchyni nebyla ani stopa po alkoholu, po kterém šel Tony jako první. Sednul si na barovou stoličku a při jídle tupě civěl před sebe. Stále nemohl přijít na důvod jeho přítomnosti. Nemůže tu být přeci jen proto, aby před něj nakonec "jenom" poklekl. Před očima měl stále tu příšernou scenérii s Pepper celou od krve. Bral na sebe veškerou vinu. Jak za skutky v Lokiho iluzích, tak za tragédie uskutečněné v realitě. Nedokázal si ani představit, co jej ještě čeká. Momentálně si myslel, že horší už to být nemůže. To se ale šeredně pletl.

Touha po smrti || FrostironKde žijí příběhy. Začni objevovat