Touha po smrti || Frostiron

Zelená

-"Právě jsi podepsal smlouvu s ďáblem." zašeptal mu do úst a ďábelsky se usmál. Nebyl to ani úsměv, ale spíše zlomyslný úšklebek. Jemně se otřel svými rty o ty jeho. Lokiho oči změnili barvu z mechově zelené na krvavě rudou. Dostal, co chtěl...

Anthony ze strachu zavřel oči. Když je po chvíli otevřel, Loki tam už nebyl.

-"No..." povzdechl si. "Tak snad měl s tou Helou pravdu." promnul si oči a šel si nalít panáka.

***

Na druhý den ráno Starka vzbudil příchozí hovor. "Ti důchodci fakt neví, kdy vstávat." brblal si pro sebe a zvedl telefon.

-"Co je???" zahučel do telefonu a zakrýval si oči před slunečními paprsky.

-"Zjistil jsi něco?" naléhal Steve.

Tony chvíli přemýšlel, zda mu říct pravdu. To by ale při nejlepším skončil znovu v řetězech.

-"Ne..." hlesl. "Ale nemůžeme to vzdát." povzdechl si. Snad poprvé v životě se mu chtěl svěřit. Nebýt na to sám. Nemohl ale nic prozradit.

***

Všude byl oheň a příšerný žár. Vše bylo v plamenech. Loki procházel okolo hořící kovárny, kde ještě před týdnem vznikaly ty nejlepší podkovy pro jeho koně Sleipnira. Loki si povzdechnul s myšlenkou na svého osminohého přítele. Ten byl teď ale s největší pravděpodobností mrtvý. Mocný Jotun procházel okolo hořících domů a věží, mostů a bust starých králů. Měl namířeno k Valhalle, síni padlých bojovníků. Bál se obrazu, který se před ním za chvíli zjeví.

Jeho svědomí si ale poklidně oddechlo, když viděl svůj domov nedobyt. Byl vděčný za štíty, které před tisíci lety stvořila jeho matka. Mohl se tak vždy kam vrátit.

Loki vešel hlavní bránou do Ægiho síně, kde před sebou uviděl stovky, možná tisíce bojovníků.

-"Asgard je mrtvý, můj pane. Město skomírá." vyděšeně k němu promluvil jeden z vojáků. Loki svou pozornost zasoustředil na něj.

-"To jste všichni, co zbyli?" zeptal se chladně. Emoce pro něj nikdy nebyly na místě.

-"Ne, můj pane. Váš otec dal rozkaz nebránit se. Celé vojsko se skrývá a čeká na rozkazy tak, jak všeotec přikázal." mluvil k němu, jakoby k němu vzhlížel.

-"Ódin je mrtev, mí bratři..." Loki dál hrál svoje divadlo.

-"Zabila jej Hela a Thor... zmizel a obávám se nejhoršího..." smutně pravil.

-"Nezbývá vám nic jiného, než poslouchat mne, mí bratři. Plňte Ódinův příkaz, neútočte, dokud vám neřeknu." promluvil k nim. Jeho hlas se hrdě nesl přes celou Ægiho síň a vojsko vzhlížejíc k němu, naslouchalo. Vše, co řekl, jim tak nějak dávalo smysl, a tak jej uposlechli.

-"Slyšeli jste krále! Zůstaňte a buďte připraveni!" zvolal velitel armády. Loki se pro sebe potutelně usmál a spokojeně odcházel zpět v plameny tam venku. "Nakonec nebylo tak těžké získat trůn. Stačilo osvobodit šílenou čarodějku a podpálit Asgard." lišácky se pro sebe usmál.

***

-"Valhalla stojí, dcero." zákeřně se ušklebil. "Cožpak tvá moc přeci jen zná mezí?" provokoval bohyni podsvětí. Ta se nedala vyvést z míry.

-"K čemu ti Síň padlých, když můžeš zničit celý Asgard. Je to jen jedno město z mnoha dalších." odvětila klidně.

-"Valhalla není jedna z mnoha a ty to víš. Bez ní by Asgard znovu nepovstal."