Touha po smrti || Frostiron

Změna stran

Uběhlo pár dní a Tony stále odmítal prohodit s Bohem jediné slovo. Lokiho, ač si to odmítal připustit, Tonyho mlčení dovádělo k šílenství.

-"Stále spolu nemluvíme?" začal opatrně konverzaci přičemž neustále pozoroval člověka, který seděl proti němu a jedl svůj oběd.

Anthony zvedl tvář od jídla a hodil na něj otrávený ksicht. Loki nesnášel, když se na něj Stark takto díval. Momentálně to ale musel překousnout.

-"Oprava. JÁ...s TEBOU nemluvím." pronesl a pokračoval v jídle.

-"Tohle je naprosto absurdní." odsekl král.

-"Mě zas přijde absurdní někoho zabít. Ne někoho, svýho bráchu!" Kdyby pohled vraždil, Loki by ležel v kaluži krve.

-"Mlčením tomu ale nezabráníš..."

-"Takže sis vybral?"dodal melancholicky Anthony. Vstal od stolu a talíř hodil do dřezu. "Jasně, že sis vybral! Protože proč by ti na mě vlastně mělo záležet?!" procedil mezi zuby a odkráčel zpět do své ložnice.

Loki neváhal a opět zmizel. Momentálně byl raději v kůži Ódina na Asgardu, než v oné budově, kde by každou chvílí zešílel.

Lokiho plány se nenávratně blížily a Stark, který seděl ve své ložnici, ani netušil, co vše se chystá.

***

Loki seděl na trůně Ódinově a přemýšlel, co se stane, až pustí Helu. Pochyboval o její věrnosti. Pomalu se ve svých lžích a hrách ztrácel už i on sám. "Hela bude chtít Asgard pro sebe." varoval sám sebe. "Bude chtít vše. Zničí vše." Nevěděl, jak se dostat z toho začarovaného kruhu. Musel splnit svůj slib a pustit ji. Kdyby to neudělal, navždy by ztratil šanci stát se králem. "Hela se bude chtít pomstít i tobě ty naivní blázne! Zničí vše, na čem ti kdy záleželo."

Loki se v tu chvíli probral ze svých myšlenek. Uvědomil si, do jakého nebezpečí dostal tu nejbližší osobu, na které mu záleželo. Uvědomil si, že se ho bude muset vzdát. Pokud jej Hela zradí, což udělá - je to jeho krev - tak ji bude muset porazit, což pro něj bylo doposud nemyslitelné. Už nemůže ustoupit; rozmyslet si, co způsobil.

"Proč musí být král?! Proč nemá nikdy dost?! Do prdele s ním! Je to idiot. Sotva ho získám, už ho zas musím ztratit..."

Loki pečlivě poslouchal Tonyho monolog, nad kterým se nevědomky usmíval. Tony byl jediný, komu mohl plně důvěřovat, na koho se mohl spolehnout. Jotun v kůži Ódina vstal a rozhodl se jet do Bifrostu. Jeho paranoia mu přerůstala přes hlavu.

***

-"Jak se daří hvězdám?" došel až k Heimdalovi, který upřeně pozoroval temné nebe.

-"Něco se chystá, můj pane." odpověděl s ledovým klidem. Loki netrpělivě čekal až bude pokračovat.

-"Co by se mělo chystat?"

-"Asgard je v nebezpečí."

-"Jak jsi na to přišel?" vyzvídal 'starý král králů'.

-"Slyším zlověstný smích mocné Hely. Celý Helheim je v povyku. Nejhorší je však řev Fenrira. Je obrovský; ne tak, jak si ho pamatujeme. Bojím se, že řetězy už dlouho nevydrží." dopověděl své obavy strážce Bifrostu.

-"Hela je uvězněna, ven se nedostane. Tvé obavy jsou zbytečné." odbyl jej a raději se vydal zpět do Valhally.

Loki unaveně padl na trůn a zaposlouchal se do Tonyho monologů, které neustále vedl po celou dobu královy nepřítomnosti. Častokrát se u toho velmi dobře bavil...