Dopis

2.1K 74 7
                                    

Jako každý jiný den jsem se vydala do školy bylo pondělí a my měli naštěstí jen 5 hodin. Do školy jsem jela autobusem. Před jednou ulicí jsem si každé ráno dávala sraz s kamarádkou Amberelly. Ambrelly je hnědo blonďatá holka s hnědýma očima.

,,Ahoj Am!!"Zavolám na ní, naštěstí se otočí.

 ,,Ahoj Kate jak se máš?",, Jde to." Troch zalžu. Doopravdy se mám dost mizerně. 

Společně se vydáme na zastávku ,kde nastoupíme do autobusu. Když nám autobus dojede kousek před školu ,rychle vystoupíme a pelášíme do blízkého pekařství kde si kupujeme svačinu. 

Poté vyrážíme do školy. Konečně zasednu do lavice nachystám si věci a začnu si číst Harryho. 

,,Ahoj Kate" Uslyším vedle sebe. Podívám se a vidím moji další kamarádku a sousedku v lavici jménem Ivi ,ale většina lidí jí říkala Uni nebo Unicorne. Dohromady jsme si říkali Harrycorn. Uni byla menší holka s černými vlasy po lopatky a hnědýma očima. 

,,Ahoj Uni" 

Zbytek dne proběhl klidně z matiky jsem dostala 2 a z dějipisu dvě 1. Oběd nebyl nijak zvláštní rybí file s bramborem. To v Bradavicích by jsem měla lepší file.

Po obědě jsem rychle šla na autobus. Při cestě domů potkám zvláštní ženu která mě uchopila za ruku a začala mluvit,,Vidím v tobě něco velkého. Dnes tě čeká neobyčejný den." Řekne a jde dál jako by se vůbec nic nestalo.

Když přicházím k našemu domu vidím plnou schránku. Zajdu pro klíček. Vytahuju schránku, otočím se a uvidím sovu. Zamžourám proti sluníčku a doopravdy proti mě letí sova a v zobáku drží dopis. V duchu jsem se modlila ,aby ten dopis byl pro mě. Ano!! Sova těsně nade mnou dopis pustila. Dopis byl nažloutlý s pečetí na které bylo velké B a kolem byl lev, had, orel a jezevec. Na druhé straně byla moje adresa a jméno. Neuvěřitelné to se mi snad zdá.

Rychle jsem otevřela branku a dveře. Sedla jsem si ke stolu a roztrhla pečeť. Z obálky vyklouzli dva papíry. 

Najednou jako by se vše zastavilo. Hodiny se začala nepřirozeně otáčet dozadu a z oken jsem viděla jak se střídá den a noc. Když se vše vrátilo do normálu a hodiny se normálně pohybovaly, podívala jsem se kolem sebe.

 Všude to bylo.....vydalo to tu víc staře. Sice tento dům není nijak moderní je docela starý ,ale naše nová televize se z ničeho nic proměnila na menší bednu a další věci najednou zmizely. Jdu se podívat z okna a vidím naše auto akorát ve jiném modelu.

,,Zvláštní řeknu si a procházím se domem dál. Když opět dojdu do jídelny můj zrak spočine na dopise. Přiblížím se k němu a opět ho vezmu do ruky. Začnu číst. Doopravdy. Je to dopis z Bradavic. Divné je ,že se v dopise nikde nepíše ,že by si pro mě měl někdo přijet ,aby mě vzal sebou do Příčné ulice.

 Ještě dvakrát jsem si dopis přečetla.

 Nemohla jsem tomu uvěřit ten dopis byl opravdu pro mě!!!! Musím to říct Uni. 

Jdu si pro svůj mobil. Místo dotykového mobilu tam teď leží tlačítkový. Nevadí. Najdu na něm číslo Uni. Našťtětí do zvedne.

JÁ:Ahoj Ivi!
ONA:Ahoj.
JÁ:Můžu se tě na něco zeptat?
ONA:Jo jasně.
JÁ:No víš taky se vám ostaršili věci v domě.
ONA:O čem mluvíš.
JÁ:Emmmm jaký je teď rok.
ONA:1971
JÁ:Jo a představ si ,že jsem dostala dopis z Bradavic!!
ONA:Co čekás vždyť seš čistokrevná.
JÁ:Fakt já jsem čistokrevná?
ONA:Jo jseš.
JÁ:Jo vlastně. Tak jo musím čau."

Rozloučím se a rychle hovor ukončím tak ,že mi ani nestihne říct ahoj. Ty jo já jsem asi vážně čarodějka.

 Podívám se do kalendáře a zjistím ,že je 20 srpna. Vrátila jsem se v čase tak že mi je ješťe 11 a jsou prázdniny. Super!

 Uslyším zachrastění s klíčemi. Dojdu do předsíně a vidím svoji mamku jak si vyzouvá boty. 

,,Ahoj mami!! Představ si ,že mi došel dopis z Bradavic!!!"

 Maminka ke mě přišla a pohladila mě po vlasech. ,,No vidíš miláčku. Jestli chceš můžem jít zítra na Příčnou." Prudce začnu kývat hlavou.

 ,,Dobrá tedy. Zítra půjdeme na Příčnou ,ale teď si jdi uklidit pokoj a já mezitím připravím oběd. Tatínek přijde až zítra večer. Má totiž famfrpálový zápas."

Když jsem konečně uklidila můj pokoj ,objevila se přede mnou domácí skřítka.

 ,, Euniké vám má vzkázat ,že paní Phillipsová vás očekává v jídelně. "Řekla, luskla prsty a byla tem tam.

 Seběhla jsem schody a došla do jídelny. Na oběd jsme měli smažený sýr s bramborami. 

,,Kdo to vařil??",, Já s malou pomocí Agrripi. Chutná ti to?",, Moc."

 Zbytek večera proběhl klidně. Večer se mi naštěstí zdál krásný sen o Bradavicích.

Ahoj lidi ,po krátke době jsem zpět. Gratuluji odvážlivcům ,kteří se odvážili číst dál a vidíte kapitola už má více slov a nebojte další budou ještě delší.

Vaše potrhlá Natali❤️❤️

Kate Elise Phillipsová{HP}Kde žijí příběhy. Začni objevovat