Konec roku

594 16 1
                                    

A je to tady. Konec roku a konec mého studia v Bradavicích. Dnes večer se konala závěrečná večeře a zítra se odjíždělo. Bylo mi z toho smutno. Co všechno jsem tu prožila. Bylo nádherných sedm let ,na které nikdy nezapomenu.

Naše parta šla společně k jezeru ,když se ozval rozhlas.,,Všichni studenti 7. ročníku dostavte se prosím do deseti minut do Velké síně." Uslyšela jsem hlas profesorky McGonagallové. Měli jsme štěstí ,protože jsme byli právě kousek od Velké síně.

Jakmile jsme došli usadili jsme se k Nebelvírskému stolu a vyčkávali co se bude dít.,,Nemáte tušení co se tu děje?" Zeptala se Lis.,,To kdybych věděl lásko." Odpověděla její drahá polovička a dala ji letmý polibek do vlasů.

James mi dal ruku kolem ramen a já se o něj pohodlně opřela.

Do síně vešel Brumbál a přešel ke svému mluvnickému stolku.

,,Moc se vám všem omlouvám ,že jsem vás všechny svolal tak rychle. Proslov posledním ročníkům většinou nechávám až na hostinu ,ale situace venku mě donutila vás svolat." Odkašlal si.

,,Jistě víte ,že venku páchá škody jeden černokněžník zvaný Lord Voldemort.,,Při vyslovení jména Vy víte koho ,někteří zalapali po dechu. Profesor Brumbál však pokračoval bez zastavení dál.,,Zločiny ,které tento člověk napáchal teď zmiňovat nebudu. Chci jen ,aby jste se rozhodli na které straně budete stát. Hádám ,že většina z vás už ví ,že situace se začíná vychylovat. A proto vás prosím uvědomte si co je důležité."

Významně projel pohledem celou místnost.

,,Ještě než se rozejdete chtěl bych poprosit slečnu Carterovou ,Phillipsovou ,Kowalski ,Godwinovou a pana Blacka ,Pottera ,Lupina ,Pettigrewa ,Walkera a pana Wigga ,aby se dostavili do ředitelny. Děkuji za pozornost."

Pak odešel ze síně.,,Nevíte co po nás chce?" Zeptala jsem se. Byla jsem zmatená. Co může chtít?

Chvíli bylo ticho. James se Siriusem na sebe házeli pohledy. Vadilo mi ,že se dorozuměli jen pohledem. Já to sice s Lis a Jamesem taky zvládala ,ale ne tak dobře jako oni.

Pak konečně promluvili.,,Tak nějak máme tušení." Řekl Sirius a zvedl se.,,To je vše co řekneš? Dělej vyklop to." Nedivila jsem se Lis ,že začala být nepříjemná i mně ty tajnosti vadili.

,,Nechte se překvapit" Přidal se do konverzace James. Pak jsem všichni vyšli a dávali si sázky jaké bude heslo.

Před ředitelnou jsme stáli už asi všichni. Tak a teď začalo hádání hesla.,,Čokoládová žabka." Začala Lis.

Nic. Teď byl na řadě Remus.

Uhádl to až James. Byla to citrónová zmrzlina.

Všichni jsme vešli do ředitelny. Na tomhle místě jsem byla často. Teda ne tak často jak Jamie a Sirius ,ale i tak.

Flashback:

,,Kluci jsem hrozně nervózní."  Dvanáctiletá černovláska společně s jejími pěti kamarády se chystala poprvé do ředitelny. Byla tolik vystrašená. Kluci jí a její kamarádce Mellise sice slíbili ,že se do ředitelny nikdy nedostanou ,ale oběma dívkám už tehdy bylo jasné ,že členství v tomto spolku se neobejde bez návštěvy ředitelny.

Kate Elise Phillipsová{HP}Kde žijí příběhy. Začni objevovat