Kate Elise Phillipsová{HP}

Profesorka Trelawneyová

Pro Ele_Hamplova ,protože umí neskutečně povzbudit.

Čas uběhl jako voda a už tu byl skoro konec dubna. Procházela jsem se společně s Ivi při kraji jezera. Povídali jsme si o všem možným. Tento den by mohl být dokonalý jen ,kdyby nebyl úplněk. Nechápala jsem proč zrovna Rema musela postihnout takove neštěstí. Proč?! Lehký. Vůbec si to nezasloužil. Je chytrý kluk a kvůli jeho prokletí se mu i bude špatně hledat práce. Naštěstí do jeho života přišla Amber a dělala mu slunce svítící mu na cestu života. Ti dva byli dokonalý pár. Rem teď každý den zářil jako sluníčko a Am ta tom byla podobně. A Ivi? No jak jsem zjistila ta byla bezhlavě zamilována do Rega už od 3. ročníku. Lis a Sirius jsou konečně spolu. Bohužel Lis každý den chodí dopisy od Siriových obdivovatelek. Jednou jí tam hrozila ,že mě zabije ,aby Lis trpěla. Jo takovéhle dopisi byl schopný někdo napsat! Co se dá dělat furt lepší než kdyby jí napsal Voldy ne?,,Chtěla jsem ti něco ukázat." Pověděla mi zničeho nic Ivi. Vešli jsme do lesa. Pár slunečních paprsků lehce prosvítalo mezi stromama. Jinak tu byla tma a docela chladno. Šly jsme docela dlouho až jsme došly na malou mýtinku. Stáli tam dva nádherní jednorožci. Ivi se nadšeně rozskákala.,,Vy jste přišli!" Zakřičala a rozběhla se je obejmout. V hlavě se mi objevil hlas.,,Neboj se dítě pojď blíž." Hlas byl krásně melodický. Dívala jsem se kolem sebe ,ale kromě mě a dvou jednorožců tam nikdy nebyl. Hlas se ozval znovu.,,Tak pojď dítě." Teď jsem si všimla ,že jeden z jednorožců se na mě dívá. A jó!! Jednorožci takhle vlastně komunikují.  Přišla jsem blíž a pohladila ho.,,Jdi za věštkyní.",,Proč?",,Nech se překvapit dítě." Ještě dlouho jsem si s jednorožcem později jsem zjistila ,že se jmenuje Lyra  povídala. Nakonec mě ,ale vyhnala s tím ,že je čas najít věštkyni. Jediná pořádná věštkyně u nás na škole je paní profesorka Trelawneyová. Na věštění jsem raději nechodila ,ale Jamie ano!! Rozloučila jsem se s Ivi a běžela najít Jamese. Naštěstí jsem u sebe měla pobertův plánek. Byl v jedné zapadlé chodbě a nebyl tam sám. Byl tam Malfoy ,Lestrenge a Belatrix. To nevypadá dobře. Lis byla v kumbálu zalezlá ze Siriusem a Rem byl s Am v knihovně. Rozběhla jsem se za Remem. Siria jsem raději nechala. Merlin ví co tam dělaj. Doběhla jsem ke knihovně a rychle vyhledala Rema.,,James je v nebezpečí." To bylo jediné co jsem řekla a běžela jsem do chodby kde se James měl nacházet. Za sebou jsem slyšela kroky. Dobrý Rem běží za mnou. Scéna přede mnou nebyla zrovna hezká. James tam bojoval sám proti těm třem zmijím. Připojila jsem se k souboji. Stála jsem proti Belatrix. Po dlouhém souboji jsem její hůlku svírala v ruce. Hodila jsem jí ji zpátky a ona běžela i s tou svoji partou pryč. Běžela jsem Jamieho obejmout. Stáli jsme tam dlouhou chvilku ,když jsem mu už pověděla o jednorožcích a všem co mi řekli. Chytl mě za ruku a společně jsme běželi do věže ,kde profesorka bývávala. Vpadli jsme tam jak přívalová voda. profesorka se na nás otočila a hlubokým hlasem začala mluvit.

Až měsíc bude krvavý čtyři dědicové se potkají. Boj o moc velkou v půlnoci započne a jen jeden získá vše. Jen jeden bude nejmocnější ze všech.

Profesorka zatřepala hlavou.,,Co si přejete?" Nevěděla jsem co mám říct. Naštěstí se James chopil slova.,,Zapomněl jsem si tu učebnici." Řekl a ukázal ji ruku ve které učebnici držel.,,Dobrá tak tedy jděte." Hned jak jsme slezli ze žebříku James na mě vypálil.,,Co to bylo?!",,Tady ne." Chytla jsem a vyrazila ke komnatě nejvyšší potřeby. Představila jsem si místnost podobající se naší společence. Usedla jsem do křesla. Asi mu řeknu vše.,,No tak povídej.",,Nebudeš mi věřit.",,Budu." Už jsem mu chtěla říct o mém životě bez kouzel a o Harry Potterovi ,ale najednou jsem na všechno zapomněla. Mé vzpomínky mi začali běhat před očima a začali se měnit na jiné. Viděla jsem jak máma vyčarovala svého patrona. Ležela jsem v postýlce a nademnou létala nádherná labuť. Maminka se na mě s usměvem dívala. V další vzpomínce mi tatínek vyšetřoval koleno. Vedle mě ležela rozbité dětské košťátko. Mé bývalé vzpomínky nahrazovali vzpomínky na kouzelnický svět. Zatřepala jsem hlavou a ocitla se opět v realitě.,,Jsem potomkem Godrika Nebelvíra." James se na mě vykuleně díval.,,Děláš si srandu ,že jo?",,Ne nedělám.",,Co myslís ,že tím profesorka myslela?",,Nemám páru ,ale měli by jsme zjistit ,kdy bude krvavý měsíc.",,Elena ta holka od nás ze sedmého ročníku ta se o vesmír zabývá. ",,Dobrý nápad Jamie." Z kapsy jsem vytáhla plánek. Po dlouhém hledání jsme ji našli. Překvapivě na astronomce. Vydali jsme se na astronomku. Bylo to nádherné místo jen ,kdyby na ni nevedlo tolik schodů. Stála tam opřená o zabradlí se svým deníkem v ruce a zkoumala oblohu. Proč ji studovala ,když na ni nebyli hvězdy? Podivínka. Hnědé vlasy jí volně vláli ve větru. Otočila se na nás a rengenovala nás svými zeleno hnědýma očima. Byla podivná.,,Ahoj Eli.",,Ahoj Kate co tady děláte?",,Hledáme tě." Promluvil James a upřímně se na ni usmál. Píchlo mě u srdce. Žárlím snad? Ne to je blbost.,,Proč?",,Máme ta tebe jednu otázku.",,Kdy vyjde krvavý měsíc?" Chopila jsem se slova opět já.,,Dnes proč?" Poplašeně jsem se podívala na mého společníka. Nějaká magie mi říkala ať jí všechno řeknu a já tak i udělala. Pověděla jsem ji úplně ovšem. Neměla jsem páru proč ji tak důvěřuji ,ale bylo to tak.,,O tom jsem četla! Jednou za nevím kolik let od úmrtí posledního zakledatele tedy Roweny. Se vyberou nejmladší dědicové a při krvavém měsíci bojují o obrovskou moc. Pak se dědí po menších částkách. Chtěli tak prý nejlepšímu dědicovi předat jejich obrovskou moc.",,Hmm to bude zajímavý. Půjdem na večeři tak nás omluv." Rozloučili jsme se a společně s Jamiem jsme zmizeli v útrobách hradu. To budu mít nad čím přemýšlet. Co se dnes v noci stane?

Vítám vás u nové kapitoly. Doufám ,že se vám aspoň trošinku líbila. Co si myslíte o tom všem myslíte?? Hvězdička nebo koment jako vždy velmi potěší.

Vaše Natali❤️❤️