Kate Elise Phillipsová{HP}

Prolog

Začneme pěkně od začátku. Jmenuji se Kate Elise Phillipsová. Mám 11let. No vlastně dnes 3.10 už 12. Narodila jsem se do mudlovské rodiny. Bohužel. Sice svoji rodinu zbožňuji ,ale......no. Zbožňuji Harry Pottera. Je pro mě jako záchrana z tohohle nudného mudlovské světa.

Momentálně sedím na oslavě mích narozenin. Každý normální člověk by si tuhle oslavu užíval ,ale já........nejsem normální. Je tu strašná nuda. Nejraději bych si zalezla do naší knihovny a vzala si Harryho Pottera. Já ho tak miluju. Vytáhne mě vždy z tohohle nudná světa. Nejraději bych se objevila v době známých pobertů. Chtěla bych vědět jak to tam vypadalo. 

,,Á!" Vykřikla jsem. Moje o půl roku starší sestřenice Tamara mi luskla před obličej a tím mě vytrhla z mého přemýšlení. Za tohle bych zabíjela.,,Nad čím přemýšlíš?",,Hádej" 

,,Já nevím." Dělala zamyšlenou. Při tom určitě věděla na co myslím.

,,Přemýšlíš o tom jak máš nudný život." Řekla a hodila na mě znuděný pohled.,,Proč o tom přemýšlíš? Si blázen Kate!",,Nemůžeš hlasitěji. Všichni přeci potřebují vědět ,že jsem podle tebe blázen." Na obličeji jsem stále udržovala kamennou masku. Moc dobře jsem věděla jak ji to vytáčelo. 

,,No jo furt. Nechápu co na tom Harry Potterovi vidíš.",,To je tvůj názor.",,Je to jen nějaká hloupá knížka a film. Vždyť nemá ani obrázky!",,Inteligentní lidi nepotřebují obrázky." Odvětila jsem s klidem.,,Tím chceš říct co? Že nejsem tolik inteligentní?"

 Dělala jsem ,že usilovně přemýšlím.,,Hele asi jo.",,No dovol jak se to o mě opovažuješ říct?",,Klid. Říkám jen pravdu."

 Naši hádku už teď pozorovalo dost lidí. Nedávala jsem pozor a na tváři mi přistála facka. Bolelo to ,ale nechtěla jsem ji udělat radost tím ,že budu brečet. Fajn možná jsem byla hrubá ,ale vadilo mi ,že neviděla ani film a říká ,že je to blbost. Zpátky do reality.

,,Tomuhle říkáš facka? Vždyť to bylo jak od tříletého mimina." No co. Raději ji budu ubližovat slovy jak hrubým násilím. Dál jsem se s ní nehodlala bavit a odešla jsem do naší knihovny.

 Byl z ní krásný výhled na naši vesnici. Bydleli jsme asi dvacet minut od Londýna v malé vesničce. Vzala jsem do ruky Bajky Barda Beedleho a nalistovala první bajku. Konečně jsem se zase dostala ven z tohohle nudného světa.

Ahoj lidi! Jmenuji se Natali ,ale to není hlavní. Tohle je můj úplně první příběh. Tuhle kapitolu jsem přepisovala. Musím říct ,že s ní mám o chlup lepší pocit. Před tím byla děsně nudná. I tak to bohužel není nic velikýho. Slibuji ,že ostatní kapitoli budou snad zábavnější. Snad...... No nic ,budu moc ráda za koment či hvězdičku(jo vím ,že se tomu neříká hvězdička)!!

PS:Další kapitoly budou i delší!

Vaše Natali⚡️