Kate Elise Phillipsová{HP}

Nový přítel?

James byl už skoro dva dny v bezvědomí. Začínala jsem být doopravdy nervózní. Jediné co mě uklidňovalo byl fakt ,že James pořád dýchá. Seděla jsem u něj každou volnou chvilku ,jako právě teď. Dělala jsem si úkol do Lektvarů ,když najednou James něco zahuhlal.,,Ket..." Zdálo se mi to nebo doopravdy vyslovil podivně moje jméno. Chytila jsem ho za ruku. ,,Neboj jsem tady lásko." Po tvářích mi začali stékat slzy štěstí. Políbila jsem ho na čelo a začala ho výskat ve vlasech.,,Madame Pomfreyová James je vzhůru!" Ošetřovatelka okamžitě přiběhla k Jamesově lůžku.,,Příště nemusíte tak nahlas slečno." Pronesla káravě. ,,Ehm tak teda pane Pottere zkuste něco říct.",,Co se děje?" James už měl oči doširoka otevřené a mluvil i srozumitelně. ,,Výborně pane Pottere. Kolik ukazuji prstů?" Jamie se na ni nechápavě podíval.,,Tři?",,Báječné." Ošetřovatelka došla pro lektvary a několik Jamesovi vnutila ,aby je vypil.,,No nic nechám vás chvilku samotné."Ošetřovatelka ještě před tím než odešla na nás mrkla a byla pryč. Chvilku jsem jen Jamese hladila a pak si sním dlouho povídala. ,,Jamesi budu muset jít do knihovny. Musím udělat esej do lektvarů.",,Dobrá zlato ,měj se pěkně." Dala jsem mu ještě pusu na čelo a odešla z ošetřovny. Než jsem došla do knihovny přemýšlela jsem jaké knížky pro esej použiju. Došla jsem do knihovny a hledala správnou knížku. Zahloubaná do svých myšlenek jsem nechtěně do někoho narazila. Spadla jsem na zem a jak jsem si všimla tak i dotyčný. Rychla jsem se zvedla a začala sbírat knížky ,které má oběť upustila na zem.,,Moc se omlouvám. Jsem hrozně nešikovná." Otočila jsem se a spatřila koho jsem srazila.....Snape? Podala jsem mu knihy.,,Hele mohla bych se tě na něco zeptat?" Podíval se na mě a zvednul obočí.,,Nemám náladu na nějaký vtípky. Už jen čekám ,kdy za tebou přijdou ti jelimánové a něco mi provedou.",,Ne tak to není. Chtěla jsem se jen zeptat."Nedůvěřivě si mě změřil o odpověděl.,,Dobrá tedy." Odkašlala jsem si a vyslovila svou  otázku.,,Proč si všude sám? Nemáš kamarády?",,Jsem rád sám a hlavně nechci kamarády." Dořekl a otočil se.,,Máš smůlu." Pronesla jsem posměšným tónem.,,Proč?" Neotáčel se. Jen se zastavil.,,Teď máš na krku mě. Není fér ,že nemáš kamarády.",,Nepotřebuji kamarády." Odpověděl trucovitě.,,Už jsem ti říkala ,že máš smůlu.",,Fajn co máš v plánu kamarádko?",,O tom jsem nepřemýšlela. Co děláš normálně.",,Čtu ,čtu ,dělám lektvary ,učím se ,jím a spím.",,Fajn tak mě naučíš nějaký lektvar.",,Fajn ,ale kde ho chceš dělat na kolej tě nepustí." Řekl posměšně a opět zvedl obočí.,,Mám nápad. Následuj mě." Vykročila jsem směrem ke Komnatě nejvyšší potřeby. Došli jsme a já třikrát prošla okolo zdi v sedmém patře. Představila jsem si místnost s potřebami na lektvary. Na zdi se začali objevovat dveře. Severus otevřel pusu dokořán. Vešli jsme a Sev ji otevřel ještě víc.,,To koukáš co?",,Jak ....jak si na tohle místo přišla." ,,Jsem pobertka co myslíš?" Sedla jsem si na polštář ,který byl položen vedle kotlíku. Severus přešel ke knihovně a hodil po mě jednu z knih. Díky mým schopnostem střelkyni jsem letící knihu bez problému chytla.,,Vyber si lektvar." Chvilku jsem listovala a pak si vybrala ............ ,,Pupínkový lektvar! Jo tady ten chci." Severus se na mě pochybovačně podíval ,ale když si všiml ,že to myslím vážně pokrčil rameny a souhlasil. Nikdy bych neřekla ,že zrovna se Severusem Snapem to může být taková legrace ,ale ano byla. Povídali jsme si a vykládali si trapné vtípky z N světa.  Když jsme měli hotovo představila jsme si bonboniéru. A ano zachvilku před kotlíkem s lektvarem ležela bonboniéra se srdíčkovými pralinkami. Do lahvičky jsem opatrně dala lektvar a poté jím pokapala každou s pralinek. Když jsme měla hotovo. Bonboniéru jsem podala Sevovi.,,Dáš to Luciusovi na postel rozumíš?",,Proč?" zamračil se na mě.,,Protože chci vidět zmijozelského prince s pěknými obrovskými beďary a neříkej mi ,že ty ne?",,Máš pravdu bude to psina." Dal si bonboniéru do brašny.,,Tak se mi líbíš." Drbla jsem ho do ramene.,,Budu už muset jít. Budu tu čekat ve čtvrtek v pět odpoledne." Sebrala jsem si věci a odešla za Jamesem na ošetřovnu.,,Ahoj už máš všechny úkoly?" Všiml si mě okamžitě.,,Ne zakecala jsem se a pak připravila s tím dotyčným lektvar pro Luciuse.",,A mohl bych se zeptat kdo byl tvou přítomností poctěn?",,Nebudeš se zlobit?",,Proč bych měl lásko?",,Protože Snape." Jeho úsměv se náhle proměnil.,,Proč on?!",,Je to taky člověk Jamesi a není zas tak zlý." Snažila jsem se být klidná.,,Nebudu to komentovat. Nemůžu ti říkat s kým se smíš bavit ,ale" zasekl se ,,můj názor znáš. Jdi si udělat ty úkoly." Netušila jsem ,že to zvládne tak klidně.,,Miluju tě.",,Já tebe taky." Políbil mě a já pak odešla z ošetřovny směrem na kolej.

No......... po docela dlouhé době vás opět zdravím. Chtěla bych se omluvit za mou aktivitu a za délku kapitoly. Jsem nemocná a ležím jen v posteli ,takže se pokusím napsat další kapitolu. Držte mi palce.

Vaše Natali