Kate Elise Phillipsová{HP}

Krvavý měsíc

Skončila večeře a my se vydali do společenky. Byla jsem nervózní. Co se stane až vyjde měsíc? Měla jsem docela strach. Šla jsem si obléct mikinu a legíny. Přeci venku není zas tak teplo. Rem už vypadal ,že se každou chvíli zhroutí k zemi. James a Sirius ho podepřeli a usadili ho na křeslo. Půjdeme až zachvilku. Kouzlem jsem mu do pusy vlila vodu. Ještě ,že tu není Am ta by se tady zhroutila.,,Už by jsme měli jít." Ozvala se potichu Lis. Kluci ho opět podepřeli a vydali jsme se k Vrbě mlátičce. Petr se proměnil v krysu a rozběhl se ,aby se co nejrychleji dotkl suku ,který otevře tajnou chodbu. Prošli jsme chodbou a položili jsme Rema na zem. Měsíc vyšel. Byl krvavě rudý. Rem se pomalu přeměňoval na vlkodlaka. Čím víc se měnil tím sem se já přeměňovala na rudý třpyt. Sakra!! James polekaně vyjekl.,,Budu v pořádku neboj." To bylo poslední co jsem mu řekla a ocitla se ve víru barev. Přemístila jsem se někam do místnosti se čtyřmi dveřmi. U každých stál nějaký člověk. Chvíli jsem na čtveřici lidí hleděla stály tam dvě ženy a dva muži. Až po chvíli mi docvaklo ,že jsou to zakladatelé Bradavic. Užasle jsem je pozorovala.,,Povstaň Katie." Promluvil Godric. Porozhlédla jsem se kolem sebe. Stál tam muž o něco starší než já. Šla z něho cítit silná magie. Jeho magie byla ,ale jiná než u ostatních v místnosti. Byl zlá. Další tu byla pání stará přibližně jako můj táta s blonďatými vlasy až po zadek. Oči měla zelené jako smaragdy. Byla sice starší ,ale pohled na ni byl opravdu hezký. Dále tu byl ........BEN! Ben Walker. Ten Mrzimorák?! No to mě podrž.,,Ehm ehm." Odkašlala si Rowena.,,Určitě máte spousty otázek. Řeknu vám odpověď jistě na tu hlavní. Co tady vlastně děláte. Před mnoha lety jsme se s ostatními dohodli ,že si přejeme ,aby naši potomci získali naši moc čtyř živlů. Každý z nás ovládá jeden. Budete mít zkoušku ,kde se rozhodne kdo z vás budem mít všechny živly. Potomci držitele všech živlů budou mít už živel jen jeden. Teď si ,ale chceme se svými nejmladšími potomky chceme promluvit."Každý ze zakladatelů se vydal k jednomu z nás.,,Ahoj Katie.",,Dobrý večer pane." Godric se zasmál.,,Můžeš mi tykat Kate." Přikývla jsem na souhlas. Godric mě chytil za ramena.,,Sice jsi tu nejmladší. To neznamená ,že nevyhraješ. Máš jednu nesmírně vzácnou a úžasnou vlastnost.",,Jakou?",,Odvážnost dítě. Věřím ,že to zvládneš. Sleduji tě již od tvého narození a věrmi takovou moc a odvážnost žádný můj potomek ještě neměl. Věřím ti dítě." Řekl a chytl mě za ruku. Postavil mě před červené dveře se zlatým lvem.,,Na teď všichni vejdete do dveří." Prohlásila Helga.,,TEĎ!" Zakřičel Godrik a já otevřela ony červené dveře. Ležel tam James a nad ním se skláněl smrtijed. Mučil ho. Vyjekla jsem. Brečela jsem cítila jsem bezneděj.,,Mdloby na tebe!" Smrtijed odpadnul a společně s Jamesem se rozplynul. Na místě ,kde před tím ležel Smrtijed se objevily padací dvířka. Otevřela jsem je. Byla tam obrovská díra. Podívala jsem se jestli někde není jiný východ. Ano byl tam. Srdce mi ,ale říkalo ,že mám skočit. Nemůže se mi přece nic stát. Skočila jsem. Letěla jsem docela dlouho. Konečně jsem dopadla do sítě. Zhluboka jsem se nadechla. Na to byl teda zážitek. Šla jsem dál temnou chodbou. Zdi se začali pohybovat ,tak aby ze mě udělali placku. Ná zádech jsem cítila studený pot. Nemůžetě to zabít Kate! Uklidni se laskavě. Jakmile jsem si to řekla. Zdi se začali k sobě sunout o něco pomaleji. Rozběhla jsem se co nejrychleji dál chodbou. Ocitla jsem se v lese. Otočila jsem se. Stál za mnou strašlivý vlkodlak. Rychle jsem se přeměnila v laň a pelášila pryč. Vlkodlaka jsem setřásla. Pokračovala jsem v pořádku dál. Proč?! Stála tam obrovská akromantule. Nenávidím pavouky. Přeměnila jsem se zpátky. Hledala jsem v paměti kouzlo ,které by akromantuli odehnalo. Už to mám.,,Arania exumai!!!" Akromantule odpadla někam daleko. Doběhla jsem k rybníku. Najednou jsem cítila obrovský příval smutku. Mozkomor. Hledala jsem šťastnou vzpomínku. Bylo to tento rok na Jamesovi narozeniny. Leželi jsme v posteli a hleděli si do očí. Někomu by se tahle chvíle zdála obyčejná. Mě ,ale ne.,,Expecto pantronum!" Z mé hůlky vyskočila ladná laň a rozběhla se zahnat mozkomora. V jezírku jsem zahlédla třpyt. Bez váhání jsem do něj skočila a pohltilo mě oslňující světlo. Ocitla jsem se v místnosti ,kde stáli zakladatelé. Zmateně jsem se na ně podívala. Udělala jsem něco špatně? Godric společně s Helgou se na mě vřele usmívali. Rowena se tvářila neutrálně a Salazar se tvářil jako by šel na popravu.,,Vyhrála si dítě!" Zvolala Helga radostně. Godric mě běžel obejmout. Říkal mi něco jak je na mě pyšný a další hezká slova. Vůbec jsem to ,ale nevnímala. Já to vyhrála. Já budu ovládat čtyři elementy! Ještě teď jsem tomu nedokázala uvěřit. Klečela jsem tam v objetí Godrica a plakala štěstím. Konečně jsem se uklidnila a povstala. Ostatní potomci už tam byli. Zmijozelův potomek se na mě zlostně díval. Jeho oči byli rudé samou zlostí. Salazar to zas tak najevo nedával. Jen se mračil. Všichni zakladatelé se mě dotkli jednou rukou. Cítila jsem tu moc. Byla tak obrovská! Každý ze zakladetelů zářil barvou své koleje. Zakladatelé po nějaké době spustili ruce k tělu. Opět jsme všichni šli od sebe s našemi předky.,,Dávám ti tenhle řetízek. Nikomu to hlavně neříkej." Přikývla jsem v ruce držel řetízek se zlatým lvem.,,Vždy ,když mě pudeš potřebovat. Stiskni silně řetízek a já ti přijdu na pomoc." Usmál se na mě a pohladil mě po tváři. Přívěsek mi připnul a svět se semnou začal točit.,,Jsem na tebe hrdý!" Slyšela  jsem jak na mě křičí. Ležela jsem na posteli. Chtěla jsem otevřít oči ,ale nešlo to. Slyšela jsem ten nádherný hlas Jamese.,,Katie probuď se. Prosím já já moc tě miluji. Vzbuď se prosím." Chtěla jsem otevřít oči ,ale nešlo to. Přestala jsem vnímat svět.

AHOJ!!! Už jsem zpátky s novou kapitolou. Abych řekla pravdu docela dost jsem se na ni těšila. Doufám ,že se vám aspoň trošku líbila. Ještě sice mám co dělat ,abych svou tvorbu někam posunula  ,ale docela to ujde. Každý pozitivní komentář mě strašně potěší!!

Natali