Den probýhal docela rychle. Sice to nevypadá ,ale je to fuška udělat párty ,když se o ní nikdo z profesorů nesmí dozvědět. Je osm hodin večer. To znamená ,že se jde vyzdobit společenská místnost. Lektvary proti kocovině jsme měli hotové a to v hojné zásobě. Sirius byl odborník na zdobení. Vždy udělal nějakou sprcialitu o které nikdo z nás nevěděl i dnešek nebyl vyjímkou a tak si v rohu společenky opět něco kutil. Už se nemůžu dočkat co zas vymyslí. Jednou ,když náš famfrpálový tým vyhrál pohár a my to oslavovali tak nám nad hlavami létali hráči našeho týmu. Byli tvořeni z červené mlhy. Ach to byla super párty. Věřila jsem ,že i tahle bude nezapomenutelná.,,Hej Kate!",,No?",,Jdi s Lis pro nějaké jídlo do kuchyně.",,Dobrá Siriusi. Lis jdeme pro jídlo!" Kdyby nás někdo viděl mysle by ,že je na tržnici. Společně s Lis jsme se tedy vydali do kuchyně. Došli jsme k obrazu s ovocnou mísou a polechtali hrušku. Jako vždy se zachychotala tím svým roztomilounkým smíškem. Vešli jsme ni rozsáhlé kuchyně. Všude pobíhali skřítci a připravovali jídlo na snídani. Přišel k nám jeden ze skřítků. ,,Co pro vás může Jemíma udělat?",,Nějaké výborné jídlo na párty.",,Dobrá a chcete do někam donést?",,Jo do Nebelvírske společenské místnosti jako vždy." Skřítka na souhlas kývla a stratila se někde v kuchyni.,,Hele Lis já se půjdu ještě projít.",,Jo jen jdi ,ale hned se vrať!" Nechápavě jsem protočila hlavou a pomalu se vydala do chodeb Bradavického hradu. Mířila jsem na Astronomickou věž. Děsně jsem to zam milovala. Byl tam klid a hlavně nádherný výhled. Pomalu jsem stoupala nahoru po zchodech. Zahlédla jsem nějakého kluka. Opíral se o zábradlí a hleděl na oblohu poserou hvězdami. Byla to nádhera to nepochybně. Vlezla jsem si do stínu ,aby si mě asi nějaký kluk nevšiml. V ruce jsem stiskla hůlku. Nevěděla jsem kdo to je. Například na Luciuse bych narazit nechtěla. Byla jsem záhadnému klukovi tak blízko. Otočil se. Na první pohled jsem ho poznala. Byl to Regulus Black. Bratr Tichošlápka. V tu chvíli se naše oči setkali. Byl tak podobný Siriusi. Jeho bouřkově šedé oči mě skenovali.,,Co tu děláš?" Ušklíbla jsem se.,,Na to samé bych se já mohla ptát tebe." Nachvilku bylo ticho. Zřejmě promýšlel správná slova. Přemýšlel jestli mi může důvěřovat. Z očí jsem pocity dokázala číst velmi dobře.,,Neboj mě důvěřovat můžeš. Jen nevím jestli můžu i já tobě?",,Ach jo. Sirius mi to pořád jen víc stěžuje. Jsem pořád v jeho stínu. Jsem jen jeho Zmijozelský slizký brácha ,který se jednou stane uritě smrtijedem a bude zabíjet spousty lidí. Klasika." Odfrkl si. Šel mi z něho mráz po zádech.,,Ty budeš smritijedem?",,Nevím je to těžké. Smrtijed být nechci ,ale vím že když jím nebudu tak dopadnu stejně jako Sirius. Zůstanu sám. Nikdo mě nemá kromě rodičů rád. Dříve jsem doufal ,že smrtijedem nebudu. Myslel jsem ,že společně se Siriusem někam utečeme a vzepřeme se a budeme společně někde žít jako dva bratři. Jako dva nerozluční bratři. Pak jsem se ,ale dostal do Zmijozelu a všechno se zmněnilo. Vškchni Zmijozelští nejsou zlý. Podívej se třeba na Ivi. Někdy ji závidím ,že se se Siriusem normálně baví." Po tvaři mu stékala slza. B jeho očích byl vidět smutek. Nepředstavitelný smutek. Takový smutek jsem často viděla v očích táty jak truchlí nad naší ztracenou maminkou. Přistoupila jsem k němu a pevně ho obejmula. Cítila jsem se jak na Příčné ulici ,když jsem obímala Jamese a Siriuse. V tu chvíli jsem se cítila v bezpečí. Teď jsem jakoby byla na místě Jamese a Siriuse a Regulus byl já. Potřeboval obejmout.,,Mě věřit můžeš." Pošeptala jsem mu do ucha. ,,Děkuji ani nevíš co to pro mě znamená. Nikdy jsem opravdového přitele neměl." V tom mi nad hlavou zablikala žárovka. ,,Hele dnes pořádáme u nás ve společence párty. Nechceš se připojit?",,Vždyť tě kluci zabijou!",,Nee to oni neudělaj pochopítě věřmi." Popravdě jsem si vůbec jistá nebyla ,ale bylo mi Rega líto.,,Dobrá ,ale ty jsi mě přemluvila."Usmála jsem se na něho povzbuzujícím pohledem a chytla ho za ruku. Táhla jsem ho směrem k Nebelvírské věži. Došli jsme před Baculatou dámu a já řekla heslo. Baculatá dáma nás po chvíli pustila dovnitř a mě se naskytl nádherný pohled na vyzdobenou společenku. Regulus se rozářil.,,Je to tu tak veselé." Teď přišla ta horší část. Všiml si nás Sirius.,,Takže za a proč držíš mého bratra za ruku a za b CO SAKRA DĚLÁ VE SPOLEČENCE!" Šel z něho obrovský strach. Takhle zuřivého jsem ho nikdy neviděla.,,JE JINÝ NEŽ SI MYSLÍŠ! VŮBEC HO NEZNÁŠ! JSI JEN ZASLEPENÝ TÍM ,ŽE CHODÍ DO ZMIJOZELU!",,Ty mu věříš?!" Už se trochu stlumil.,,Ano věřím sám se ho zeptej!" Podíval se na Rega. Slyšela jsem jak Reg spolk na sucho. ,,Vilš já být smrtijedem nechci. Bojím se ,že budu sám. Já totiž nikoho kromě rodičů nemám. Chtěl bych být s tebou ,aby jsme byli jako dva dobří bratři." Sirius se na něho zkoumavě podíval.,,Nevěřím mu. Chce si tě omotat kolem prstu." Už mluvil zcela klidně. Cítila jsem studený pot na zádech. Měla jsem si vybrat buď mého dlouhodobého kamaráda nebo kluka se ,kterým se teprve bavím asi hodinu a i přesto jsem si k němu za tu malinkou chvíli našla vestu ke velkému přátelství. Můj mozek mi říkal ať si vyberu Siriuse ,ale srdce mi říkalo ,že mám být spravedlivá a přidat se k Regovi. Možná toho budu jednou litovat ,ale s černým svědomím bych žít nedokázala. ,,Uvědom si co jsi teďka řekl a pak se mi přijď omluvit." Sykla jsem na Siriuse a vyběhla ven za společenké mistnosti. Běžela jsem do Komnaty nejvyšší potřeby. Zamnou jsem slyšela utíkat Rega. Představila jsem si místnost s gaučem a krbem. Před mnou se objevili dveře a já do nich bez váhání vkročila. Skočila jsem na gauč a začala plakat. Moc dobře jsem věděla ,že se mi Sirius neomluví. Vedle mě si sedl Reg. Lehla jsem si mu na nohy. Začal mě pomalinku hladit po vlasech. Zachvilku jsem se propadla do říše snů. Dnes jsem jednoho kamaráda ztatila a jednoho kamaráda jsem naopak získala.
Ahoj! Dnes je tu taková smutná kapitola a i přesto doufám ,že se vám líbila. Ani nevíte jak je těžké Kate takhle ubližovat. Jinak bych vám děsně chtěla poděkovat za 200 přečtení. Každá hvězdička nebo komentář mě strašně potěší.
PS:Vím ,že se tomu neříká hvězdička ,ale já tomu říkám takhle.Vaše Natali❤️❤️💛💛
ČTEŠ
Kate Elise Phillipsová{HP}
FanficKate Elise Phillipsová toť jméno mé. Obyčejná mudlovská holka. Co všechno změní jeden dopis? Příběh je psán z doby pobertů. Skoro všechny postavy patří J.K Rowlingové (bohyni spisovatelského světa) PS: Nikdo není dokonalý ani já a proto se někdy ně...