Fragile Rose

~11~

Chloe

„Jsi normální!?" Vřískla jsem, když po minutě, která mi připadala jako věčnost, dlaň sjela a nosem mi proudila známá vůně.
„Já? Co ty?!" Obrátil mě k sobě a surově mě plácl přes zadek. „Co si o sobě, kurva, myslíš?! Neodpovídáš na sms, nebereš mi mobil! Bál jsem se." Zašeptal ke konci a vzal mě za bradu. „Měl jsem sestru." Nechápavě jsem na něj pohlédla. Asi deset vteřin se na mě díval, hladil mě a prudce se nadechoval. Přemýšlela jsem, jestli se nadechuje abych měl výdrž, až bude řvát, nebo se tím uklidňuje.

„Naši rodiče nebyli moc zodpovědní. Byli jsme jim ukradení. Nejsem z bohatý rodiny, Stella byla žena, která dlouhá léta bydlela v domě vedle našeho. Často mě a ségru vídala venku, v parnu i v zimě. Byli jsme spodina... Jednu zimu nás vzala k sobě, dala nám najíst, teplou deku a ve svých devíti letech, jsem poprvé viděl pohádku. Ségra, než usnula pod huňatou dekou zašeptala, že by chtěla, aby byla Stella naše máma. I já to chtěl.
Rodiče byli feťáci, byli jsme nechtění a dávali nám to najevo. Jen díky péči Stelly, jsme se dostali do školy a po čase a mnoha soudech, nás dostala do opatrovnictví. Nevím, kde jsou moji rodiče teď a je mi to jedno...
Vyrůstali jsme u ní, dávala nám vše, co jsme jako děti a pak puberťáci potřebovali. Ségra byla starší o čtyři roky. V patnácti odešla ven a už se nevrátila. Našli ji po týdnu, zbitou, několikrát znásilněnou, mrtvou... Stella mě držela nad vodou, přišel jsem o to nejlepší, co mi rodiče dali.
Když mi bylo dvacet, Stellin manžel zemřel a až po smrti Stella zjistila, že zanechal hromadu dluhů. Přišli jsme o dům a žili na ubytovně. Vše, co vydělala jako prodavačka, dávala do mě. Do mého vzdělání. Bokem šetřila peníze, abych si mohl časem pořídit alespoň malý byt, což se splnilo..."
Podíval se někam za mě a pak mě pustil. Posadil se mi do postele a natáhl se po plyšákovi, kterého jsem měla na nočním stolku od chvíle, kdy jsem do pokoje vstoupila.
Byl otrhaný, usmoulaný, ale líbil se mi tam.

„Patřil sestře. Dostala ho k prvním narozeninám, co jsme žili u Stelly. Strašně se ji líbil a byl pro ni velkým překvapením, když ho rozbalila z krabice. Je to moje vzpomínka na mou krásnou sestru. Byla jako ty, krásná a zranitelná. Otáčeli se po ni kluci v jejím věku, ale i staří chlapi. Nikdo nepřišel na to, kdo ji zabil. Kdo mi ji vzal a já dal Stelle slib, že nebudu po tom hajzlovi pátrat.
Bál jsem se o tebe, Chloe. Myslel jsem, že když ti dám volnost a budeš si v rámci možností dělat, co budeš chtít, tak si budeme rozumět. Ale čekal jsem, že mi dáš aspoň vědět, že jsi v pořádku. Včera jsem se nechoval hezky, vím to, ale jsem takový.
Jako dětsko mě šikanovali. Kluk feťáků, matka kurva co se prodávala, otec pasák... Ve škole jsem to neměl lehký a stával se hajzlem. Bylo mi jedno, když uráželi mě, nebo moje rodiče, ale jak se někdo otřel o Stellu... Bez ní, bych buď nežil, nebo bych byl feťákem.
Během střední jsem seděl u ředitele víckrát, než ve třídě. Rval jsem, šikanoval... Jsem arogantní debil, princezno, který má rád násilí i v posteli. Má rád nadřazenost... Nebudu už jiný."

Vytáhl se na nohy a chytil mě za bradu.

„Jsem zmrd, princezno. Nezlob mě, prosím."

„Můžu?" Utekla hodina. Civěla jsem do tmy v pokoji a hledala další a další kapesníčky. „Potřebuješ něco?" Už ležel, v ložnici byla tma a hlas měl unavený. „Potřebuju..." „Co?" „Tebe." Vešla jsem do ložnice, zavřela tiše dveře a posadila se na kraj postele.
„Mě? Proč?" „Omlouvám se. Měla jsem ti dát vědět... Já... Jsem ráda, že mi dovoluješ chodit ven a nemusím teď žít ve skleníku. Měla jsem na tebe vztek, za včerejšek. Ponížil jsi mě. Připadala jsem si, jako bezcenná věc. Jsi-jsi první, kdo mě viděl nahou a... Bylo to pro mě trapné. Ale, teď nechci, abys byl sám. Chci tu být s tebou." Posunul se a odkryl. Vklouzla jsem pod jeho peřinu a váhavě se vytáhla na lokti.

„Jak se jmenovala?" „Ciera." „Máš její fotku?" „Jo." „Ukážeš mi ji? Chtěla bych vědět, jak vypadala." „Třeba někdy..."
„Zayne?" „Hm?" „Mám odejít?" „Proč?" „Mám pocit, že nechceš abych tu byla." „Myslíš, že jsem ti dovolil si ke mně lehnout jen proto, že jsem tě včera ponížil?" „Hm." „Jestli chceš odejít, tak jdi. Nedržím tě tu. Ale pokud tu chceš zůstat," Zastavil mě jeho hlas, když jsem se posadila. „Tak se ke mně přitul." „Stojíš o to?" „Pojď ke mně." Zvedl paži a pevně mě stiskl, když jsem položila hlavu na jeho hruď.
„Nezměníš se?" „Ne. Jsem jen unavený a je to i poprvé, co jsem se někomu vykecal, po hodně dlouhé době... Zítra budu zase hajzl."

„Vrátím se zase večer. Mám toho teď moc. Napiš mi, pokud někam půjdeš."

Vzkaz na stolku byl neosobní a tvrdý. Polkla jsem slzy a vyklouzla z jeho postele. Místo, kde spal, bylo studené a hodiny ukazovali čtvrt na deset. Už se mi do školy nechtělo...
Blomcala jsem po domě, vyprala koš prádla a konečně odepsala Kate na sms.

„Zaspala jsi? A táta tě nechal doma?" „Není doma." „A kde jde?" „Ve Švýcarsku..." „No paráda! Takže house párty?" „Ne. Nebydlím teď doma." Trhám ledabyle ramenem a s myšlenkami nad Zaynem, jsem se rýpala v obědě.
„A u koho? Kdo tě hlídá?" „Haha." „Ale no tak, kde bydlíš?" „U jeho kolegy." „Co? Ty, jako nic proti tvýmu tátovi, je super, víš jak... Ale... Hlídací pes je taky prošedivělý chlapík?" „Kate, můj táta je sice starší, ale pořád zapomínáš, že mě měl pozdě." „No jasně. Sorry. Tak kdo tě hlídá? Jak vypadá?" „Normálně." „Chloe!" „Mladej kluk, tátův partner z práce." „Kolik let?" „Kate..." „Ještě chvíli se snaž vykroutit z odpovědi a pomyslím si, že je to mladej playboy." „Je to playboy." „Prosím?!" „Má třicet." „Jak vypadá?!" „Nechceš rovnou seznámit?" „Šlo by to?" Nadšeně se usmála a mě bodl jakýsi osten žárlivosti.

Líbila by se Zaynovi? Chtěl by ji? Nepochybně by ji dostal do postele ve chvíli, kdy by ji navrhl sex...

„Nešlo." „Proč?" „Nemá to rád. Rovnou mi řekl, že si ven chodit můžu, ale nestojí o žádné kamarády u něj doma." Nafoukla tváře, mumlala, že je možná mladý, ale bude to pěkný debil. Nechala jsem ji přitom a v pět její společnost opustila.
Doma bylo prázdno, v hlavě jsem si opakovala recept, co mě Stella kdysi naučila. Říkala, že její syn to jídlo miluje, teď jsem věděla, kdo onen syn je a měla důvod večeři připravit. 

***************************************
♥♥