Chloe
Pocit nadvlády, který jsem měla, byl šílený. Užívala jsem si ho a chtěla ho mít tak dlouho, dokud Zayn nepochopí, že on není jeho otec. Že může být jiný...
„Buď hodný a já ti dovolím všechno." Zašeptám, když se od něj odtáhnu. Má v očích něhu, semkne víčka a zkřiví tvář.
„Myslíš, že mě změníš?" „Věřím tomu." „Ale já nevěřím sobě... Chloe, tohle... Jo, je to hezký, ty jsi... Jsi sladká, ale já se nezměním. Na tohle zapomeň, sbal se, odvezu tě k té Kate, nebo jak se jmenuje a Alanovi se nějak vymluvím. Nemůžeš tu být, neudržím se a nechci tě znásilnit. To, jak se teď chováš, jak se snažíš mě přinutit, abych se s tebou mazlil... Doznívá mi kocovina, bolí mě hlava a chci spát. Až se vyspím, Růžičko, budu tě chtít znovu jen šukat. Chci slyšet tvůj křik a dělat s tvým tělem věci, který jsi neviděla ani v pornu." Uchechtne se. „Raději si zaplatím děvku... Sbal se." Postavil mě na zem a podal mi osušku.
Sám si jednu omotal kolem pasu a odešel.
Vzpamatovávala jsem z jeho slov a snažila se vyvrátit fakt, že i když mi řekl že mě stejně vlastně znásilní, tak měl u toho v očích slzy.
Převlečená, ale bez jediné zabalené tašky, jsem šla k němu. Ležel v posteli, díval se do stropu a aniž by se ke mně otočil, houkl, jestli už jsem sbalená.
„Nikam nepůjdu." „Chloe!" „Chceš mě znásilnit?! Tak to udělej... Nebo mi dej šanci ti dokázat, že nejsi jako byl tvůj otec, že jsi jiný. Že máš city, že umíš milovat a chránit... Zayne... Líbíš se mi! Je mi jedno, že je mezi námi tolik let, je mi fuk, že můj táta toto nikdy nepřekousne... Už neberu Stellinu nemoc jako něco strašně hroznýho proto, že nemůžu žít doma. Beru to jako možnost, kterou chci využít. Nejsem teď ve skleníku, můžu všechno... Chci tebe. Chci tě přesvděčit, že až se táta vrátí a já budu muset být doma, že budeš hledat sám způsoby, jak budeme moct být spolu, protože mě budeš mít rád a nebudu jen děvka, co ti podrží a ty pak půjdeš za jinou."
„Jsi panna... To chceš sex se zmrdem?" „Chci sex s chlapem, který mi dá pocit, že jsem výjimečná, co mě nebude brát jako loutku... Chci vědět, jaký to je mít sex... Ale s city. Nezměníš se hned, já to vím, ale..." Poklepal vedle sebe, položila jsem se a natočila k němu hlavu.
„Jsi malá a naivní." Zvedl paži, položila jsem mu hlavu na rameno a chvíli mlčela.
Nepoznávala jsem samu sebe. Prosila jsem násilníka, aby se změnil, aby se do mě zamiloval, protože já zamilovaná byla. Jako hloupá a naivní puberťačka... Tedy, proč jak...
Přitahoval mě, líbil se mi a i přes to, jak se ke mně choval, jsem opravdu chtěla být tou, kterou on začne milovat, bude se o ní bát a bude ji chránit.
„Jsem malá, naivní a můžu být tvoje." Zasmál se, přetočil se na bok a pobaveně si mě prohlížel.
„Vážně? Co když ti ublížím, až se mi udělá líp?" „Neublížíš." Vrtím hlavou a přikládám mu dlaň na tvář. „Nejsi on, jsi jiný. Najdu v tobě to dobré." Uchechtl se a sklonil se. „Jsi si jistá? Já pak plakat nebudu, ale ty ano." „Nebudu! Jsi jiný než on, uvidíš."
Pokřiveně se usmál a sklonil se blíž.
„Budeš si určovat pravidla, co smím a nesmím?" „Poznáš, co smíš." Dal mi pusu. Zavřela jsem oči a tichounce špitla.
„Nepřestávej..." „Chci říct, že nebudeš litovat, ale nemůžu, maličká." „Neříkej to, dokaž mi to." Otevřela jsem oči a usmála se. Uchechtl se a znovu se sklonil.
Zabručel mi do úst a vsunul mi pod zadek dlaň. Zmáčkl jej a odtáhl se od mých rtů.
„Je to takový, jaký sis to vysnila?" „Ne, je to hezčí." Vybuchl smích a dal mi pusu na čelo.
„Potřebuju se vyspat, Chloe... Je mi fakt zle a vše mě bolí." „Od čeho to je? Porval ses?" „Spadl ze schodů..." Uhne očima a já můžu jen vydechnout. Položil mi hlavu na prsa a objal.
„Tohle... Je to nádherný, ale já nevěřím že mě změníš maličká. Děsím se chvíle, kdy se rozpláčeš, protože ti nějak ublížím. Nevymluvíš mi to, nemusíš mi nic říkat, jen mě uspi." Potlačím smích, hladím ho ve vlasech a když usne, ještě necelou půl hodinku pod ním ležím.
Jak mám jistotu, že spí tvrdě, uteču mu z náruče. Prohrabu se lékárničkou a hledám nějakou mast nebo gel na ten kotník. Nic nenacházím a na mobilu hledám nejbližší lékárnu.
S jeho peněženkou vybíhám z domu a za pár minut jsem zpět.
Aniž by se probral,namazala jsem mu nateklý kotník a sešla dolů. Hrabala se v ledničce,vytáhla zeleninu a začala chystat polévku.
Když byla uvařená, seděla jsem jako pecka na terase do zahrady a přemýšlela,jestli nedělám chybu. Má pravdu, já budu plakat, ne on, když se něco pokazí.
***************************************
Děkuju :o) ♥
Myslím, že sladké to bude až do konce =D =D
ČTEŠ
Fragile Rose
Fanfiction"Skleníková růže" Přesně tak by se sama popsala dívka, jménem Chloe. Život s otcem a rádoby chůvou nepřináší zrovna vše, co by si ve svém věku přála. Obchodní partner jejího otce, který se s ležérním výrazem ve tváři objeví u jejich domu, však přiná...
