Fragile Rose

~31~

Chloe

Čekala jsem, že bude chtít sex.
Majetnicky mě svíral, doteky byly naléhavé a nevystačila jsem s dechem díky polibkům.
Spokojeně zavrčel, když jsem kolem něj omotala nohy a stiskla mu boky.

„Neumím říct, že mám někoho rád, ne nahlas. Umíš to ty?" Otřel se nosem o můj a zapíral se lokty do matrace, kolem mé hlavy.
„Říkala jsem to jen mámě." „Byla určitě tou nejlepší mámou na světě." „Pro mě ano." Mimoděk mi do očí vstoupily slzy. Sklonil se, konejšil mě slovy a setřel mi těch několik slziček, co uteklo.

Jestli to mělo být náplastí na bolest po vzpomínkách na mámu, vyšlo mu to.
Držel mě naléhavě za tvář, skláněl se a jeho rty se při mluvě otíraly o moje.

„Mám tě rád. Miluju tě. A stačí, pokud mě máš ty ráda. Nemusíš mě milovat, je to brzy, vím to. Tedy... Nevím, kdy se to má říct, po jak dlouhé nebo krátké době, ale myslím-" „Když řeknu, že tě miluju, tak mi neuvěříš? Protože z mé strany to je brzo? Protože jsem puberťák, zatímco ty jsi dospělý muž?" „Spíš nevím, jak silný city můžu očekávat." Zvedla jsem obočí a on se nejistě usmál.

„Mít rád, je krásný. Milovat je dokonalý. Říkal jsem si, že nebudu ten, co bude zamilovaný, co bude mít vztah. K životu mi stačil jen sex. Ošukat kurvu a jít domů. Dát si sprchu, mrknout na porno a jít spát. Do práce, z práce... Sem tam v týdnu najít kurvu, dostat ze sebe stres, agresi, vztek... Zmlátit ji, vyprázdnit se a zase odejít. Ohřát si nějakou hotovku, nebo si objednat pizzu a tak prostě žít. Bez citů, bez lásky.
Představa holky, co mi bude říkat „Miláčku, dobré ráno" mě nelákala. Stejně tak jsem nikdy nepřemýšlel nad tím, že bych měl třeba děti...
 Je jedno, že jsem o tolik starší, pro oba je toto nový, ne? Bojím se, že to nějak poseru. Že ti ublížím, že se neudržím a zbiju tě při sexu nebo i mimo něj. Musíš se se mnou rvát o rovnocennost, nechci ti být nadřazený, ale nedovedu si představit, že budu poslušný a udělám vše, co řekneš hned. Já jsem dominantní a bude mi trvat, než se smířím s faktem, že tě mám a záleží mi na tobě.
A bojím se, že tě jednou zklamu a možná mi odpustíš, ale city ke mně to změní. Nechci z tebe mít bláznivě zamilovanou puberťačku, ale asi bude sladký, až přijdu utahaný z práce, nasraný z jednání a ty se mi pověsíš kolem krku."

Jeho monolog mě nutil přemýšlet.

Léta mezi námi nezmizí, nikdy. Táta to nepřežije, společnost asi nepřijme... Na druhou stranu, díky tátovi jsem měla jenom Kate, pokud o ni přijdu, jako o kamarádku, svět se mi snad nezhroutí. A hlavně díky němu, nechovala jsem se úplně tak na svůj věk. Možná jsem tváří sotva odrostlé dítě, ale tělo přece už jen vypadá jinak a mozek... Nechovala jsem se jako pubertální pako.
Tedy, teď už jsem si nebyla tak jistá. Určitě budu jako zamilované pubertální pako z romantických filmů.

„A ode mě, to „Miláčku, dobré ráno" zvládneš?" „Budu to vyžadovat." Dusila jsem smích, uvelebila se mu na hrudi a hladila jej po podbřišku.

„Zayne?" „Mhm?" „Mám tě ráda." „Miluju tě." Vydechl po chvilce ticha. Vytáhla jsem se nad něj a pobaveně se sklonila.
„Miluju tě." Začal se smát, stáhl mě pod sebe a tentokrát se na mně uvelebil on.

Měl pravdu, nebylo to lehké. Nebyl zvyklý se podřizovat a chvilkami jsme měli italskou domácnost. Několikrát vztáhl ruku, ale pokaždé se včas zarazil, bylo po hádce a on mě drtil v náruči, šeptal omluvy, jak ho to mrzí, jak mě miluje.
Kdybych to vzala na týdny, pohádali jsme se v každém minimálně pětkrát a třikrát z toho to byla hlasitá hádka.
Několikrát mi přišlo, že hledá důvody pro hádku záměrně, ale upřímně, ani já nemusela ječet jako pominutá, když jsem vytáhla věci z pračky a všechny jeho ponožky, boxerky, džíny i trika, byly rubem nahoru.

Nahoru a dolů... Dvě slova a přesně tak jsme se dali ve vztahu charakterizovat. Bylo šílené vidět, jak trpí při rovnocenném jednání.
Držel se zkrátka, krotil se a vztek si vybíjel při boxování do pytle. Jakmile se vybouřil, chytal mě kolem boků, vrčel mi do ucha jak ho doslova seru a vzápětí svůdně šeptal, jak to vlastně miluje a potřebuje.

Jekyll a Hyde, to byl on.

Ve chvílích, kdy se mu tělo lesklo od potu a on vybil veškerou agresi v garáži, vysazoval mě na nejbližší pevný povrch a trhal ze mě oblečení.
Než jsem si na něj zvykla, na jeho velikost, na to, jak je divoký, byl hodný. Nechával mi velení, kontroloval se... Ale pak? A stačilo k tomu jen mé, nevinné pozlobení.
Přišel z práce, vzteklý už jen podle sms a stěžování si v nich, jak ho Mood sere a já se rozhodla jej povzbudit.
Dá se říct, že jsem se na něj vrhla rovnou mezi dveřmi. Poprvé si mě vzal opřenou o zeď a já se mohla ukřičet.
Od toho dne mi předváděl, že je dominantní. Když už musel brát v potaz moje názory, v posteli mi předváděl, kdo koho poslouchá a já se nemohla bránit..
Byl hrubý, byl divoký, ale nikdy neudělal nic, co by mě zabolelo tak, že bych se rozbrečela nebo mě při sexu zbil. Všechny modřinky, které jsem na těle měla, byly jen od jeho rtů.

Dvě měsíce Itálie a konečně se to vše urovnalo. Žádné hádky, jen nefalšovaná, z obou stran pubertální zamilovanost.

Táta volal obden, buď mně nebo Zaynovi a my svorně lhali, jak nám to po kamarádské stránce šlape. Informace o Stelle, že je prozatím v pořádku, ale musí se podrobit ještě nějakým testům, pak proběhne operace a bude tam ještě nějakou dobu, nám zvedaly náladu a stejně tak znásobovaly dobu, kterou můžeme spolu být.
Nechtěla jsem od něj. Děsil mě tátův návrat a fakt, že budu pak muset být doma. Nechtěla jsem se tam vrátit.
I přes ty hádky tady, Zayn dělal všechno proto, abych ho milovala. Nosil mi růže, chodili jsme na večeře, do kina, bral mě na víkendy mimo město...

Poté, co mi řekl, že by chtěl vztah, mě nechal do konce týdne doma. Sám do práce nešel a zavolal jen nějaké sekretářce, že má nohu v ortéze a nedorazí. Nebyla to úplně pravda. Kotník mu do druhého dne splaskl, ale... Dny i noci jsme strávili v posteli a vylezli jen ve chvílích, kdy jsme potřebovali jídlo nebo si odskočit.

**************************************************
Děkuju :o) ♥♥♥