Fragile Rose

~18~

Zayn

To jak křičela, jak byla smířena... Nemohl jsem si ji vzít. Vrátily se mi v hlavě všechny ty roky, kdy moji drogově závislí rodiče vydělávali peníze matčiným tělem. Otec mě nutil být u toho, Cieru schovával, aby ji někdo nechtěl, ale já se musel dívat.
Viděl jsem věci, o kterých nemá malé dítě ponětí, že existují. Slyšel jsem slova, křik, nadávky... Matčin pláč a prosby k otci, aby zasáhl. Že ji to bolí, že to není příjemné... Jen odsekával, ať drží hubu a je poslušná.
Křičela bolestí u jednoho chlapa, když jich bylo několik, mohla se zbláznit a já taky. Nesměl jsem promluvit, jen jsem plakal a otec mi držel hlavu směrem na matku, abych vše důkladně věděl.

Viděl jsem, jak její chatrný tělo z drog, mělo mezi sebou několik chlapů.

„Vidíš to? Tomu se říká kouření! Až ti bude nějaká kurva klečet u nohou, tak ji ho narveš do huby a za dobrej job, ji zaplatíš! Taky ji platí... Za co myslíš, že máš tu mikču, co?" S odporem, ve svých šesti letech jsem se díval do tváře otce. Tuhle větu, jako mnoho dalších, jsem si pamatoval a věděl, že je nikdy nezapomenu.

Díval jsem se, jak matka kouří, zatímco plakala bolestí, kdy ji dva čuráci rvali penis do klína, zatímco ten další, byl pod ní a měl penis zasunutý v jejím zadku. Jako dítě jsem to neuměl popsat, otec mi to vysvětloval, ale já utíkal v myšlenkách pryč. Představoval jsem si rodinu, kde by mě měli rádi. Kde by se táta choval k mámě hezky...
Až časem jsem pochopil, že několik chlapů takových je. Že brání svoje ženy, vadí jim pohledy cizích mužů, ale výchova otce se u mě projevila. Stellin manžel mě nevychovával, byl jsem pro něj přítěží a nepředal mi nic dobrýho...
Byl jsem zmrd... Měl jsem výchovu otce a naučené chování těch, co šukali mou matku...

Pustil jsem Chloe a odešel. Musel jsem... Jinak bych ji hodně ublížil a pak bych toho litoval. U ní bych litoval, jo, velmi...

U sebe se oblékl a vypadl z domu. Seděl jsem v autě za městem a brečel. Bylo mi ze sebe samotného zle. To malý kuře, nevinná holka, co nikdy neměla kluka, co se nikdy nelíbala... Každá holka chce svoje poprvé prožít s někým, kdo ji miluje, kdo to udělá krásný, i když by ji to na začátku bolelo... Kdo ji vezme po sexu do náruče, dá ji pusu a řekne, že to bylo nádherný. Ona mu usne v náručí a ráno když se vzbudí, kluk ji bude pořád držet, probere se, dá ji pusu a zeptá se, jak se vyspala a pak se znovu pomilují...
Se mnou by toto nezažila.

K večeru, jak se setmělo, jsem nechal auto stát kousek od domu a pěšky šel do jednoho z klubů, co byl mému domu nejblíž. Zbořil jsem se, bylo mi zle už tam, ale cestou domů si koupil v malé hospůdce, kam chodili bezďáci, flašku a než jsem došel domů, tak ji vypil. Před bránou se pozvracel a dopotácel se domů.
Nějakým způsobem jsem vylezl schody a snažil se dostat ke Chloe. Měla zamknuto a já mohl do dveří jen mlátit. Klíč jsem nebyl schopný do zámku dostat a nakonec jej ve vzteku zlomil.
Vědomí, že mám dole v baru další flašky mě nutilo zpět dolů. Jenže sotva jsem došlápl na první, noha se mi podlomila a já padal z těch zkurvených schodů...

S bolestí hlavy, nateklým kotníkem a s chvilkovou ztrátou orientace, jsem civěl na dveře, na které jsem viděl a nechápal, kde to jsem. Až po několika minutách, během kterých jsem byl schopný se doplazit zpět ke schodům a posadit se na první schod, jsem si začal vzpomínat.
Polohlasem jsem opakoval, jak se jmenuju, kolik mi je, co dělám za práci... Otřes mozku jsem zjevně neměl, ale sílu jít do ložnice taky ne.
S kotníkem jsem něco měl, asi byl podvrtnutý a vstát, znamenalo prožít několik vteřin šílené bolesti. Opřel jsem o zeď a zavřel oči. Spát mi nešlo, ale představil jsem si Chloe. Jak byla zděšená, jak se mě bála...

Křehká růžička, skleníková růže...

Usnul jsem a vzbudil se pocitem, že se na mě někdo dívá. Skrze řase jsem spatřil Růžičku. Měla v očích bolest, skenovala mě pohledem...
„Co Růžičko, myslíš, že tě teď ojedu?" Lekne se, udělá krok vzad a spadne. Dívá se na mě ze země a jistě přemýšlí, jestli vystartuju a ošukám ji na podlaze v hale.
Zavrčel jsem, vytáhl se na nohy a došmatlal ten necelý metr k ní.  „Chyť se... Je mi zle, že nejsem schopný ani nahoru jít, natož tě ošukat." Vytáhl jsem ji na nohy a kolem pasu se mi omotala její ruka. Chytla mě druhou za bradu a zavrtěla hlavou.

„Tvůj táta byl hajzl... Nemusíš být jako on. Stella a její manžel-" „Její manžel byl stejný kokot jako můj otec. Myslím-myslím že to on může za zmizení Ciery." Zašeptal jsem a pohlédl na ni. Ustrnula, měla v očích snad ještě větší hrůzu, než se mnou nahoře.
„Omlouvám se... Chloe, prosím... Já neumím být hodnej. Zkoušel jsem to, ale... Neumím to! Já jsem ten, co velí a baba je pro mě jen zboží. Jen kurva, kterou ošukám a pošlu do hajzlu. Neumím mít rád někoho... Nejsem takový. Nikdy nebudu." Sypu si popel na hlavu. Jsem střízlivý, chlast ze mě nemluví, ale asi bych sám sobě i tak nevěřil.

„Líbala jsem tě, protože se mi to líbilo." Zašeptá a něžně se usměje. „Bylo-bylo to hezký. Všechno takový být může. Můžeš být hodnej, na mě... Nemusíš mi ubližovat. Nemusíš si mě brát násilím, můžeš být dominantní, ale ne tak, jak to znáš ty. Zayne... To je ti opravdu jedno, že bys mě znásilnil? Holku, co to nikdy nedělala?" Semknu víčka a zavrtím hlavou. Moje ségra byla taky nevinná...

„Kdybych pak vychladl a podíval se na tvý oči... Ne... Litoval bych toho. Jsem zmrd Chloe, nemáš tu se mnou být. Byla chyba, že jsem dovolil Alanovi, že mi tě má dát. Že tě budu hlídat... Chápu, proč tě hlídá. Kdyby věděl, v jakém jsi nebezpečí, když mi tě svěřil..."

„Podívej se mi do očí a slib, že mi neublížíš. Nic si nemusíš brát násilím, nemusí to tak být... Já nechci být jinde, ani se o tebe nechci dělit. Proto jsem řekla Kate, že ji tady nechceš... Měla jsem strach, že ti poleze do postele..." Uchechtla se a zvedla hlavu.
„Být s tebou, pro mě znamená svobodu. Neznám to... Nic! Neuměla jsem se ani líbat a tys mě do toho hodil... Já se nechci bát, nechci, abys mě znásilnil, jen proto, že tvůj otec byl hajzl. Byl... A Stellin manžel zjevně taky, ale je to minulost. My dva jsme přece něco jinýho. Jsem malá holka, ale... Právě proto chci něco jinýho, než děvka nebo žena, která má tolik co ty. Copak-copak se nezměníš, ani kvůli mně?" 

***********************************************
Děkuju :o) ♥♥♥