Fragile Rose

~48~

Zayn

„Stello, o čem to mluvíš?"
„Zayne! Vždycky jsi byl zmetek! Po smrti Ciery... Chápala jsem to. Chápala jsem tvoje vrtochy s děvkama... Ale...! Byl jsi tu několikrát! A nikdy ne tady dole, ale s ní nahoře. Netvrď mi, že ji sem chodíš doučovat! Co měla znamenat ta tvá ruka dnes, hm?! Držel jsi ji až příliš nízko!" „Uklidni se." Unaveně jsem na Stellu pohlédl a litoval, že jsem se nenechal přemoct spánkem a nezůstal u Chloe.
„Jak to se mnou mluvíš?!" „Přestaň. Na. Mě. Řvát!" Zavrčím a Stella se konečně uklidní. Nejistě odstoupí a čeká na další reakci.
„Dobře, možná jsem tu byl. A?" „A? Zayne... Alan by tě zabil...!" „Jako proč?" „Jestli máš něco s Chloe...!" „Co bych s ní jako měl mít? Bydlela u mě, pomáhal jsem jí se školou, i teď když mi řekne, že něčemu nerozumí, tak se ji to snažím vysvětlit." „A ta ruka?!" Vybouchnu. Cítím to a vím, že za chvíli zařvu, že s ní píchám.
Využívám vteřiny pro uklidnění se, napálením cigarety.

„Co s ní? Držel jsem ji kolem boků." „Přestaň mi lhát!!!" Znovu jsem se měl k odchodu, už jsem civěl do chodby, kterou se dalo dojít ke schodům a setkal se s očima Chloe. Vyděšeně na mě hleděla a pak se její rtíky pohnuly. Kývla smířlivě a nejistě se usmála, trhajíc rameny, že je to vlastně už jedno.

„Tak jo..." Pokývám sám pro sebe hlavou a obrátím se k Stelle čelem.

„Fajn, je pravda to s doučováním. Pomáhám jí se školou a v mezičase, jí stíhám šukat. Jsi spokojená? Pravda umí být šokující, co?" „To nemyslíš vážně!?" Vydechla, po vteřinách ticha, které se zdály věčností.
„Myslí..." Chloe se mi objevila u boku a vklouzla mi pod paži. „Chodíme spolu a za tátův stav nemůže jen Mood... Ale i my dva."

Zatímco jsem já mluvil, uvědomoval jsem si, že Stella může reagovat stejně jako Alan. Slova Chloe ji dorazila, chytila se okraje stolu a hledala židli.

„Napij se... Stello, v pořádku?" „V pořádku?! Zayne..." Hlesla a vyděšeně na nás pohlédla.

„Nejste normální! Ani jeden! Chloe...!!! Jsi ještě malá holka a Zayne, ty máš pomýšlet na rodinu!" Pobaveně jsem se ušklíbl a podíval se na Chloe. Trhla rameny a klekla si k nohám Stelly.

„Víš, jako jedna z mála, jaký táta je... Nic jsem nemohla, sama z domu na krok to nehrozilo... Zní to hnusně, ale když jste spolu odjeli, se Zaynem se mi otevřel svět. Můžu všechno, můžu kamkoliv a... Myslíš, že jsem sama? Pokaždý je se mnou. Stello, prosím... Stůj při nás. Nevím, jak to pobere táta, ale jsi se mnou od mala, jsi pro mě moc důležitá a já stojím o tvou podporu." Moc dobře jsem neviděl na její tvář, ale bylo mi jasné, že má v očích naději, že ji v očích tančí plamínky a něžně se přitom usmívá.
„Já nic nevím." Vydechne Stella, po několika minutách ticha. Dívala se jen na Chloe, mně nevěnovala ani pohled. Nestál jsem ji za to.
„Nic o vás nevím!" Odstrčila dlaně Chloe ze svých kolenou, s překvapující mrštností se zvedla ze židle a než jsem se stačil nadechnout, dveře od jejího pokoje silně bouchly.
Ticho, co se kolem nás rozlilo, tížilo a nedovolovalo mi, se pořádně nadechnout.

„Asi při nás nebude..." Do mé dlaně vsunula Chloe tu svou a uslzeně se usmála. „Pojedeme domů? S tátou-s tátou to pak vyřešíme, ale..." Krčí rameny, souhlasím, pomáhám jí sbalit věci a když s otazníky v očích zašeptá, jestli musí chodit do školy, s úsměvem vrtím hlavou.

„Objednáme si něco k jídlu?" Po sprše jsme vlezli do postele, zapnuli film a jen jsem jí k sobě tiskl. „Co bys chtěla? Pizzu? Čínu? Hm?" „ Pizzu." „Ok."
Najedli jsme se v posteli, já pak skopl krabici na zem a zhluboka vydechl.

„Jsi plný?" „Hm... Mělas jen velký oči... Sotva dva trojúhelníky a zbytek abych zvládl- plný?" Zachichotá se, líně se přetočí na bříško a přehodí přese mě nohu. „Jsi?" „Musím odpovídat?" „Takže, půjdeme jen tak spát?" „Chceš se, mhm, milovat?" „Jo..." Zvážní a zvedne se na lokti. „Mrzí mě, jak to bere Stella, mrzí mě, že je táta v nemocnici a můžeme jen doufat, že až se spraví, tak nás pochopí a nechá nás být a Stella, na to konto, to taky akceptuje. Ale... Teď na to prostě myslet nechci." Věnuje mi náznak omluvně zahanbeného úsměvu a zakousne se mi do brady.
„Nebo ty nechceš?" „Chci pořád, to snad víš." Skousne si ret a pozvedne obočí. „Nebyl jsi ale s jinou, že ne?" „Kdyby jo, co bys udělala?" „Hm... Zabila bych ji, a tobě- Kecám. Urvala bych ti penis a udělala ti ze života peklo." Vybuchl jsem smíchy a stáhl ji pod sebe.
„Nechtěl jsem si říct o sex, nevěděl jsem, jestli to chceš. Ale když to vím... Prošukáme noc?" „Ještě před chvilkou, jsi sex nazýval milováním... Nadrženečku." Vyprskne smíchy a spokojeně zapřede, sotva se jí posunu mezi nohy...

Se samolibým úsměvem, jsem ji hladil po zádech. Zhroutila se na mně, oddechovala a s tichounkým syknutím nazvedla pánev a znovu sykla.

„Vyčerpaná?" „Trošku." Políbí mě na hruď a spokojeně se na mně uvelebí. „A ty jsi spokojený?" „To je blbej dotaz... Vždycky jsem spokojený, kočičko." Zapřede, sklouzne ze mě a jen kolem mě omotá ruce i nohu.
„Ne, Zaynie... Pauzu." S tichým smíchem mi chytá ruku, kterou se ji snažím sáhnout znovu mezi nohy a uplácí mě polibky.
Po chvíli začíná zmáhat únava i mě a usneme, asi nějak naráz.Ráno ji s pitomým úsměvem sleduju. Je sladká, spokojeně oddechuje a nic ji netrápí. Ze spánku zavrní, když ji k sobě přitáhnu a schovám ji v náruči. Znovu usnu, o dvě hodiny později se budím v ložnici sám a sotva vyjdu na chodbu, uhodí mě do nosu vůně pečeného masa...

„Pohlídáš to? Zavolám do špitálu..." Zapnula znovu sporák a s protáčením panenek a pobaveným úšklebkem, si spravovala kalhotky. No co, neměla se ohnout zrovna ve chvíli, kdy jsem vešel.
„Co za to?" „Odměnu sis už vybral." „Tseh... Stejně tě ošukám ještě několikrát." Houkl jsem pobaveně a poléval maso...

„...Aha... Takže-takže za ním nesmíme?" Opřel jsem se o zárubeň a s narůstajícím pocitem podezření, jsem se na Chloe díval. Seděl na schodku, objímala si jednou rukou nohy a slabě se chvěla.

„Jo... Tak děkuju. Na shledanou."

„Lásko, co se stalo? Co je s Alanem?" „Probral se." Aniž by se otočila, shrbila se, objala si kolena druhou rukou a zahleděla se před sebe. „A nechce mě vidět." „Cože?!" „Probral se dnes ráno, kolem sedmé... Doktoři už za ním byli, nevím, jak na tom je. Řekli mu, že mají kontakt na dceru a on jim řekl, že si nepřeje, aby mi řekli jak na tom je, nic prostě... Nesmím za ním ani přijít."

****************************************
Děkuju! ♥♥♥♥