SHOELACES | jjk ✔

deset

"Yoongi hyung?"

Jungkook to nechtěl řešit před ostatními, navíc si dovedl živě představit, jak zvědavě natahují své hlavy a chtějí slyšet každé slovo, protože si samozřejmě nemohli nevšimnout, že se mezi Yoongim a Jungkookem stalo něco ne zrovna dobrého vzhledem k tomu, jak se k sobě poslední dny chovali. 

"Mohl bys prosím?" řekl a kývl směrem ke dveřím. Yoongi jeho gesto pochopil a souhlasně přikývl hlavou. Bylo mu jasné, o čem s ním chce Jungkook mluvit.

Yumi.

Pořád na něj byl naštvaný. Lhal jí a to se mu nelíbilo. S Jungkookem sice neměl žádný problém, zná ho a taky ví, jaký je, pro to si byl jistý, že by Yumi rozhodně nic špatného neudělal, ale co ho iritovalo byl fakt, do jaké situace dívku postavil. Ano, nemluvil s ní o tom, nevyptával se, protože odpovědi si stejně dovedl sám od sebe vyvodit a to byl právě ten problém. Měl o ni jednoduše strach.

Yoongi za sebou zavřel dveře od šatny, o které se vzápětí opřel a čekal, až Jungkook začne.

"Omlouvám se," řekl. "Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo. Ale nenapadlo mě, že..."

"Že se na tebe naštvu?" dopověděl Yoongi a Jungkook přikývl.

"Nezlobím se na tebe. Už ne."

"Já jen že... udělal jsem to s dobrým úmyslem, víš? Vždyť já to viděl. To, co se stalo."

Nesnášel tyhle věci moc dobře. Měl hodně špatných zkušeností, a taky proto věděl, jaké to je a jak se daný člověk může cítit. Z toho vědomí mu bylo špatně.

"A já ti děkuju za to, co jsi udělal. Vážně. Ale příště to nech na mě."

"Nemohl jsi udělat nic," namítl však Jungkook. "V obou situacích."

"A je to snad má vina?" vyhrkl poněkud podrážděně. "Podívej, Jungkooku," řekl vzápětí klidněji. "Nebudu ti nic vysvětlovat, ostatně to ani není tvoje věc a já nemám žádný důvod, proč bych měl něco takového udělat. Yumi ale není jako ostatní, co ji znám, vždycky to tak bylo a myslím, že i bude. Nejspíš sis toho i všiml, předpokládám. Ber proto alespoň tohle na vědomí, ano? Jinak bys mohl zničit spoustu věcí a věř, že by to nakonec byla ona, na jejíž stranu bych se postavil. I když jsi jedním z mých nejlepších přátel."

"Jenže ani já... nejsem jako ostatní," zamumlal Jungkook. 

"Já vím." Yoongi slabě přikývl, přičemž mu položil ruku na rameno. "A právě z toho důvodu ti tohle všechno říkám. Taky mi na tobě záleží, jsi jako mladší brácha. Neodháním tě proto, abych ti ublížil. Myslím to dobře, jasný?"

"Jasný."

"Super," usmál se Yoongi a svou ruku zase spustil. "Všechno dobrý?"

"Jo, všechno dobrý."

Jungkook se snažil pochopit všechna jeho slova, ale Yoongi jako by pro něj mluvil v hádankách. Nepochyboval o něm, to rozhodně ne. Věřil mu, protože Yoongi není zlý člověk a nedělá podrazy. Neznal však příčinu toho, jakým způsobem vysvětloval svůj postoj k němu, k ní a k celé situaci. 

"A Kooku?"

Vrátil k němu pohled.

"Taky se omlouvám. Nechoval jsem se k tobě zrovna nejlíp. Mrzí mě to."

"To je v pohodě," zamumlal Jungkook s jemným úsměvem. 

***

"To bylo skvělý!" povykoval nadšeně Hoseok. "Určitě to máme v kapse."

Všichni se smáli nad jeho radostí, ale sami se nacházeli v jakési vlně euforie, na níž se vezli společně, protože to byli přece oni všichni, kdo to zvládli a vystoupili jak nejlépe mohli.

"Jak dlouho teď budeme muset čekat?" zeptal se Jimin.

"To nevím," odpověděl Namjoon. "Ale asi bude chvíli trvat než dají dohromady výsledky a tak."

Z debaty je vyrušilo až zaklepání na dveře.

"To bude Yumi!" vyhrkl Yoongi, načež se vyzdvihl na nohy a šel dívce otevřít.

"Doufám, že ta holka nejde s prázdnou," poznamenal Seokjin a Yoongi se zasmál.

"Jasně, že nejde."

Yumi se ani nenadála, když jí Yoongi otevřel dveře a všichni se na ni doslova sesypali, berouc jí tašky s jídlem z rukou i krabici s donuty. 

"Eh, promiň." Ušklíbl se Yoongi. "Asi jim trochu vytrávilo."

Yumi jen pokývala hlavou a usmála se na něj. A on hned pochopil. Nebyl to úsměv, který u ní vídával běžně.

"Já vím, byl jsem úžasný."

Yumi protočila oči, no nakonec souhlasně pokývala hlavou.

"Tyhle donuty," ozval se najednou Jimin, "jestli mi je budeš nosit každý den, tak si tě bez váhání vezmu za ženu."

Yumi se pobaveně usmála. Jak je možný, že za jídlo jsou lidi schopný slíbit prakticky všechno?

"V tom případě si nech na oboje zajít chuť," ozval se však Yoongi a Jimin se na něj zamračil.

"Mně fakt není nikdy nic dopřáno," zamumlal si pro sebe, no Yoongi se ho už nadále rozhodl ignorovat.

"Počkáš tu s námi na výsledky?" zeptal se Yumi, od níž se jí dostalo opět souhlasné reakce.

"Tak fajn, teď si jdu taky něco vzít, nebo umřu hlady."

Yumi pak jen sledovala, jak se všichni doslova cpou a stále vesele se baví nad svým vystoupením. Ale až na jednoho. Yumi ho chvilku pozorovala, než se rozhodla k němu přejít. Položila mu ruku na rameno a kývla hlavou směrem k ostatním. 

"Nechci jíst," odbyl ji však nepříjemně a její ruku setřásl.