SHOELACES | jjk ✔

třicet jedna

"Přestaň mě ignorovat, Jungkooku."

Přesně o tohle se Jungkook snažil celý den. Nevšímat si Yoongiho a toho, jak se s ním pokoušel bavit. Nejspíš v něm spatřoval spojence, v určitém směru ano, jenže věci se změnily během jedné noci, kdy Taehyung řekl pravdu o tom, jak je do toho jednoho velkého zmatku kolem Yumi zapleten. Postavit se však proti Yoongimu Jungkook nehodlal, on ostatně za nic ani nemohl, pouze se pokoušel bránit svou kamarádku a to mu přece nikdo vyčítat nemůže. A Jungkook, přestože věděl víc než předtím, se nadále nacházel ve slepé uličce. Slíbil totiž Taemu, že nikomu nic nepoví a že už rozhodně neřekne nic Yoongimu, no ten zase jeho pomoc očekával a hodlal jí očividně i využít. Nevěděl proto, jak se zachovat... 

"Promiň, Yoongi. Spěchám," pokoušel se vymluvit, no nepodařilo se.

"Spěcháš? A kam, prosím tě? Nekecej mi, a radši řekni, co se ksakru děje."

"Fajn."

"Nevěřím tomu, že to najednou bylo tak jednoduchý." Podezřívavě si jej Yoongi měřil. 

"Však netvrdím, že tě svými slovy potěším," namítl Jungkook. 

"Myslel jsem, že máme určitou dohodu."

"Já vím," uznal. "Jenže jsem tak trochu změnil názor. Nejspíš se na mě naštveš a jo, beru to, jen bych byl rád, kdyby ses to alespoň pokusil pochopit."

"A budeme to řešit tady? Protože školní chodba mi nepřijde jako zrovna nejideálnější místo."

"Jak chceš." Pokrčil Jungkook rameny, jelikož jemu to bylo vážně jedno. Tak jako tak, vyjde to nastejno, to věděl.

***

"Něco jsi zjistil, že? O Yumi a Taehyungovi."

"No... jde totiž o to, že si myslím, že bychom to měli přestat řešit. Je dva."

"Cože?" vyhrkl Yoongi. "Proč jako?"

"Protože by to k ničemu dobrému nevedlo," odvětil Jungkook. "A věř mi. Neříkal bych to, kdybych si tím nebyl jistý. Akorát by mu to ublížilo."

"Jako Taehyungovi?" Odfrkl Yoongi. "Si ze mě děláš legraci, ne?"

"Nemám k tomu důvod."

Yoongi chvíli mlčel, no pak se hořce usmál.

"Mohlo mě vlastně napadnout, že budeš nakonec na jeho straně."

"Tady ale vůbec nejde o to, na čí straně jsem. Nejde o mě, o tebe a ani o Taehyunga. Yumi je ta, které by ses měl ptát."

Jungkook věděl, že to jediné, co se chce Yoongi dozvědět, je důvod, proč Yumi nemluví. Taky věděl, že se jí už bezpočetně krát ptal a že nikdy nedostal odpověď, žádné vysvětlení a to jej jistě frustrovalo. Chápal to. Chápal to moc dobře, ale ne vždy je snadné mluvit o tom zlém, co se stalo a nebát se toho, že vás vlastní vzpomínky zruinují. To znal z vlastní zkušenosti, a proto ocenil to, že se mu Taehyung otevřel i navzdory tomu, že lehké to pro něj nebylo. A tak jej hodlal podpořit.

"Myslíš si, že jsem to neudělal? Víš jaké to vůbec je? Ptát se s vědomím, že ti nikdy neodpoví, protože nemůže? Protože ani nechce, jelikož jsou způsoby, jak by mohla, ale ne? Došel jsem už do takové fáze zoufalství, že její hlas slyším, i když to není reálné."

Jako tenkrát, když Jungkook omdlel. Tehdy měl za to, že vyslovila jeho jméno, no ten malý plamínek naděje byl velmi rychle uhašen.

"Snažím se s ní nějak komunikovat, ale všechno je zbytečné. Prosím ji. Vždycky se ale totálně uzavře... Doufal jsem tak, že Taehyung by mě mohl k něčemu dovést, i když mě naštvalo, jak se choval."

"Yoongi..."

"Přijdu si hrozně uboze. Chtěl bych Yumi nějak vrátit to, jak mi tehdy pomohla, jelikož vím, že se trápí kvůli spoustě věcem, no nemám k tomu jedinou možnost. Proto se snažím zjišťovat co můžu. Mám za to, že by stačilo málo. Prostě cokoli."

"Nejspíš se bojí. Ale pokud existuje člověk, kterému by se mohla svěřit a buď si jistý tím, že to udělat může, tak jsi to ty. Jdi za ní a nenech se odradit. To, že slyšíš její hlas, nemusí být ze zoufalství."

"Cože?"

"Víc pro tebe udělat nemůžu."

"Proč mi jednoduše neřekneš, co všechno víš?"

Zněl zoufale.

Jenže Jungkook nebyl ten, kdo by měl cokoli vysvětlovat. A rozhodně nebyl tím, kdo byl měl říct, že Yumi mluvit opravdu pouze nechce.

To musí udělat ona sama. Protože on na to nemá žádné právo. Je to mezi Yoongim a Yumi.

"A co Taehyung?"

"Promluv si i s ním."

"Skvěle," zamumlal Yoongi.

"Ber to tak, že ani ty své problémy a tajemství nevykládáš na potkání. A oni pro to mají stejný důvod jako ty."

"A co teprve tvá tajemství, že?" optal se Yoongi rýpavě. Mluvilo z něj naštvání, to bylo Kookovi jasné.

"Jde akorát o ten princip. Já s tímhle přece nijak nesouvisím."

"To si jen myslíš."

I tak byl Jungkook přesvědčen o opaku. On v tom trojúhelníku Yoongi Yumi Taehyung neměl co dělat.