Výkupné (S.M.)

O P I L O S T

*Samantha*

"Kam to jedeme?" optám se zvědavě.

"Nech se překvapit."

Jen si povzdychnu a dále pozoruji krajinu, kterou míjíme.

"Je to ještě daleko?"

"Ne, už tam budeme," pousměje se a zatočí volantem doleva.

Zaparkujeme poblíž pláže, vystoupíme z auta a zamíříme směrem k moři. Cítím slané, osvěžující ovzduší. Fouká lehký vítr a pohrává si s mými vlasy.

"Škoda, že jsem si nevzala plavky," řeknu, když se mi naskytne pohled na nekonečnou, rozlehlou modř.

"Pojď," natáhne ke mně svou paži a čeká, že se jí chytnu.

Chvíli váhám, ale nakonec si svou dlaň schoulím do té jeho a nechám se vést.

"Kam mě to vedeš?"

"Ty máš tolik otázek," zasměje se.

To má pravdu. Mám nespočet otázek, na které neznám odpověď.

"Tady pozor," upozorní mě, když procházíme podél strmých útesů.

Došli jsme k menší, liduprázdné pláži. Cesta tady je dost krkolomná, a proto sem nejspíš nikdo nechodí. Možná o tady tom místě ani nikdo neví, a jestli ano, tak jen pár lidí.

"Páni," vydechnu okouzleně.

"Chodívám sem přemýšlet," rozhlédne se kolem a zastrčí si dlaně do zadních kapes u svých kalhot.

"Je to tady krásné. Takové útulné a tiché," postavím se vedle něj, "proč jsi mě tady bral?" pokrčím obočí a pohlédnu na azurově modré moře.

"Proč ne?"

"Je to tvé místo a já tu nemám co dělat."

"Nepatří mi to tady."

"Já vím, ale-"

"Žádné ale, udělal jsem to, co jsem udělat chtěl," skočí mi do řeči.

Posadila jsem se na velký kámen a zaposlouchala se do šumu moře. Shawn se usadil kousek vedle mě, pokrčil nohy a opřel si o kolena své paže. Nenápadně ho pozoruji. Je tak krásný, ale já mu prostě nemůžu a nechci podlehnout. Musím být silná a držet se, zjistit, co přede mnou skrývá.

*Shawn*

Tohle místo mám opravdu rád a nikdy jsem tady nikoho nevzal. Nechápu, proč jsem tu bral zrovna ji. Není pro mě ničím výjimečná, i když si to možná jen namlouvám. Zajímá mě, co s ní ten sráč chce udělat. Je mi jí líto, myslím, že si to nezaslouží, ale já to zkrátka musím udělat, jinak vše špatně skončí pro mou rodinu. Ta holka ve mně vyvolává zvláštní pocit. Nechápu to, jelikož jsem měl po svém boku mnohem atraktivnější a sympatičtější dívky. Sam je ale něčím zvláštní. Nechci nad ní už přemýšlet. Musím se soustředit na práci.

*Samantha*

"Chceš už jet domů?" optá se mě Shawn, když se vracíme k autu.

"Nechtěl bys zajít do nějakého klubu?"

Nemůžu uvěřit tomu, co jsem to právě řekla. Kluby pro mě byly vždy místo, kde jsem chodívala jen z donucení.

"Ty by jsi chtěla?"

"No.. Asi jo."

"Tak dobře," uculí se.