Výkupné (S.M.)

O S M N Á C T I N Y

*Samantha* 
*O několik dní později*

Ráno. Už jsem po snídani a právě si čistím zuby v každodenní rutině. Pokud vše vyjde podle plánu, dnešek bude dokonalý. Faith pořádá oslavu svých osmnáctých narozenin. Jelikož já a Harry máme na starost pomoc s přípravami, už za hodinu musíme vyzvednout několik druhů zákusků v místní cukrárně. Sice nejsem obzvlášť společenský typ, čímž myslím, že nemám ráda sešlosti, kde je plno neznámých lidí, ale i přesto se na dnešek těším.

Vlasy si spletu do svého obvyklého účesu, kterým je drdol, lehce se nalíčím a obléknu se do obyčejných šortek s vysokým pasem, bílého tílka a přes ramena si přehodím letní, květovaný kardigan.

Zničehonic se ozve hlasité zatroubení auta. Popadnu proto svou kabelku, nazuji si pudrové sandálky na vysokém podpatku a rozejdu se k černému autu, ve kterém už nedočkavě sedí Harry.

"Ahoj" Uculím se ihned, jakmile se usadím na místo spolujezdce.

"Sluší ti to." Podotkne.

"Jako vždy" Zahihňám se, přičemž zapnu autorádio na naší oblíbené stanici.

Celou cestu si pobrukujeme, občas prohodíme nějaká bezvýznamná slova, ale náplní konverzace je vesměs pouze můj falešný zpěv.

Zaparkujeme před vyhlášenou cukrárnou s těmi nejlepšími cupcaky a medovými řezy. Kdyby tady neměli tak rušno, chodívala bych sem možná častěji než do Bidwell Perku, ale na můj vkus je tady moc lidí a neukázněných turistů.

"Dobrý den" Pousměji na mladého muže stojícího za pultem.

Překrásně to tady voní medem, marcipánem a čerstvým ovocem. Za sklem vitríny jsou vidět malé dorty, všelijaké zákusky a především ony vyhlášené cupcaky. Když se nadechnu podruhé, ucítím karamel, čokoládu a poctivou domácí šlehačku. Tento středně velký krámek působí útulně, luxusně a taky velice příjemně. Slečna stojící u přístroje na horkou čokoládu je oblečená v lehkých, bílých šatech, kolem pasu má uvázanou růžovo- bílou zástěru s krajkovým lemováním a hlavu jí zdobí klobouček podobný těm, které nosí letušky, rozdíl je nejspíš jen v barvě sladěné se zástěrou. Muž, kterého jsem při vchodu do krámu pozdravila, má bílé kalhoty, bílé tričko s krátkými rukávy, límečkem a knoflíky a na hlavě má tu samou čepici, jako již zmíněná slečna, pouze v bílé barvě.

"Dobrý" Do široka se na mě usměje a odhalí tak své sněhobílé zuby.
"Co to bude?"

"Jdu si vyzvednout těch padesát zákusků."

"Erin, máš tu ty zákusky pro slečnu Clarksonovou?" Zeptá se muž ženy aranžující tácek s čokoládovým dortíkem.

Nejprve se zarazím, když mladý muž vysloví nesprávné příjmení, ale ihned si uvědomím, že je jméno napsáno na Faith.

"Jo, jsou vzadu."

Sečtěle vypadající muž přikývne a už za malou chvíli přede mě na pult pokládá bílé krabice se zákusky.

"Je to všechno?"

"Ano."

"Dělá to devadesát čtyři dolarů."

Ohromí mě, kolik peněz dává Faith pouze za zákusky. Své překvapení nedávám znát a s úsměvem na tváři mu podám požadované bankovky.

"Chcete pomoci s těmi krabicemi?" Optá se mile.

"Jestli byste mohl."

"Určitě." Vezme sloup složený ze tří krabic, tudíž já vezmu pouze dvě a společně dojdeme k autu, kde vyčkává Harry.