B E Z P E Č N É M Í S T O

4.6K 330 47
                                    

*Samantha*

Probudím se v cizí místnosti. Ležím ve velké posteli, zamotaná v huňaté dece. Když říkám zamotaná, myslím doopravdy zašmodrchaná. Tohle je nejspíš to bezpečné místo, o kterém Shawn mluvil. Vstanu z postele a dojdu ke dveřím. Jakmile je otevřu, ocitnu se na úzké chodbě, která je na protější straně ohraničená zábradlím. Pohlédnu dolů přes ono zábradlí a spatřím kuchyň propojenou s obývacím pokojem, ale po Shawnovi není ani stopy. Sejdu schody a pozorně se rozhlédnu po celé místnosti. Mé oči utkví na dveřích přede mnou. Otevřu je a v ten moment se mým očím naskytne pohled na nahého Shawna ve sprše. Leknu se a rychle ony dveře zase zabouchnu. Mé tváře naberou karmínově rudou barvu, cítím se trapně. Opřu se o zeď a snažím se to rozdýchat.

Ihned co Shawn vyjde z koupelny, začnu se panicky omlouvat, "promiň. J- já- měla jsem zaklepat. Nechtěla jsem-"

Shawn záporně kroutí hlavou, zatímco se široce usmívá. Jeho rty se spojí s mými a já nemám šanci dále klábosit.

"Už ses tady porozhlédla?" optá se mě zvědavě a zamluví tak to předešlé téma.

"Ne tak úplně."

"Je to tady malé, ale snad-"

"Líbí se mi tady," skočím mu do řeči.

Roztomile se uculí a zamíří směrem ke schodům.

"Kam jdeš?"

"Nahoru, obléct se," zasměje se a já si až teď všimnu, že je jen v boxerkách.

"A-aha, jo jasně," opět se začnu červenat.

Otřesu se zimou, proto se instinktivně popadnu za své holé paže. Rozhlédnu se kolem sebe a mírně se pousměji. Jsem tady poprvé, ale připadám si, jako bych tu žila roky. Cítím se tady příjemně a útulně.

Zaslechnu Shawnův hlas, a proto zpozorním.

"Říkali jsme, že až příští měsíc-.. Vždyť-.. Já fakt nemůžu-.. Mám-.. Tak fajn-.. Ne-.. Řekni Charliemu-.. Prostě říkám, že ne-.. Zase je po vašem-.. No okay, hned jsem tam."

"Sam?" přistoupí ke mně a vpije se svými čokoládovými bonbónky do mých očí.

"Hm?"

"Musím na chvíli odjet."

"Vážně musíš?"

"Moc mě to mrzí."

Jen kývnu na souhlas. Už jsem otrávená z jeho neustálých odchodů.

"Prosím, nikde odsud nechoď. Jsi tady v bezpečí, takže se nemusíš bát. Kdyby cokoliv, zavolej mi."

"Dobře."

"Vrátím se co nejdříve to půjde a zítra ti vše vynahradím."

Přikývnu a pokusím se o jakýsi úsměv.

"Tak ahoj," políbí mě na rty a pomalu se mi vytrácí z dohledu.

"Ahoj," špitnu a zrak sklopím k zemi.

***

Je něco kolem deváté večer a já jsem dostala hlad. Mé kroky tedy míří do kuchyně, kde se porozhlédnu, abych zjistila, co všechno se mi nabízí. Nakonec se rozhodnu pro tousty. Vytáhnou toaster a nechám ho rozehřát. Mezitím si připravím toustový chleba, který potřu kečupem a dám na něj plátky šunky a sýru. Pustím si MTV Hits, abych přitom mohla poslouchat hudbu a nepřipadala si tady tak sama. Zrovna hrají mou oblíbenou písničku, a tak si začnu zpívat.

"I'm in love with the shape of you. We push and pull like a magnet do......
Oh I Oh I Oh I...."

"I'm in love with your body," zaslechnu povědomý hlas u svého ucha a pocítím paže, které obepnou můj pas.

Krapet nadskočím, i když si vmžiku uvědomím, kdo za mnou stojí.

"Shawne! Nelekej mě tak!" zamračím se a vyndám z toasteru hotové tousty.

"Promiň princezno," políbí mě na krk.
"Co to kuchtíš?" vdechne tu lahodnou vůni a posadí mě na kuchyňskou linku.

"Tousty, chceš zkusit?" natáhnu svou ruku společně s toustem k jeho ústům.

Ukousne ho až ke konečkům mých prstů, takže ho prakticky sní úplně celý.

"Hej!" zahihňám se.

Nic neříká, jen se zasměje a vezme si další toust z talíře.

"Díky," oblízne si rty a práskne sebou na pohovku, "mám strašný hlad."

"Dělala jsem je s láskou."

"Tak proto jsou tak dobré."

Polichoceně se uculím, i když jsou to jen hloupé tousty a s plným talířem přicupitám k němu. Přitulím se k jeho hrudi a úlevně si povzdychnu, "jsem ráda, že už jsi tady."

"Taky jsem rád, že už můžu být s tebou."

"Co budeme dělat?" optám se zakusující se do křupavého chleba.

"Ještě nejsi unavená?"

"Ne, ty jo?"

"Ne," odpoví mi s plnou pusou.

"Mohli bychom-"

Nestačím doříct svou myšlenku, jelikož mi Shawn skočí do řeči, "chci ti něco ukázat!"

"A co?" položím talíř na stůl.

"Bude se ti tam líbit."

"Vždyť nikam nemůžu."

"Je večer a navíc nepojedeme do centra. To místo je opuštěné," radostí se usměje.

Natěšeně zajásám a rychle se běžím přichystat. Převlékli jsme se, nasedli do auta a vyjeli.
Tajuplná tma láskyplně objímá okolní krajinu ve svém náručí. Kolem nás není ani světýlko. Jedeme po silnici, která je uprostřed jakési pustiny. Krásná a tajemná noční obloha je plná zářících hvězd. Připadám si jako na dobrodružné výpravě.

"Zavři oči, už jsme skoro tam," promluví Shawn zničehonic.

Jen se uculím a oči zavřu. Jsem nedočkavá. Už chci být na místě.

"Nepodváděj!" zasměje se Shawn, když jedním očkem nenápadně pokukuju.

"Nepodvádím!" začnu se smát společně s ním a oči semknu pevně k sobě.

"Nesmíš je otevřít, dokud ti neřeknu," Shawnův úkol se pro mě zdá být velice těžký.

Mám dojem, že to zkrátka nedokážu vydržet, ale kousnu se a slíbím si, že  už se ani jednou nepodívám, proto přikývnu a nedočkavě se pousměji, když ucítím, že jsme právě zastavili.
Zaslechnu bouchnutí dveří od auta, pak krátké ticho a nakonec mě zastudí pohlazení větru, když Shawn otevře dveře spolujezdce. Jakmile mi pomůže na nohy, pocítím jeho dlaně na svých bocích, způsobí tak explozi v celém mém těle. Pomaličku jdeme dopředu. Jsem plná nedočkavosti.

"Připravená?" jeho horký dech dopadne na mou kůži.

"Jo!"

"Tak je otevři."

***

Snad se část líbila ((:

Budu vděčná za každý hlas, komentář a přečtení🙏💕.

Ahoj💕.

Výkupné (S.M.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat