L Í T O S T

2.4K 236 50
                                    

*Shawn*

Nervózně přešlapuji na místě a čekám na některého z doktorů, který mi oznámí Samanthin zdravotní stav. Snažím se uklidnit, ale marně, stále myslím na to nejhorší. Posadím se na plastovou židli, jelikož nedokáži pevně stát a začnu si mnout dlaně. Dělám to skoro vždy, když jsem nervózní. Když z místnosti, kde leží Samantha, vyjde muž v bílém, ostražitě k němu pohlédnu a čekám na cokoliv mi řekne.

"Dali jsme jí uklidňující prášky, takže teď v klidu leží a vypadá to, že alespoň na chvíli usne. Slečna Curleyová protrpěla silný náraz do hlavy, tudíž je pochopitelná ta bolest."

Se značnou úlevou přikývnu a než stačím cokoli říct, slova se ujme opět doktor.

"Je tady ještě něco, co by jste měl vědět" Chvíli se odmlčí a pohlédne do svých papírů.

Zamrazí mě po celém těle a opět mě přepadne jakási slabost. Zrakem hypnotizuji jeho rty a čekám dokud se neotevřou, aby vypustily slova, která mi oznámí ono tajemství.

"Vaše přítelkyně měla závažné poranění břicha a bohužel jsme museli chirurgicky odstranit levý vaječník, při neštěstí přišla také o vejcovod, takže dříve nebo později bude snaha o dítě zbytečná. Je nám to neskutečně líto, ale jsme rádi, že jsme ji udrželi při životě. Slečna Curleyová na tom ještě nebyla tak dobře, abychom jí to mohli oznámit, tudíž nic netuší."

Mlčím. Jsem v šoku. Do očí mi vhrknou slzy, které bez ostychu pustím na povrch. Vím, že to Sam ublíží. Zlomí ji to. Je strašné, když vím, že pro ni nemůžu nic udělat. Potichu vejdu zpátky na JIPku a posadím se na židli vedle Samanthiny postele.

Sam se na mě pousměje a pevně mě chytí za ruku. Oči má přivřené, je omámená těma práškama.

"Tečou ti slzy.." Řekne tak tiše a křehce, jako kdyby mi svými slovy mohla ublížit.

"Bál jsem se o tebe"

"Jsem v pořádku"

"Já vím.. Jsi moje silná a statečná holka"

"Těším se domů"

"Už brzy se tam zase vrátíš.. Teď by ses měla prospat"

Přikývne, nechá spadnout svá oční víčka a ještě pevněji stiskne mou dlaň.
Kéž by se to nemusela nikdy dozvědět nebo v lepším případě se to celé nikdy nestalo.

Vím, že si to bude vyčítat. Bude naštvaná především na sebe, i když za nic nemůže. Kdybych jenom mohl onu lítost nést za Sam. Nechci ji opět vidět smutnou. Je tak mladá a už prochází tolikati životními zkouškami. Kéž by mohla mít ty běžné životní překážky, jako je výběr školy nebo povolání, rozchody, dosáhnutí celoživotního cíle, růst v zaměstnání a tak dále, jenomže ona si díky mně prodělala mnohem těžší životní zkoušky. Dokud mě neznala, žila obyčejný, ničím nerušený a šťastný život.

***

"Ahoj" Přivítala mě máma, když jsem se vrátil domů.

Pozdrav jsem jí opětoval, přičemž jsem nakoukl do obývacího pokoje, kde seděla a sledovala ponuré televizní noviny.

"Jak je na tom Sam?"

"Jak se to vezme" Přešel jsem do kuchyně a rukama se pevně zapřel o mramorový ostrůvek.

"Jak to myslíš?" Postavila se vedle mě a zaujatým tónem v hlase mi položila nechápavou otázku.

"Už jí je dobře, má jen bolesti hlavy, což je prý pochopitelné, když protrpěla tak silný náraz do hlavy."

"Potom nechápu, proč se tváříš takhle"

"Nevím, co přesně se stalo, ale Sam  přišla o levý vaječník a vejcovod, takže už nikdy nebude moci mít děti"

Máma zbledla a semkla rty.
"To mě moc mrzí zlatíčko" Pevně mě objala, přičemž mi ukáplo pár slz na její rameno.

Pamatuji si chvíle, když jsem se ztrácel v jejím objetí, to jak mě konějšila a líbala mé tváře. Teď mi připadá tak drobná a křehká, to ona se v mém objetí ztrácí.

"Jak to nese chudinka?" Zeptala se, když se odtáhla a já si všiml pramínku vody, který jí stékal po tváři.

"Ještě to neví.."

"Ze začátku ji to bude bolet, ale časem se s tím smíří." Svou studenou rukou mi odhrnula vlasy z čela.

Máma měla vždycky studené ruce, ale zato hebké a plné mateřské něhy.

"Bojím se, že se s tím nesmíří nikdy.."

"To poznáme časem."

"Proč zrovna Sam?" Zamumlal jsem po chvíli.

"Je mi jí strašně líto.. Bude trvat než to přetrpí. Stala se jí věc, která by zasáhla každou ženu.." Setře si z tváří slzy a záporně zakroutí hlavou.

Naposledy ji pevně obejmu, líbnu ji na čelo a bezeslov zmizím ve svém pokoji.

***

Snad se část líbila ((:

Budu vděčná za každý hlas, komentář a přečtení🙏💞.

Ahoj💜.

Výkupné (S.M.)Kde žijí příběhy. Začni objevovat