Výkupné (S.M.)

S N Í D A N Ě

*Samantha*

Ze spánku mě probudí šepot blízko mého ucha.

"Lásko.." Krapet pootevřu oči, ale ihned je nechám zase samovolně klesnout.
"Vstávej"

"Proč? Kolik je hodin?" Zamumlám a hlavu zabořím do Shawnova ramene.

"Je sedm. Chtěli jsme jít na tu snídani." Shawnovy prsty přejedou po mé tváři a odhrnou z ní neposlušný pramínek tmavých vlasů.

Unaveně zabručím. Tolik se mi nechce opouštět pohodlnou postel a vyhřáté peřiny.

"Nemusíme tam jít, jestli nechceš." Pronese Shawn mile a opět mě pohladí po jemné pokožce mého obličeje.

"Chci.." Zabrblám do Shawnovy kůže, div mi je rozumět.

Ještě chvíli jsem na půl ponořená ve svých snech, ale už zanedlouho se konečně proberu. Posadím se a rozespala zamžourám očima. Shawn stojí u skříně a hledá vhodné oblečení k příležitosti dnešní snídaně.

Ihned jakmile dokončím svou ranní hygienu a dlouhé vlasy si zapletu do elegantního drdolu, zabloudím ke skříni, kde ještě před chvílí postával Shawn. Ten už si ale obléká svůj poslední kousek, čímž je tmavě modrá košile. Nad svým outfitem nepřemýšlím vůbec dlouho a obléknu si burgundy těsné šaty s bardot výstřihem, které mi končí přibližně ve čtvrtině stehen. Vklouznu do béžových sandálků, které jsem měla na včerejší oslavě a místo psaníčka zvolím menší kabelku podobné barvy jako jsou mé boty. Líčením se pro dnešek zvlášť nezaobírám. Pouze si nanesu pár vrstev řasenky a své popraskané rty si přetřu voňavým balzámem.

"Vypadáš.. No.. Jsi Nádherná" Vydechne uneseně Shawn.

"Děkuji. Taky ti to sluší."

Shawn se polichoceně uculí a natáhne ke mně svou prázdnou dlaň, které se okamžitě chytím. Propleteme si prsty a ruku v ruce odcházíme směrem k autu.

"Mám hrozný hlad." Připoutám se a pohlédnu k Shawnovi, který si vyhrnuje rukávy tmavé košile.

"Tam, kde jedeme, dělají výborné snídaně."

Naše cesta trvá přibližně čtyřicet minut, když vtom zaparkujeme na malém parkovišti hned vedle červeného Ferrari. Opět si propleteme prsty a Shawn mě dovede na neskutečně kouzelné místo. Zatímco se baví s nějakým mužem, kterému nejspíš sděluje naši rezervaci, já nemůžu spustit oči z té krásy, kterou vidím před sebou.

Na dokonale upraveném anglickém trávníku se vyjímá kulatý, červený koberec, který je dost velký na to, aby se zde vešlo přibližně dvacet stolů. Posezení je zařízeno ve francouzském stylu. Tedy bílé, kulaté stoly a židle stejného designu. Na kraji stojí bílé klavírní křídlo, které je obrostlé barevnými květinami. Jistý klavír vypadá, jako kdyby byl z půlky tvořen pouze z květů. Muž ve smokingu prsty tančí po klávesách tak bravurně, že dokázal okouzlit všechny hosty, kteří ho při své snídani s údivem pozorují.

Se Shawnem se usadíme k jednomu ze stolů a pohlédneme na nabídku snídaní. Vyberu si téměř okamžitě, zato Shawnovi to dnes trvá o něco déle.

"Co si dáš?" Optá se mě ihned potom, co odvrátí pohled od jídelního lístku.

"Vafle, cappuccino a pomerančový džus." Pousměji se něj a promnu si rty, které zanechal balzám příjemně vláčné.

"Dobře."

"Ty si dáš co?"

"Tousty s volským okem a avokádem."

"Hmm.. Zní to dobře." Opřu se pažemi o stůl a pohled přesunu k číšníkovi, který si přišel zapsat naši objednávku.
Sedí zde převážně společnost vyšší třídy atraktivních mužů a žen. Když se tak rozhlížím okolo, zahlédnu povědomého muže. Rozcuch ve vlasech a strniště na tváři, ostře řezané rysy a taky docela ucházející postava skrytá v obleku od Dolce & Gabbana. Tentokrát oplývá pouze společností mužů. Vypadá to, jako kdyby se účastnil pracovní snídaně. Vše je mi hned jasné. Tajemný muž pod vlivem alkoholu sedící v Bidwell Perku popíjejíc svého turka, o kterém vedla Becca společně s Faith zasněný rozhovor, sedí pravě přede mnou. Už před tím, když jsem ho spatřila právě ve své oblíbené kavárně, mi přišel dost povědomý. Nemohla jsem si vzpomenout odkud ho znám, ale to se mi pro tentokrát vybavilo. Možná je to tím, že je upravený a má na sobě podobný oblek, jako ten den, když jsme si se Shawnem vyrazili na oběd. Bylo to někdy v době těsně před tím než Shawn odcestoval do Hong Kongu. Vytrvale a bez ostychu na mě zíral, ale pro dnešek se věnuje nějaké společné debatě s muži vytříbené společnosti jako je on sám.

Číšník přede mě položí talíř s dvěma mřížkovanými obdélníčky s piškotového těsta vonící vanilkou, na kterých se vrství šlehačka, čerstvé ovoce a čokoládový topping.

S chutí si oblíznu rty, popadnu svůj příbor, popřeji Shawnovi dobrou chuť a konečně se pustím do jídla.

Chvíli pozoruji Shawna, jak roztomile se krmí a jak přitažlivě při tom vypadá, obzvlášť když se mu lesknou rty od mastného volského oka.

Jistý zbohatlík od vedlejšího stolu na mě krátce pohlédne, ale ihned nato se podívá znovu a důkladněji. Jako kdyby mě nejprve nepoznal. Cítím se nepříjemně. Sklopím pohled ke svému talíři, a když polknu své rozmělněné sousto, promluvím k Shawnovi.

"Ano, chutná mi to." Odpoví na mou otázku a lehce se pousměje.

Nenapadá mě žádné téma, které bych mohla se Shawnem probrat. Jsem naprosto v rozpacích a modlím se, aby už ten černovlasý muž odvrátil pohled pryč ode mě.

"Děje se něco?" Promluví Shawn, když si všimne mé nervozity.

"Ten muž za tebou se neustále kouká k našemu stolu.. Je to dost intenzivní a nepříjemný pohled."

Shawn se mírně zamračí a ihned nato se ohlédne za tím chlapem, který mě přímo probodává svýma jasně zbarvenýma očima.
Netuším, co se mezi pohledy těch dvou stalo, ale jeho oči mě přestanou propalovat a Shawn vypadá dost vystrašeně, když se otočí čelem zpátky ke mně.

"Shawne.." Pohladím ho po hřbetu ruky, kterou má položenou na stole.

Zírá, jako kdyby se dostal do transu.

"Děje se něco?"

Párkrát zamrká, lehce přikývne a skoro neslyšně pronese: "musíme odsud pryč."

Nechápavě vykulím oči, přičemž se mi samovolně pootevřou rty. Netuším, co se děje, ale kývnu na souhlas.

***

Snad se část líbila (:

Omlouvám se za neaktivitu, poslední dny nemám vůbec čas na psaní.

Budu vděčná za každý hlas, komentář a přečtení🙏.

Ahooj💕.