Výkupné (S.M.)

K L U B

*Samantha*

Oblékla jsem si černé šortky a pruhovaný crop top. Vlasy jsem si spletla do letmého drdolu, z kterého mi ulítlo pár neposlušných pramínků. Nanesla jsem si lehký make-up, trochu řasenky a své plné rty jsem přetřela tmavě fialovou, matnou rtěnkou. Pousmála jsem se na svůj odraz v zrcadle a následovně zkontrolovala čas. Byla jsem překvapená, jak krásně jsem to stihla. Nazula jsem si černé vansky a ještě se šla rozloučit s mámou.

"Jdu ven," oznámím jí s úsměvem na rtech.

"Kde?"

"Jen tak se projít, možná si někde sednout na nějaký drink," vysvětluju jí, zatímco se ženu do předsíně.

"Drink?"

"Nealko," protočím panenky.

"A s kým jdeš?"

"S Mikem, Faith, Harrym a tak," prohlédnu se v zrcadle.

"Tak dobře, buď brzy doma," máma mě pohladí po tváři a poté mě k sobě přitiskne, aby mě mohla líbnout do vlasů.

"Budu." 

"A dávej na sebe pozor."

"Neboj se o mě, budu v pohodě," uculím se a škubnu za kliku dveří.

"Dobře, tak zatím."

"Ahoj," vyjdu ven a dveře za sebou zavřu.

Postavila jsem se před vchodové dveře, tak jak jsem slíbila. Přešlapovala jsem z místa na místo a pozorně všechny vyhlížela. Nečekala jsem vůbec dlouho a mí přátelé stáli na místě.

"Nazdar Sam," pozdravili mě radostně a natáhli ke mně své paže, abych jim vpadla do objetí.

"Ty jo! Dnes ti to sekne," polichotí mi Faith a věnuje mi jeden ze svých upřímných úsměvů.

"Ty taky nejsi k zahození," Zasměji se.

Dojdeme ke klubu. Všichni vlastníme falešné občanky, které nám vyrobil jeden místní drogový dealer, krom prodávání drog se tím živí. Nechtěla jsem mít na svědomí nějaký trestný čin, ale jako vždy mě do toho donutili Mike a Faith. Mí přátelé už byli uvnitř a teď přišla řada na mě. Prohmatala jsem všechny kapsy, ale občanku jsem nejspíš zapomněla doma.

"Je mi líto," zabručí holohlavý černoch a pohlédne ke slečně, která stojí za mnou.

"Prosím.. Pusťte mě dovnitř!" žadoním, ale marně.

"Tak naval občanku!"

"Jsem tady s nimi," ukážu na své kamarády.

"Tak teď jim asi chybí jedna otravná buchta," přecedí skrz zuby a snaží se dál vykonávat svou práci. Já ale nepřestanu.

"Pusťte mě tam!"

"Říkám, ať vypadneš!" křikne rozzuřeně.

Dostanu z něj strach. Je asi o dvě hlavy vyšší, mnohem mohutnější a jeho děsivá tvář mi nahání husí kůži. O krok od něj odstoupím a narazím do jakéhosi pevného těla. Leknutím sebou škubnu a lehce se zachvěji. Otočím se tváří v tvář té postavě, abych zjistila, do koho jsem právě vrazila. Onen muž je mi dost povědomý a také mi netrvá vůbec dlouho, dokud si neuvědomím, s kým mám tu čest.

"Ona je tady se mnou," oznámí Shawn té holohlavé gorile a ta nás následovně bez mrknutí oka pustí dovnitř.

"Děkuji," řeknu trochu zmateně.

"Nemáš za co," usměje se prodírajíc se mezi davy lidí.

"Bez tebe bych se tady nedostala."