MAVY v krizi (Martin, Kovy, Ment)

Teplý syn a citrony

Ruce se mi zlostí klepaly a já se nemohl uklidnit. Na čele mi stresem vystoupla jedna obrovská, krví nalitá žíla. 
Vběhl jsem zpět do domu a při zavírání jsem co nejvíce práskl dveřmi. Trochu mi to ulevilo, ale...
Nepochopil jsem to. Ment se pokoušel vloupat do Martinova pokoje a oni ho nechytli? 
Kde v tu chvíli byli?
Nevěřím tomu, že policie dokáže dát takovou ochranu, jakou by měla. 

Okusování nehtů mi od nervů rozhodně nepomohlo. Napadlo mě, zda utéct. Ale to bych tu musel nechat Martina. V životě bych ho znova neopustil. Navíc, moje šance na soud a vytěžené peníze z něj by byly víc než minimální. Pokud se sám vystavil riziku a nechal tu vše, už bych na peníze neměl 

V kapse mi zapípal známý zvuk zprávy z IPhonu. Konečně dorazila alespoň YouTube výplata. Z té si koupím něco k jídlu. Víc není třeba.
Strážník mě odvezl do obchodu. Cítil jsem se hodně zvláštně. Na krk mi dýchal ozbrojený policista, který kontroloval můj nákup. 

Když už mě to štvalo, sarkasticky jsem mu ukázal citron, jestli je vůbec v pořádku a zda nějakými věšteckými schopnostmi Honza nezjistil, že si chci koupit právě tento a nepíchl do něj nějakou jedovatou látku, kterou se otrávím, když si ho budu chtít vymačkat do čaje!!
Policista to vzal vážně. Popondal si své sluneční brýle (i přesto, že nebe pokrývala tmavá mračna) a s jistotou zakýval. Vzal to vážně. 
Obrátil jsem oči v sloup a pokračoval v nákupu.

Rodiče se vůbec neozvali. I přesto, že moje napadení Mentem vysílali ve všech zprávách a psali do všech novin a bulvárů. Asi je jejich teplý syn už vůbec nezajímá..