Vešel jsem do dveří. Překvapily mě červené zdi. Snad ještě v žádné nemocnici jsem neviděl červený nátěr. Vypadalo to zajímavě a působilo to uklidňujícím dojmem.
Z jedné z místností najednou vyběhla nějaká sestry. Možná to byla sanitářka, nebo jen fyzioterapeutka.
"Hledám Martina Careva." špitl jsem směrem k ní.
Dáma v bílém si založila ruce v bok. "Je pozdě. Neměl bys tu být, chlapče!"
"Je to můj přítel. Musím ho vidět. Pokud mě za ním nepustíte, budu spát na chodbě!" hrozil jsem jí. Chvíli po mně střílela výhružným pohledem, ale nakonec ukázala na jeden z pokojů a řekla "Tak ale rychle a takhle pozdě ať tě tu už nevidím!"
Usmál jsem se na ní a polohlasně sdělil své "díky".
Teď už stačilo jen otevřít dveře, na kterým byla přilepená velká trojka, za kterou se skrývala malá zelená žabička.
Tiše jsem nastevřel dveře a vešel muším neslyšným krokem.
Uprostřed pokoje byla velká, nemocniční postel se zvednutými postranicemi. Vedle ní stál stojan na infuzi, která pravidelně odkapávala Martinovi do žíly.
ČTEŠ
MAVY v krizi (Martin, Kovy, Ment)
FanficPokračování Mavy na cestách → Mavy v krizi! Strašně děkuji všem za podporu. Snad se bude líbit i tohle! :)) _____ Martin a Kovy jsou spolu již nějakou dobu. Možná je to tím stereotypem. 6.1. - 1k přečtení ♥ ♥ 14...
